Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    2. listopadu—14. listopadu

    2. listopadu

    Nové příběhy loutkových postav Spejbla, Hurvínka, Máničky a paní Kateřiny představili na autogramiádě v brněnském knihkupectví Dobrovský jejich dlouholetí vodiči Helena Štáchová a Martin Klásek. Pohádková kniha Denisy Kirschnerové nazvaná Hurvínkova cesta do Tramtárie popisuje putování zemí plné žíznivých květin, kde vládne královna Gerbera.

    Eva Pilarová se v Divadle Hybernia představila v nezvyklé roli fotografky. Na vernisáži pokřtila také kalendář, který ze svých „fotoobrázků“, jak své snímky nazývá, sestavila. Vystavovala městské motivy a přírodní záběry v mnoha českých městech a také ve Vídni, Moskvě a Doněcku. Výstava v Hybernii potrvá do adventního koncertu, na němž tu 30. listopadu spolu s Evou Pilarovou a její kapelou vystoupí Lee Andrew Davison, Milan Bürger, Matěj Ruppert, Vojta Dyk a dětský sbor Sedmihlásek. her

    3. listopadu

    O bolesti Nakladatelství Revolver Revue vydalo komponovaný výbor z kratších textů a rozhovorů Witolda Gombrowicze Varia. Ze souborné edice jeho publicistického díla a příležitostných prací jej uspořádala překladatelka Helena Stachová. Vybrala autorovy vyhraněné, po celý život kontinuálně tříbené a v polemikách vášnivě obhajované názory o podstatě a smyslu umělecké tvorby. V rozhovoru pro italskou televizi Forma a rituál mluví o chystaném textu pro divadlo: …rád bych napsal něco, co by dalo představu bolesti, která je skutečně děsivá a absolutní, která je samou podstatou skutečnosti. Vesmír se mi jeví jako něco úplně černého a prázdného, kde jedinou reálnou věcí je to, co budí utrpení – bolest. To je ďábel. Všechno ostatní je deklamace… (listopad 1968/duben 1969). hul

    4. listopadu

    Hrůza s Edgarem Allanem
    Radioservis vydal bezmála osmdesátiminutové cédéčko s dvěma klíčovými povídkami klasika psychologického hororu Edgara Allana Poea. Nahrávka z roku 2009 představuje v plné interpretační síle Vladimíra Dlouhého, který pak brzy bohužel ukončil svou životní pouť. S drobnou participací Marty Vančurové a v režii Hany Kofránkové interpretuje herec sugestivně slavný Pád domu Usherů a ještě děsivější a koncentrovanější text Berenice, v němž exceluje při ztvárnění propukajícího šílenství, které má matoucí znaky chladného rozumu i jasnozřivosti. Texty přeložil Josef Červinka, sugestivnost nahrávky umocňuje vhodné použití „strašidelných“ hudebních motivů. Pro slabší psychiku ne příliš vhodné pro depresivní atmosféru pozdně podzimních dnů… br

    Poslední slova Magora…
    V pražském Divadle Archa se konalo dvoudenní „setkání přátel českého kulturního podzemí“ Pocta českému undegroundu a 10 let nakladatelství Guerilla records, jež se vydávání nahrávek této subkultury programově věnuje. V Malém sále Archy naposledy veřejně vystoupila největší osobnost a hlavní ideolog této subkultury u nás Ivan Martin Jirous / Magor, který necelý týden poté zemřel. Recitoval texty ze své sbírky Labutí písně. Vybral z ní oddíl My lovers are over the oceans. Jeho vzpomínky na Eugena Brikciuse, Paula Wilsona, Charlieho Soukupa či Egona Bondyho se staly až jakýmsi mementem mori večera: Dnes a zejtra se tu sejdem v týhle partě, ale mohlo nás tu bejt taky mnohem víc… (více na i-DN) hul/dom

    Inscenace Valmonta v režii Daniela Špinara domácí Reduty Brno zahájila přehlídku RedFest. Ta dále nabídla inscenace Hollyroth Slovenského národného divadla, Dealer’s Choice Dejvického divadla, Europeanu Reduty Brno, Vratká prkna Studia Ypsilon, Na forbíně s T. Matonohou Reduty a Lédu Činoherního klubu.

    5. listopadu

    Příběhy o lidech, pro lidi!!!
    V Činoherním studiu v Ústí nad Labem začal 3. ročník nízkonákladového festivalu Sudety, který vzniká za spolupráce tří subjektů – Činoherního studia, Ústecké kulturní platformy a Lesa divokých sviní. Zabývá se reflexí nedávné středoevropské minulosti skrze příběhy lidí, kteří se ocitli v soukolí dějin. Tentokrát byl cele podřízen tématu českoněmeckých vztahů. Reflektoval je ale v širších souvislostech, jež vyplývaly z poválečného uspořádání regionu i země. Ústředním projektem bylo monodrama Byly jsme tam taky, věnované životním osudům politické vězeňkyně Dagmar Šimkové.

    (více na i-DN) bár

    6. listopadu

    Pod názvem Zdenek Merta u klavíru uspořádalo Městské divadlo v Brně „hudební večírek“, jak pořad sám skladatel a klavírista Merta nazval. Šlo o zkušební pilotní díl coby možnou součást cyklu Převážně (o hudbě), který chystá Česká televize. Merta se představil nejen jako hudebník, ale originální „talkmaster“, partnerem mu byl klavírní virtuos Martin Kasík. her

    Erik mladým Na závěr oborové přehlídky Přelet loutkářského hnízda byly vyhlášeny výsledky ankety o nejlepší loutkářskou inscenaci minulé sezony. Putovní Cenu Erik si odnesla inscenace režiséra Jakuba Vašíčka Back to Bullerbyn nedávných studentů DAMU sdružených pod hlavičkou Športniki a Divadla Maribor. Na druhém místě skončilo Amberville aneb Drsné město hebkých plyšáků plzeňského Divadla Alfa. hul

    (více na i-DN)

    7. listopadu

    Kompletní rekonstrukce všech tří budov Státní opery Praha by měla stát 480 milionů korun a trvat tři roky. Ministerstvo kultury je ale schopno garantovat pouze 260 milionů v příštích třech letech. Začne se opravou hlavní budovy divadla. Jak uvedl ředitel odboru vnitřní správy a řízení investic ministerstva Miloš P. Štrajt až na 60 milionů přijde oprava spodního jeviště včetně unikátní točny s takzvanou královskou hřídelí. Ta se kvůli stavbě metra vychýlila už o několik centimetrů a její deformace se neustále zvětšuje. Královská hřídel, která otáčí několikatunovou točnou, má v průměru 16 metrů a výšku osm metrů.

    Mimořádnou chválu americké kritiky sklidil tenorista Štefan Margita za roli Šujského v premiéře Musorgského opery Boris Godunov v Lyric Opera Chicago. Titulní roli nastudoval italský basista Ferruccio Furlanetto, dirigentem je Sir Andrew Davis a režisérkou Julia Pevzner. Série repríz proběhne do 29. listopadu 2011. her

    Pražský komorní sbor oslavil 20. výročí v Sále Bohuslava Martinů na pražské AMU provedením děl Giuseppe Verdiho Pater noster a Gioacchina Rossiniho Petite Messe Solennelle. Sbor se věnuje též českým skladatelům, hned další týden uvedl koncert z děl Petra Ebena, Zdeňka Lukáše a Jana Nováka a také reprízoval pro něho napsanou Missu Egrensis Jakuba Zahradníka. her

    9. listopadu

    Katedra teorie a dějin hudby pražské AMU uspořádala v Sále Bohuslava Martinů další koncert nazvaný Svár teorie s praxí?, na němž opět představila skladby hudebních teoretiků a historiků, a to jak minulých (Skuherský), tak současných (Christou, Vičar, Krejča, Matoušek a také Smolka). Také mezi interprety byli posluchači teoretických oborů. her

    10. listopadu

    Ve foyeru Národního divadla v Praze oslavil šedesátiny barytonista Ivan Kusnjer. Supraphon při té příležitosti pokřtil album zkompilované ze starších nahrávek Ivana Kusnjera, věnovaných většinou zapomenutým českým operním skladatelům. Základem alba České operní rarity byly snímky z roku 1984, které s Kusnjerem natočil dirigent Libor Pešek – spolu s editorem a autorem námětu Janem Králíkem album také pokřtil. Ivan Kusnjer se chystá na jubilejní galakoncert, na němž v Národním divadle vystoupí s Evou Urbanovou a Luďkem Vele. her

    Ve starém domě v mezaninu
    Milan Valenta, jedna z řady osobností písničkářské „líhně“ 70. a 80. let, hrávající např. s Jaroslavem Hutkou a Petrem Lutkou, bývalý spolupracovník Amalgamu Jiřího Mazánka, křtil v pražské Malostranské besedě své nové CD Křídla anděla. Obsahuje deset písní o „tomto bláznivém světě“, nazíraném očima život bilancujícího romantika, který stále ještě věří andělům. Ve starém domě v mezaninu, / za oknem květy akátů, / ve starém domě plném stínů, / hned vedle černých kabátů, / v té tmavé chodbě na věšáku, / tam na prostředním zrezlém háku, / bělavá, zplihlá / visela / andělská křídla / křídla anděla… Hudebně pokračuje ve folkrockovém stylu, chvílemi blízkém až hospodskému či jižanskému rocku (kytary, bicí, housle, akordeon + voc). Na závěr CD, jehož kmotrem byl Jaroslav Hutka, jsou zařazeny dvě politické (bonusové) písně ze singlu Drahým politikům s láskou. hul

    Ivan Trojan si odvezl z Mezinárodního filmového festivalu v Bratislavě Cenu za nejlepší herecký výkon ve slovenském filmu Viditelný svet. Cenu za divácky nejúspěšnější film získal Dům režisérky Zuzany Liové s Miroslavem Krobotem v hlavní roli. Zdeněk a Jan Svěrákovi dostali cenu za uměleckou výjimečnost ve světové kinematografii.

    11. listopadu

    Podívejme se pravdě do očí
    Tak pravil režisér Němec americkému imigračnímu úředníkovi, aby jej připravil na to, že si pobyt prodloužil o sedm let. V knihkupectví Ostrov v Ostrovní ulici pokřtil originální filmař Jan Němec svou sbírku povídek Nepodávej ruku číšníkovi, kterou vydalo nakladatelství Torst. Napsal je v průběhu dvaceti let normalizace, kdy byl jako jeden z hlavních představitelů „nové vlny“ odstaven od filmové práce, vycestoval na Západ, ale tam se podobně jako Pavel Juráček neprosadil. Na rozdíl od něj ale přežil a po návratu domů točí jeden svébytný snímek za druhým. Samotné povídky jsou výrazem tvůrčího vzdoru: alespoň psát si můžu, jak chci a co chci. Výsledkem jsou autobiografické bohatýrské historky ze života skandalisty Haškova rodu. Jen ty kulisy jsou jiné: 60. léta, Cannes, Pražské jaro, 21. srpen 68 a 69, a nakonec i Hollywood. Pábitelská sebestylizace do nezdolného cynického holkaře, opilce a výtržníka mívá občas trhliny, kterými se na povrch tlačí pocit zmaru. I z něj se ale Němec dokáže vysvobodit na způsob barona Prášila, který se za vlasy sám vytáhl z bažiny. der

    12. listopadu

    Jaromír Nohavica získal jako první český písničkář italskou hudební cenu Premio Tenco. Prestižní ocenění, které se každoročně uděluje v rámci Festivalu autorských písní, převzal Nohavica v zaplněném Teatro Ariston v San Remu. Na tiskové konferenci v San Remu prohlásil: V takové společnosti se zatím cítím jako ten, kdo bude klukům chodit pro pivo.

    14. listopadu

    V Komedii o Komedii V Divadle Komedie proběhla diskuse o výběrovém řízení na nového provozovatele tohoto pražského divadla. Bouřlivou debatu moderoval ředitel Nové scény Štěpán Kubišta. Hlavními diskutéry byli: ředitel Pražského komorního divadla, současného provozovatele Divadla Komedie, Dušan D. Pařízek, zástupce společnosti Young Talents, jež ve výběrovém řízení skončila na druhém místě, Jiří Adámek, radní hlavního města Prahy pro kulturu a šéf výběrové komise Lukáš Kaucký z ČSSD, opoziční zastupitel a člen výběrové komise Jiří Liška z TOP 09 a Eva Bergerová – ředitelka Divadla Company.cz, které komise vybrala jako nového provozovatele Divadla Komedie v letech 2012 – 2016. Odborníci z komise, kteří vítězný projekt podpořili, tedy Jana Machalická a Vladimír Just, se bohužel debaty nezúčastnili. Odpůrci tohoto rozhodnutí tak byli v přesile. Nejčastější výtky směřovaly k nesystémové koncepci výběrové řízení a podjatosti komise. Dušan D. Pařízek podotkl, že Divadlo Company.cz nesplnilo podmínky výběrového řízení, protože v rozpočtu neuvádí třicetiprocentní soběstačnost. Herečka Národního divadla Eva Salzmannová pak tlumočila stanovisko většiny přítomných, když prohlásila, že Komedie byla už od éry Dočekala a Nebeského (tedy od roku 1994) centrem experimentálního, nekonvenčního divadla, což vítězství Divadla Company.cz nezaručuje a v centru Prahy přibude další neprogresivní scéna. Lds

    (polemické ohlasy naleznete na i-DN)

    Kup si mě Po svém ukrajinském turné se v Praze opět zastavila skupina DVA. Bára a Jan Kratochvílovi, původně členové hradeckého divadla DNO, jsou dnes známi především jako hudební a jazykoví experimentátoři. Jejich „folklor neexistujících národů“ bývá doplněn živou projekcí, a tak tomu bylo i v Lucerna Music Baru. Starala se o ni členka elektronických MIDILIDÍ Markéta Lisá. Přímo na jevišti vytvářela – překrýváním průhledných folií s různými motivy před kamerou – krátké sekvence, které pomocí smyček a doplňované postavičkami zvířat skládala do příběhů. Během některých písní do fólií přímo kreslila a vytvářela „živý“ komiks. Místy byla projekce natolik poutavá, až se hudba zdála být jejím podkresem. Vesměs se ale oba principy – filmový a hudební – propojovaly do až divadelního pojetí koncertu jako performance. DVA tak své divadelní kořeny – zejména v etudě Kup si mě – nezapřeli.
    osk

    Při příležitosti výstavy plakátů Jana Schmida v Muzeu umění a designu v Benešově, bylo uspořádáno malé symposium a jednodenní výstavka exponátů skla, které původní sklář Schmid navrhl v 60. letech. Z debaty, které se zúčastnili ředitel muzea Tomáš Fassati, historik umění Jan Rous, historik sklářské tvorby Milan Hlaveš a Jan Němeček ze studia OLGOJ CHORCHOJ, vyplynuly pozoruhodné souvislosti mezi sklem z hlediska jeho zpracování a divadlem. Oba obory vyžadují schopnost pracovat s živým materiálem, znalost jeho povahy a hraničních možností, které je vždy vzrušivé překračovat.


    Komentáře k článku: 2. listopadu—14. listopadu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,