Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    18.—30. října

    18. října

    Křtili na Jezerce Muzikál Já, François Villon z Divadla Na Jezerce se prezentuje na CD plném písniček Ondřeje Brzobohatého a Pavla Vrby. V divadle, kde lze jevištní dílo zhlédnout, cédéčko pokřtili jeho režisér Radek Balaš a také režisér další zde chystané inscenace Darda (podle prózy Ireny Douskové) Arnošt Goldflam. Malá slavnost byla ozdobena jevištní prezentací dvou nejchytlavějších melodií z muzikálu (Martin Písařík, Jana Malá, Petr Kostka a další protagonisté), ve foyeru pak všechno dobré hudebnímu nosiči popřáli tvůrci (zesnulé – scenáristu Jiřího Hubače a textaře Pavla Vrbu – zastupovaly jejich manželky), Jiřina Bohdalová, principál Jan Hrušínský a další hosté. br

    Křest CD Já, François Villon

    Vy silní ve víře K sedmdesátým narozeninám evangelického kněze a undergroundového písničkáře Svatopluka Karáska vydalo nakladatelství Galén v exkluzivním zpracování jeho první album Say No to the Devil / Řekni ďáblovi ne. Poprvé je vydal Jiří Pallas v roce 1979 ve svém vydavatelství Šafrán ’78 ve společné produkci s Paulem Wilsonem. Dnes už jde o klasickou nahrávku českého undergroundu 70. let – přesto je toto vydání vůbec poprvé přepsáno přímo z originálního pásu Robina Hájka a obsahuje všech šestnáct písní natočených v Praze dne 2. května 1978. Druhý disk této edice obsahuje Karáskovu desku Řek’s už ďáblovi ne? se záznamem jeho vystoupení ve Vratislavi v listopadu 1989 a šesticí studiových nahrávek z roku 1989. Tyto nahrávky vycházejí na CD poprvé. Obsáhlý booklet nabízí průvodní slovo Jaroslava Riedela, fotografie a všechny písňové texty.hul

    19. října

    Experti Na své první jednání se sešli členové expertního týmu Ministerstva kultury pro řešení problematiky Národní divadla. Členové týmu vyspecifikovali své konkrétní požadavky na podkladové materiály pro svou další činnost v rámci této expertní skupiny. V následujících dnech chtějí konzultovat problematiku s dalšími odborníky a zástupci Národního divadla. Členové týmu také jednoznačně vyjádřili shodu v nutnosti urgentního řešení personálních otázek vedení Národního divadla. Složení týmu expertů pro řešení problematiky Národního divadla: doc. Mgr. Jan Hančil – děkan DAMU – předseda, MgA. Jiří Šesták, Ph.D. – ředitel Jihočeského divadla České Budějovice – místopředseda, MgA. Stanislav Moša – ředitel Městského divadla Brno, Mgr. Bohumil Nekolný – analytik Institutu umění – Divadelního ústavu, prof. Václav Riedlbauch – pedagog HAMU a VŠE, doc. PhDr. Milan Uhde – dramatik. (více na i-DN)MK/hul

    22. října

    Drsný příběh z Hollywoodu
    Radioservis vydává další detektivku, tentokrát dramatizaci drsnější prózy klasika žánru Raymonda Chandlera Král ve zlatém hávu. Úpravu Vladimíra Hendricha realizovala s předními herci v roce 1991 režisérka Alena Adamcová, ponurost krvavé story s hollywoodskými reáliemi odlehčují občasné „upřesňující“ dialogy mezi autorem a soukromým očkem Stevem. Josef Somr s Petrem Kostkou hrají své party mistrovsky, v dalších rolích dostaly větší prostor dámy – a ani Jorga Kotrbová se Simonou Stašovou svoje příležitosti nepromarnily. Osudovost rozhlasového dílka dokresluje občas probublávající Solitude Duka Ellingtona.Br

    23. října

    Na festivalech Páté číslo letošního SADu nás kromě pozastavení u Pitínského Orestei ve Zlíně (Kateřina Veselovská i Eva Stehlíková) a talentů českého pohybového divadla v referátech Blanky Křivánkové a Jany Bohutínské provádí především po divadelních festivalech. Přiblíží nám Tanec Praha (kupříkladu v příspěvku Jiřího Adámka), Warszawskie spotkania teatralne (Kamila Černá), berlínské Theatertreffen (referuje Pavel Trenský), wiesbadenské Eurodrama (jako již několikrát o něm v SADu píší Martin Porubjak a Arnošt Goldflam) a také slavný letní festival v Avignonu (Jana Machalická, Jana Wild). Objevné jsou v tomto čísle především příspěvky o současném divadle v Dánsku z počítačů Lady Halounové, Táni Švehlové a Matte Garfielda.br

    24. října

    Úctyhodní laureáti Státní ceny a Ceny ministerstva kultury byly předány na slavnostním večeru v Národním divadle. Ty první se týkaly literatury (Ivan Wernisch) a překladatelského díla (Vladimír Mikeš), ministerské byly uděleny za přínos v oblasti divadla (choreograf Pavel Šmok), hudby (cembalistka Zuzana Růžičková), výtvarného umění (kunsthistorik Petr Wittlich) a architektury (Emil Přikryl). Na jevišti Národního divadla přivítala oceněné ministryně Alena Hanáková, osobnosti byly přiblíženy krátkými filmovými portréty Igora Chauna. Jiří Vejvoda vkusně moderoval předávání cen, provázené vždy krátkým poděkováním sympatických laureátů. Vystoupil též Jan Hartl se vstupem Dantovy Božské komedie v Mikešově překladu, Pavlovi Šmokovi zatančili sólisté baletu ND v choreografii Petra Zusky a Zuzaně Růžičkové na cembalo zahrála její žákyně Giedre Lukšaité-Mrázková. Večer pokračoval příjemným společenským setkáním ve foyeru divadla.br

    25. října

    Náš člověk v Moskvě  Vernisáží byla v moskevském Bachrušinově divadelním muzeu zahájena výstava fotografií Viktora Kronbauera Pocta divadlu. Sedmdesát fotografií formátu 100 × 70 cm představuje plejádu předních českých i světových režisérů. Lze si na nich připomenout jevištní díla Jan Grossmana, Petra Lébla, Jana Nebeského, Jana Mikuláška, Dušana Pařízka, Vladimíra Morávka, Luka Percevala, Davida Pountneye, Roberta Wilsona, Franka Castorfa, Jurije Ljubimova, Eimuntase Někrošiuse, Lva Erenburga a dalších, celkem 28 režisérských osobností. Součástí výstavy, věnované ruské teatroložce a přítelkyni českého divadla Larise Solncevové, byl kulatý stůl i workshop divadelní fotografie. Kurátorkou významné akce, která potrvá do 25. listopadu, je Vlasta Smoláková.br

    Kronbauer Moskva

    Naostro Hned po slavnostním předávání Cen Divadelních novin, kde získaly Cenu v oboru tanec, přejely Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová – duo VerTeDance – do Divadla Ponec, kde po jejich představení Kolik váží vaše touha?, ve kterém vystupují společně s tanečnicemi Helenou Arenbergerovou a Lucií Kašiarovou a kladenskou rockovou skupinou Zrní, pokřtily stejnojmenné CD obsahující hudební nahrávky skupiny k této choreografii. Inscenace Kolik váží vaše touha? zkoumá otázku, jak vnímá svět ženské tělo, jak si ženy v intimních chvílích ubližují a jaký mají vztah k nahotě či polonahotě, co vůbec znamená akt vysvlečení. Hudba k tomuto představení vznikla improvizací jeden podzimní týden v roce 2011. S představou žen – babizen, krasavic, nahých i zahalených ve všech koutech světa, s představou tužeb a volání, skrytých ve všech koutech mysli, charakterizoval vznik i výsledný hudební tvar zpěvák skupiny Honza Unger. Kmotry CD byli pražští performeři Jiří Zeman a Anna Polívková. hul

    26. října

    V Praze začal 17. ročník mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu. Divadelní část je věnována především současnému tanci, představí se soubory a umělci z Izraele, Polska, Německa, Francie, Belgie, USA a Slovenska. Devítidenní festival se kromě tradičních scén (Divadlo Archa, Studio Alta, Alfred ve dvoře, NoD, La Fabrika) pokusil oživit i zapomenutý prostor v centru Prahy – budovu bývalého Casina a Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici.

    27. října

    S trAKTORem do ulice Krokodýlů Odkaz polského avantgardního výtvarníka a spisovatele židovského původu Bruno Schulze (1892–1942) za poslední rok několikrát výrazně vstoupil do českého kulturního prostoru, a to ve velmi rozmanitých podobách. V červenci a v srpnu nabídlo České centrum Praha výstavu Kafka & Schulz / Mistři pohraničí, jejíž koncept původně vznikl ve Stockholmu na základě spolupráce českých, polských a švédských kulturních institucí. Do poloviny října pak bylo možné tuto výstavu zhlédnout v Polském institutu v Praze. V rámci doprovodného programu k výstavě se promítal animovaný film bratří Quayů Street of Crocodiles (Ulice Krokodýlů, 1987) inspirovaný Schulzovým literárním dílem. Druhým doprovodným filmem byl dokument Benjamina Geisslera Bilder finden (Nález obrazů, 2002) o znovuobjevení nástěnných maleb s pohádkovými motivy, které nedlouho před svou násilnou smrtí Schulz vytvořil v domě uměnímilovného esesáka Felixe Landaua v haličském městě Drohobycz. Obě pražské vernisáže doprovodil polskojazyčný pražský divadelní soubor trAKTOR dvěma různými výběry (v pouliční a v „atriové“ verzi) ze své inscenace Remini vzniklé podle Schulzovy Ulice Krokodýlů. (více na i-DN)Dušan Hübl

    Do redakce dorazilo CD s nahrávkou tragikomické opery o čtyřech dějstvích Dáma a lupiči Ilji Hurníka. K devadesátinám skladatele, klavíristy a spisovatele vydal snímek z roku 1994 Radioservis. Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídí Jan Štych a na sólových partech se sešli pěvci končící a nastupující generace: Věra Nováková, Božena Effenberková, Marta Cihelníková, Libuše Járová, Antonín Švorc, Alfréd Hampl, Zdeněk Harvánek, Bohuslav Maršík, Dalibor Jedlička a Jiří Ceé. Buklet kromě moudrého slova skladatele obsahuje i kompletní libreto.HER

    28. října

    Ani jeden divadelník…
    Na Pražském hradě vyznamenal při příležitosti státního svátku 28. října 2012 prezident Václav Klaus vysokými státními řády a medailemi osobnosti, které se zasloužily o Československý stát. Mezi 22 vyznamenanými z široké oblasti společnosti chybí nejen divadelníci, ale nenajdeme mezi nimi ani jednoho výkonného umělce. Z oblasti umění byli oceněni spisovatel Ota Filip a skladatel prof. Marek Kopelent. (všechny oceněné najdete na i-DN)hul

    29. října

    V antikvariátu a klubu Fiducia v Ostravě se uskutečnil večer s muzikologem Milošem Štědroněm, večerem provázel Jiří Nekvasil. Debata byla doprovodným programem k uvedení inscenace opery Káťa Kabanová, kterou Národní divadlo moravskoslezské uvede 15. listopadu v rámci řady Operní hity 20. století.

    Rockerka v korzetu Po dvou letech zavítala do pražského Paláce Akropolis americká zpěvačka, klávesistka a skladatelka Amanda Palmer, polovina bývalého dua Dresden Dolls, jež do rockové hudby vnášelo prvky předválečným Německem křtěného hudebně-literárního kabaretu. Palmer se svou skupinou The Grand Theft Orchestra se snažila nezůstat této pověsti dlužna. Dramatickým skladbám s důrazem na dunivou basovou linku dodávala divadelní charakter. Vystoupila v černé podprsence, korzetu a úzkým „zbrojním“ opaskem kolem boků, s hudebníky si ve skladbě Missed Me měnila nástroje, dvakrát vskočila mezi diváky a nechala se jimi – stále za zpěvu – „vláčet“ sálem, do dvou skladeb si dokonce pozvala – zřejmě český – smyčcový kvartet (rozeznal jsem houslisty Gabrielu Vermelho a Tomáše Hubku z Tallichova kvarteta). Na konci si se skupinou sedla na balkon a skladbu Want It Back odehráli jako pouliční šraml zesilováni pouze megafonem. Zazněla většina skladeb z poslední desky Theatre Is Evil, několik z dob Dresden Dolls a prvního sólo CD Who Killed Amanda Palmer. hul

    Amanda Palmer

    Marta Kubišová převzala z rukou francouzského velvyslance v Praze Pierra Lévyho nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie jako ocenění svého příspěvku k politické svobodě.

    30. října

    Brněnská Reduta uspořádala tiskovou konferenci k premiéře Kabaretu Kafka a k zahájení festivalu Redfest, kterou bylo zřejmě vůbec poprvé možné navštívit i prostřednictvím videokonferenčního systému na internetu. HER

    • Autor:
    • Publikováno: 13. listopadu 2012

    Komentáře k článku: 18.—30. října

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,