Komedie Arthura Millera The Creation of the World and other Business — v českém překladu Stvoření světa a jiné — zaznamenala po své premiéře ve Washingtonu 1972 jen nízký počet repríz (kolem dvaceti), úspěšný prý nebyl ani muzikál Up from Paradise, který brzy poté na námět hry vznikl. To jsem se dočetl v programu k inscenaci textu v Divadle na Fidlovačce. Nechci být špatným ani ironickým prorokem, ale obávám se, že týž osud očekává inscenaci Juraje Deáka. Problém vidím především v předloze samotné, ne všechno, co napíší věhlasní a oprávněně cenění autoři, musí být nutně skvělé (nedávno jsem se o tom přesvědčil též v Rokoku, kam jsem spěchal na inscenaci hry svého oblíbeného spisovatele Sándora Maraie Dobrodružství).

První kapitoly Genesis jsou od autora vyšperkovány retardujícími vtipnostmi, přitom – zvláště v první části týkající se osudového zakolísání Adama a Evy – nezazní nic překvapivého, všechno už jsme (skutečně či jako by) někde slyšeli. Bůh s padlým andělem Luciferem, každý po svém, ovlivňují pohnutky a činy „praotce a pramáti“. Po přestávce dojde na první vraždu v dějinách lidstva, zrající konflikt mezi Kainem a Abelem je zasazen do kuchyně, kde bratři žijí s rodiči — Adamem a Evou.

Inscenaci nelze rozhodně označit za odbytou, za nudnou však kvůli zbytnělému textu ano. Bůh Tomáš Töpfer a Lucifer Otakar Brousek ml. nepostrádají jevištní šarm, nahota Adama (Petr Rychlý) a Evy (Andrea Černá) je řešena nepřekvapivě – dochází na vesele se pohupující plátěná ňadra a genitálie. Trochu napětí se objeví ve vztahu sympaticky „rozervaného“ Kaina (Marek Holý) a rozmazleně rozměklého Abela (Denny Ratajský). Spousta (pseudo)filozofujících sentencí však přidusí i tento dramatický konflikt.

Je sympatické, že soukromé divadlo si vybere text, který se nevyznačuje jen prvoplánovou zábavností, dramaturgie však sáhla v pomyslném regálu s nabídkou divadelních her těsně vedle.

Divadlo na Fidlovačce – Arthur Miller: Stvoření světa a jiné. Překlad Ivo T. Havlů. Režie Juraj Deák, scéna David Bazika, kostýmy Sylva Zimula Hanákoví, hudba Ondřej Brousek, dramaturgie Klára Špičková. Premiéra 6. května 2010