Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Články autora: David Zábranský

    Budapešť pulzuje nouzí a marastem

    Budapešť pulzuje nouzí a marastem
    30. října 2013 Žádný komentář

    Tenhle sloupek se od mých předchozích na tomhle místě publikovaných sloupků bude v mnohém lišit. Tak třeba hned v úvodu se vám v něm svěřím se svým současným krédem. O co jde?

    Kdo nerozumí Čechovovi už vůbec

    Kdo nerozumí Čechovovi už vůbec
    02. října 2013 Žádný komentář

    Sebral jsem všechnu odvahu (kterémužto hnutí, jak už to tak u lidí bývá, předcházel sběr hroznů, ale u toho jsem nebyl; hrozny mé odvahy sbírali roku 2012 maďarští zemědělci, načež z nich pan fabrikant vyrobil Villányi Cuvée – a hle, teprve první závorka a už takový...

    Další národní divadlo

    Další národní divadlo
    03. září 2013 Žádný komentář

    Podívejte se na Česko na mapě. Leží ve středu Evropy a tvarem dává za pravdu těm, kdo odjakživa viděli v Česku stojatý rybník, plný málomluvných studených čumáků, či odtok či výpusť; no ano, výpusť to naše Česko připomíná, čili místo, v němž pomalu ale jistě...

    Úplné zatmění

    Úplné zatmění
    16. června 2013 Žádný komentář

    Je to ošemetné téma, ty oblasti. Divadelníkům jistě není třeba smysl toho slova vysvětlovat, přesto činím to zde, ke své vlastní potěše: v Rusku vzdálenost od centra měří se verstami, jak víme; co bylo daleko, od pradávna zvalo se „z věrsty“, později „zvěrstvy“,...

    Kde hledat národní divadlo

    Kde hledat národní divadlo
    14. května 2013 1 komentář

    Tentokrát začnu filmem, když dovolíte. V uplynulém měsíci dostalo se mi možnosti zajít si do kina na jeden z festivalových snímků Dnů evropského filmu; a nestačil jsem si zoufat!

    Poslední komentáře

    Staří zahráli

    Staří zahráli

    Říkala to kupříkladu Virginia Woolfová: co bych to byla za autorku, kdybych poslouchala názory někoho jiného, jak psát! … Inu, je to dost ramenatý výrok, musím říct.

    Kafkárna

    Kafkárna
    19. března 2013 Žádný komentář

    Dílo Franze Kafky v sobě má jeden háček. Je otázkou, zda je jím zaseknuto ve světě, v metafyzice, či v prostředí pro Kafku dle všeho jedině platném, v literatuře, ale na tom možná ani tolik nezáleží.

    Dopis do Hollywoodu nebo do Celetné?

    Dopis do Hollywoodu nebo do Celetné?

    Dovolte mi povědět vám příběh: On je pekař z jedné malé bavorské obce, jeho žena je majitelkou psího salónu; světové literatury znalí zbystří: Bavorsko… Lidé, měnící se v zvěř. Tito dva dobří lidé – a jak dobří jsou to lidé, zjistíte po chvíli, neb tito dva mluví...

    Nezabiješ

    Nezabiješ

    V divadelních sálech občas připadáš si jako na jatkách. Dobrá rada pro amatéra: jdeš-li do divadelního sálu na adaptaci, tak neber si dlouhé kalhoty; hrozí ti, že si je tam dole u lemu zamatláš! Potáhneš za sebou domů nasáklé nohavice, za zády zůstane ti krvavá stopa…

    My nejsme na Východě

    David Zábranský
    12. prosince 2012 Žádný komentář

    You know, na chalupě mám instinktivní kunu s „memory card“, zasunutou za ušima, kterážto výbava dodává kuně ladnosti a šetří jí čas. Okolo kuny chalupující mohou pak díky kuní výbavě po večerech naslouchat jistému kunímu rázování, jež podobné je jistému rázování...

    Říšská slepice

    Říšská slepice
    13. listopadu 2012 1 komentář

    Dva z největších divadelních zážitků mi letos připravila režisérka Anna Petrželková. Nejdřív to byl její Tichý Tarzan, filosoficko-revuální zkoumání zarostlého, sprostého a vrostlého fotografa, a nyní její zinscenování Mein Kampfu na jevišti Švandova divadla.

    Tlustokožec

    Tlustokožec
    16. října 2012 Žádný komentář

    Jsem člověk na úrovni. Jak bych vám to jenom ilustroval… Představte si mne jako člověka povznášeného uměním.

    Zánik domu s kunou

    Zánik domu s kunou
    17. září 2012 Žádný komentář

    Demagogové vracejí se do práce a lid pomalu začíná zas věřit. Léto sklenulo své větve k zemi a řeklo vystupovat.

    Cosi protikapitalistického

    Cosi protikapitalistického
    24. června 2012 1 komentář

    Na Zábradlí chystají Pounda, moje milá, pojďme se podívat!

    Tři bez vnitřností

    Tři bez vnitřností
    28. května 2012 Žádný komentář

    Člověk postupem času dojde ke klasické vypravěčské figuře. Ta je z výkonu práce slovaznalce obtloustlá a čím dál častěji svojí automatickou rukou počíná psát takovéto věty: Seděl jsem onehdy tam a tam a přemýšlel jsem, co napsat...

    Sibiř je prašť i uhoď

    Sibiř je prašť i uhoď
    01. května 2012 Žádný komentář

    Dneska, kdy se celá naše planetka po hlavě řítí ke katastrofě a po obratnících se cupitá tak rychle, dneska už si směrů a rozdílů nikdo ani nevšimne. Ze západu je hnedle východ, ale kdysi, a já si ty doby pamatuju, kdysi slovo západ ještě mělo smysl....

    Trapně o Vinohradech

    Trapně o Vinohradech

    Po hodně dlouhé době jsem byl v pražském Divadle na Vinohradech a přísahám, že jsem si o tom divadle předem nic nemyslel. Nejsem od divadla, ani od loutkového ani od žádného jiného, a pokud se komusi od toho alternativního, často zbytečného a do sebe...



    Obsah,