Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Zmatená deziluze o Krylovi i o nás

Nemá to být o Krylovi, ale o nás, říká v propagačním videu k inscenaci Země Lhostejnost ve Švandově divadle její dramaturg a spoluautor scénáře Libor Vodička.

Země lhostejnost

Na scéně dominovalo kýčovité narůžovělé srdce FOTO MICHAL HANČOVSKÝ

Ve skutečnosti ale není tato poněkud zmatená koláž z Krylových politických komentářů z počátku devadesátých let, písňových textů, vzpomínek, ale i citací z novinových článků či internetových diskusí pořádně ani o nás, ani o Krylovi. Je prakticky nemožné v ní identifikovat klíč, který by „odemykal“ jiný její smysl než konstatování, že Karel Kryl dávno věděl, jak to s námi za dvacet let dopadne.

Smíchovská Země Lhostejnost vzdává legendárnímu písničkáři až patetický hold. O jeho rozporuplné osobnosti se dozvíme málo, zato vyslechneme citově apelativní svědectví o jeho těžkém umírání. A vedle toho je tu ironická, rádoby hravá, nicméně velmi povrchní reflexe tradiční české remcavosti, apatie či sklonu distancovat se od těch nahoře. Krylovy „prorocké“ myšlenky jsou vyčítavým a moralizujícím tónem konfrontovány s aktuálním stavem české společnosti, jak jej vidí autoři inscenace, kteří v jeho líčení semelou v pár obecných větách povodně i zpackanou transformaci a privatizaci.

Čechy reprezentují tři herci a tři herečky – „ovčani“ v uniformách šedivých obleků s bílou košilí. Tenhle bezpříznakový kostým se možná hodí do hry o manažerokracii, ale má-li být znakem typické české stádnosti, významově vůbec nesedí. O dost lépe si Eva Jiřikovská poradila se scénou. Jejím základem je „replika“ skulptury voskového srdce, které vzniklo roztavením svíček, jež lidé rozsvěceli na pietních místech po úmrtí Václava Havla. Ve Studiu Švandova divadla je v růžovém srdci „zatavená“ hlava koně z pomníku sv. Václava. Odkazuje k místu, kde se odehrávala sametová revoluce, jejíž naděje, jak naznačuje inscenace, byly zmařeny. Srdce stojí na perském koberci, který naopak připomene oficiální kanceláře vládních budov, Hradu či poslanecké sněmovny.

Scénografie by ale spíš obstála sama o sobě, jako výtvarná instalace. Herci si s ní nevědí příliš rady, občas si někdo – neznámo proč – nasadí onu koňskou hlavu, na položeném srdci se poposedá či vystupuje jako na pódiu. A nakonec je v něm pod odklopeným víkem jako v rakvi pohřben Karel Kryl. Má to snad symbolizovat způsob, jak se Češi vyrovnávají s legendou? Je to ilustrace, připomínka pohřbu, na němž chyběl tehdejší prezident Havel?

Největší problém inscenace je v jakémsi povrchním – přímočaře rozumovém, a nikoliv obrazném – zobecňování společenských jevů a jejich zkratkovitém hodnocení. Což platí i o pohybových a hlasových etudách, které vytvářejí dojem spontánní hravosti, ale přitom text jen ilustrují či podtrhují. Obsah sdělení se blíží banálním hospodským pravdám, které končívají jak v Havlově Audienci shrnutím, že všechno je na hovno. Ti, kdo je vyslovují, mívají niterný pocit, že jde o jejich zásadní zkušenost se světem. Také herci, kteří se nás ve Švandově divadle svojí naléhavou interpretací pokoušejí přesvědčit, že se na scéně rozkrývá cosi podstatného, jdou do svých úkolů naplno. Ale jediné, co nám z představení utkví, je dojem jakési zmatené deziluze.

Hodnocení: 2

Viz také Těžký život idolů v Čechách od Jany Soprové (hodnocení 4)

Švandovo divadlo – Dodo Gombár, Libor Vodička: Země Lhostejnost. Režie Dodo Gombár, dramaturgie Lucie Kolouchová, scéna a kostýmy Eva Jiřikovská, výběr hudby Dodo Gombár. Premiéra 5. října 2013.

  • Autor: Marie Reslová
  • Publikováno: 11. listopadu 2013

Komentáře k článku: Zmatená deziluze o Krylovi i o nás

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,