Články autora: Jan Kolář

Deset zlatých let

Už 53. sezonu existuje pražský Semafor, zpočátku jako divadlo tzv. malých forem, posléze pak scéna moderního kabaretu a hudební komedie, které se v různých autorských obměnách věnuje dodnes. V paměti a zájmu širší veřejnosti však zůstává...

Ohrožený talent dramatika

Novou hru Petra Zelenky Ohrožené druhy otevírá scéna evokující dojem, že půjde o kriminální drama: vysloužilý rebel, slavný fotograf utrpení ve všech koutech světa Jeremy se dozvídá, že obdržel Nobelovu cenu míru a hned nato je zastřelen...

Na hřbitově domov můj

Na Olšanských hřbitovech bytuje parta houmlesáků. Obstarožní, kdysi půvabná Eva (Zdena Hadrbolcová), zkrachovalý „intelektuál“ Erich (Jiří Ornest) a dva mladší lůzři těchto dnů – Eda (Pavel Liška) a Emil (Leoš Noha) se zraněnou, hnijící dolní...

Komedie konkurzů

Ponechme stranou spekulace, jestli zastavení převodu pražských divadel spravovaných magistrátem z fosilních příspěvkových organizací na obecně prospěšné společnosti je dílem dohody určitých skupin vlivu, či bylo opravdu diktováno věcnými a ekonomickými důvody....

Bohuslav Svoboda: Netroufám si být pražským kulturním arbitrem

Bohuslav Svoboda je Pražan rodem a k naší metropoli ho váže silný citový vztah. Jako každé velké centrum společenského života má i Praha dvě tváře – vysoce kulturní i poklesle komerční. A právě o obou těchto podobách našeho hlavního...

Rodinný portrét

V nabitém sále pražského kina Lucerna měl 13. října premiéru dokumentární film Libuše Rudinské Můj otec George Voskovec. Život poloviny dvojice V+W v USA je v něm nahlížen očima dcer Gigy a Vicky, které Voskovec adoptoval...

Ceny už jen chudobné

Každý z nás, co působíme v neziskovém kulturním oboru, to patrně potvrdí: získat sponzorský dar od českého i nadnárodního podnikatele je úkol nadlidský, většinou nemožný. Sponzorské peníze tečou především do sportu, show businessu, vlastní prezentace...

5P z Plzně… Jan Kolář

/// 1. P+++++   Strýček Váňa 2. P+++++   Led 3. P++++      Dealerś Choice 4. P+++         Naši furianti 5. P– Orestek /// (Pokračování textu…)

Soucítíme nakonec se všemi

V čase studené války, která co chvíli hrozila přerůst v horkou, v rozděleném světě šedesátých letech minulého století bylo zneužití vědy ve prospěch moci velkým tématem. Studená válka už takřka čtvrtstoletí patří minulosti a Fyzikové, vedle...

Když ucítím tvou teplou kůži…

Své zbloudění v časech českého stalinismu označil Pavel Kohout před lety v rozhovoru pro Divadelní noviny jako selhání intelektu. Je to vysvětlení racionální, jemuž můžeme, i nemusíme uvěřit. Jisté ale je, že vyrovnání se s někdejší mladickou...

Třikrát z jednoho světa

Tři zvuková alba vzešlá z poetiky malých divadel šedesátých let jsou možná posledním „živým“ svědectvím o této éře a zároveň duchovním klimatu doby, které v tvorbě protagonistů malých scén „podloudně“ přežilo i v tzv. normalizaci....

Jan Přeučil: Herec má umřít v botách

Úryvek z velkého bilančního rozhovoru s hercem Janem Přeučilem - úryvek. Celý text najdete v DN 9/2011.

Jan Přeučil: Herec má umřít v botách

Jan Přeučil, muž nepřeslechnutelného hlasu a nepřehlédnutelného výrazu, šarmér, maskující svým „světáctvím“ vnitřní citlivost, se na českých jevištích pohybuje víc jak půlstoletí. Jeho herecká kariéra je spjata především s Divadlem Na zábradlí a s hraním pro...

Klasika, soudobá komedie, muzikál i béčkový horor

Grand Festival smíchu ve Východočeském divadle sleduji od jeho skromných počátků v roce 2000 a tuším, že už před dvěma lety jsem mohl konstatovat, že každoroční přehlídka divadelní komedie dorostla do věku dospělosti. Tedy, že je to festival reprezentativní:...

Jen plakát, nic víc

4/2011 Forma Zpovědi masochisty je prostá. Je to v podstatě monolog jakéhosi muže, o jehož zázemí nic nevíme, a který se pod šifrou M. pohybuje v nelidském, nepřátelském světě. Vykřikuje své obžaloby a strázně, které jsou vzápětí rozehrávány třemi spoluhráči v doprovodných...

Aspoň trochu pravdomluvnosti, vážená

Co neuveřejnily Lidové noviny

Bez výkladu, bez nápadu, beze smyslu

Inscenace Ivana Rajmonta v Národním divadle (uváděna je v „aréně“ Kolowratu) ale rezignovala na jakýkoliv výklad. Oč režisérovi a hercům vlastně jde, se mi nepodařilo rozpoznat do poslední repliky. Je to jen „rozhlasové dramatizované čtení“, běžná konverzačka, nebo...