kulturní čtrináctideník pro divadelníky a jejich diváky.


KRITIKA 9/2010

Znovu pěkně od Adama

Komedie Arthura Millera The Creation of the World and other Business — v českém překladu Stvoření světa a jiné — zaznamenala po své premiéře ve Washingtonu 1972 jen nízký počet repríz (kolem dvaceti), úspěšný prý nebyl ani muzikál Up from Paradise, který brzy poté na námět hry vznikl. To jsem se dočetl v programu k inscenaci textu v Divadle na Fidlovačce. Nechci být špatným ani ironickým prorokem, ale obávám se, že týž osud očekává inscenaci Juraje Deáka. Problém vidím především v předloze samotné, ne všechno, co napíší věhlasní a oprávněně cenění autoři, musí být nutně skvělé (nedávno jsem se o tom přesvědčil též v Rokoku, kam jsem spěchal na inscenaci hry svého oblíbeného spisovatele Sándora Maraie Dobrodružství).

První kapitoly Genesis jsou od autora vyšperkovány retardujícími vtipnostmi, přitom – zvláště v první části týkající se osudového zakolísání Adama a Evy – nezazní nic překvapivého, všechno už jsme (skutečně či jako by) někde slyšeli. Bůh s padlým andělem Luciferem, každý po svém, ovlivňují pohnutky a činy „praotce a pramáti“. Po přestávce dojde na první vraždu v dějinách lidstva, zrající konflikt mezi Kainem a Abelem je zasazen do kuchyně, kde bratři žijí s rodiči — Adamem a Evou.

Inscenaci nelze rozhodně označit za odbytou, za nudnou však kvůli zbytnělému textu ano. Bůh Tomáš Töpfer a Lucifer Otakar Brousek ml. nepostrádají jevištní šarm, nahota Adama (Petr Rychlý) a Evy (Andrea Černá) je řešena nepřekvapivě – dochází na vesele se pohupující plátěná ňadra a genitálie. Trochu napětí se objeví ve vztahu sympaticky „rozervaného“ Kaina (Marek Holý) a rozmazleně rozměklého Abela (Denny Ratajský). Spousta (pseudo)filozofujících sentencí však přidusí i tento dramatický konflikt.

Je sympatické, že soukromé divadlo si vybere text, který se nevyznačuje jen prvoplánovou zábavností, dramaturgie však sáhla v pomyslném regálu s nabídkou divadelních her těsně vedle.

Divadlo na Fidlovačce – Arthur Miller: Stvoření světa a jiné. Překlad Ivo T. Havlů. Režie Juraj Deák, scéna David Bazika, kostýmy Sylva Zimula Hanákoví, hudba Ondřej Brousek, dramaturgie Klára Špičková. Premiéra 6. května 2010

Jan Kerbr

12. 05. 2010



KOMENTÁŘE ČTENÁŘŮ
VLOŽIT KOMENTÁŘ



Číslo 10 (ročník 21, 15. 5. 2012)

Obsah čísla 10/2012

Zamčený obsah Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Komentář Proč stavět nová divadla?
Jiří Sulženko Sukces měsíce Aischylos: Oresteia
Propadák měsíce Jakub Folvarčný: V pasti těla
Jak já to vidím Michal Dalecký Zamčený obsah
Michal Dalecký Inspirace divadlem Blonďatá bestie vysílá na chalupu Zamčený obsah
Petra Hůlová Kronika 18. dubna—1. května
Reportáž V zoologické zahradě byl každý
Richard Erml Kritický žebříček 10/2012 Kritika V teplákách za šlechtictvím Zamčený obsah
Marcel Sladkowski Jak to bylo s básníky a jejich aférkami? Zamčený obsah
Jan Kerbr Ušetřená opera Zamčený obsah
Josef Herman Na šikmé ploše Zamčený obsah
Ladislav Vrchovský Ostrovní thriller o temných vášních Zamčený obsah
Lucie Bartoš Mluvící krávy v páternosteru Zamčený obsah
Lenka Dombrovská Všichni za jednoho
Jan Kerbr Skutky a cesty České taneční platformy
Nina Vangeli Rozhovor Aleš Procházka: O roli jsme se rvali jako o kost Zamčený obsah
Richard Erml Kontext Ladronka 518
Vladimir 518 Kudy jsme se ubírali Zamčený obsah
Vladimír Karfík Vysněné bestsellery
Literární Noviny Dokument, hodný toho jména Zamčený obsah
Stella Fialová Groteskní humor, »obnažená« absurdita
Jan Kolář Jak je důležité míti Filipa Zamčený obsah
Vladimír Just Zahraničí Vězení, kůň a divočák aneb Třikrát z operního Berlína Zamčený obsah
Josef Herman Racek za polárním kruhem Zamčený obsah
Martin Porubjak Výročí Výročí – červen
Paměti, záznamy, deníky Fagi a divadlo
jsem Fagi Co na sebe vím IV Zamčený obsah
Milan Uhde Poděbradské dny poezie
3MIS3 Zamčený obsah
Dědova mísa Dědova mísa
Miloš Štědroň

Obsah čísla 10/2012