Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Absintový klub Les Ostrava

    V ostravském undergroundovém Absintovém klubu Les, který vznikl v roce 2013, se už dlouhou dobu neholduje jen oblíbenému francouzskému destilátu. Během krátké doby, kdy k němu přibyly i surové sklepní prostory, se proměnil v nepřehlédnutelné kulturní centrum nabízející poměrně široké spektrum rozmanitých akcí. Vedle literárních čtení, koncertů a vernisáží si zde své důležité místo našlo i divadlo.

    Takto vypadá divadelní underground v Ostravě FOTO ROMAN POLÁŠEK

    Takto vypadá divadelní underground v Ostravě FOTO ROMAN POLÁŠEK

    Za současným divadelním děním stojí zejména ostravský dramatik Tomáš Vůjtek, který zde ve své režii a pod pseudonymem Vojtěch Tomášek uvedl v listopadu 2015 komorní text Spolu, pojednávající o setkání stárnoucích hereček Lídy Baarové a Adiny Mandlové. Následovalo inscenované čtení Pestrých vrstev, během kterého se jako „naturščik“ ztvárňující sám sebe představil i autor předlohy Ivan Landsmann. A letošní předvelikonoční rozjímání oživily Vůjtkovy veršované Ostravské undergroundové pašije aneb O nejslavnějším zmrtvýchvstání. Nabídly nejen nevšední divadelní zážitek, který uchvátil nenucenou radostí ze hry všech zúčastněných, zároveň se stal důkazem lidské i umělecké pospolitosti a potřeby tvořit. Žádná z těchto akcí, na nichž je nejsympatičtější právě potřeba jisté nezávislosti, by se ne­usku­tečnila bez velkého nasazení herce a „otce“ klubu Les Přemysla Bureše.

    Principál Přemysl Bureš FOTO ROMAN POLÁŠEK

    Principál Přemysl Bureš FOTO ROMAN POLÁŠEK

    Rozhovor s Přemyslem Burešem

    Kdy se vlastně zrodil nápad uvádět v Lese divadelní inscenace?

    Před dvěma roky, když jsem musel odejít z Divadla Petra Bezruče. Tenkrát jsem rozjížděl klub Les a absence divadla mi nedala spát. Výtvarník Marek Pražák mi tehdy vnutil myšlenku začít v Lese hrát. Toužil jsem po bytovém divadle, ale pak jsem získal větší prostory sklepů pod klubem a bylo rozhodnuto.

    Dvorním autorem i režisérem Lesa je dramatik Tomáš Vůjtek. Bylo těžké ho ke spolupráci přemluvit?

    Tomáš byl vždy velmi vstřícný a už celkem dávno mě podporoval v plánech, ze kterých ale nakonec sešlo. Dokonce jsme se domluvili, že pro mne napíše hru. Když jsem ho pozval do Lesa na Paseku, pravidelný pořad básníka Petra Hrušky, aby vystoupil coby host, byl unešený z energie lidí, kteří se tísnili v patře klubu kvůli poezii. Rozhodl se okamžitě!

    Jako první vznikl projekt Spolu. Jakou má dnes návštěvnost?

    Máme za sebou asi 17. reprízu, což je za tak krátkou dobu dost. Když navíc hrajete ve sklepě a nejste vyprofilované divadlo se základnou diváků, je každá repríza zázrakem. Lidé zatím chodí.

    S titulem také často vyjíždíte mimo Ostravu

    Právě jsme se vrátili ze zájezdu Praha, Ústí, Děčín… Máme také nabídku z Frýdku-Místku, plánujeme Vsetín, Jihlavu, Zlín. Uvidíme, kam dál a zda ještě.

    Na jaře vznikly Undergroundové pašije, při jejichž uvedení se spojili herci téměř všech ostravských divadel s neherci z řad literátů, hudebníků, výtvarníků, novinářů… Byl to celkem náročný projekt, ne?

    Žijeme z té salvy krásy dodnes, velkou zásluhu má Tomáš Vůjtek! Myslím, že to zasáhlo všech 33 zúčastněných. Času bylo málo, všichni makali ve svém volném čase, bez nároků na honorář. Tom připravoval herce v divadle po představeních a zkouškách, o ostatní jsem se staral já s mým andělským pomocníkem Tomášem Sosnou. Po­prvé v plném obsazení jsme hráli až při samotné premiéře. Začínalo se v 16 hodin, aby herci stihli svá představení. Vůbec jsem ale nepochyboval o úspěchu, protože když spojíte tolik lidí, kteří v projekt věří, nemůže vzniknout nic špatného. Bylo vyprodáno každý den i přes neobvyklou hodinu.

    Půjdete do Pašijí i příští rok?

    Už je rozhodnuto. Dá-li bůh a Les bude fungovat, tak i příští rok.

    Program Lesa tvoří i další aktivity…

    Zmiňovaný básník Petr Hruška byl první, kdo mi věřil, když jsem mu nabídl vlastní pořad. Zrodila se Paseka, kam každý měsíc přivádí vzácné hosty z literárního i hudebního světa. V dubnu proběhlo s velkým ohlasem už 25. setkání. Podobně jsem oslovil baletního mistra Igora Vejsadu a vznikl performanční cyklus Les v pohybu, kde za doprovodu cimbálového virtuosa Dana Skály a zpěvu operní sólistky Lucie Kašpárkové improvizuje několik tanečníků. Proběhlo i čtené divadlo, nechybí koncerty, kino, křty knih a každé dva měsíce nová výstava obrazů kurátora Václava Pazdery. A v podzemí běží i výstavy fotografií. Nesmím opomenout ani tištěný Posed, což je literární měsíčník, na kterém se podílí řada literátů s básníkem a šéfredaktorem Jakubem Chrobákem. To vše probíhá ve volném čase nás všech, z „pouhého“ nadšení, bez kterého by ovšem nic nevzniklo.

    Na jaké bázi je provoz těchto akcí v Lese financován?

    Z chodu klubu a dobrovolného vstupného. Účinkujícím platím případně cestu a nocleh, ale honoráře jsou v naturáliích. Zkrátka ten zážitek svorně propijeme v klubu. Letos jsme poprvé dostali granty, které něco málo pokryjí a zbudou i drobné na honoráře. Technické zázemí je strohé a rozrůstá se pomalu, ale nikam nespěcháme.

    Jaký je vlastně typický divák Lesa?

    Poučený, vzdělaný, vnímavý, milující syrovost a opravdovost, divák s rozhledem a všech generací. Právě věková rozmanitost je fascinující.

    Na co se diváci mohou těšit do budoucnosti?

    Nápadů je spousta… Mám v hlavě mnoho projektů, ale do toho hraji, točím a otevírám další podnik, vše takřka sám, bez produkčního. Až se vše zklidní, chci dopsat a spustit satirický kabaret, také mám rozepsanou hru, kterou bych rád režíroval. Divadelní text slíbil napsat i Ivan Motýl, Tomáš Vůjtek se tentokrát chystá na komedii dellʼarte… S režisérem Filipem Nuckolsem už připravujeme jeden mezinárodní projekt a s ředitelem a režisérem NDM Jiřím Nekvasilem chystáme Shakespeara, tedy takovou féerii. Možná brzy začne fungovat i filmový klub, kde budou průvodce dělat zajímavá jména z oblasti filmu. Letos v červenci se diváci mohou také těšit na Měsíc autorského čtení, jehož 17. ročník pořádá nakladatelství Větrné mlýny. Takže plánů je dost, ale bůhví, co bude zítra a co pak. Nemáme ambice být jakousi stálou scénou. Technicky to prozatím není možné, a také by se mohlo stát, že už by Les nebyl tak svobodným prostorem, jakým chce být… Věci tady vznikají u piva a od srdce z čiré radosti, čehož si nesmírně vážím.


    Komentáře k článku: Absintový klub Les Ostrava

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,