Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Zločin a trest v celé amplitudě

Nejen zlí jazykové tvrdí, že mnohé herce a režiséry nastartoval odchod z Národního divadla (v Praze) k novému tvůrčímu rozletu. Názorným, přímo empirickým důkazem toho se zdá i Michal Dočekal, bývalý ředitel ND, který letos na jaře v Divadle Husa na provázku výtečně „vystavěl“ Dynastii, ságu bankovního rodu Lehmanů, z pera současného italského dramatika S. Massiniho. Ale ještě předtím, na podzim loňského roku nastudoval na budapešťské scéně Vigszínház Dostojevského Zločin a trest – spolu s Ivou Klestilovou je zároveň autorem divadelní adaptace díla.

Zločin a trest režíroval Michal Dočekal v divadle Vígszínház FOTO JOSEF PTÁČEK

Na základě několika maďarských představení zhlédnutých v posledních letech právě v Plzni jsem usuzoval, že u Zločinu a trestu jde o šťastnou symbiózu českého režiséra s maďarskou scénografií, a ejhle, dodatečně zjišťuji, že scéna je dílem Martina Chocholouška, navíc kostýmy pocházejí z dílny Sylvy Zimula Hanákové a hudbu složil Michal Novinski.

Scéna je pustá a prázdná jako z gruntu reformovaná modlitebna a různé její modifikace (pokoj s figurkami dětí, prosektura, vyšetřovna atd.) prázdnotu spíš umocňují, než by ji ředily. Vlídnější podoby nabývá při ztlumeném světle a při kreacích hudebního tria. V pozadí pracují dva ventilátory: jednou simulují příjezd vlaku, jindy ohnivými světelnými efekty posilují napětí probíhajících interakcí, dialogů a monologů. Poněkud nepodařené jsou pojízdné pouliční svítilny – vypadají jako kombinace zmrzlinářského vozíku se zubařským křeslem.

Rodion Raskolnikov je mužem utkvělé myšlenky a zároveň pravzorem všech možných světanápravců, neboť jeho individuální problém lze snadno přesmyknout na kolektivní a místo lichvářské babizny dosadit vydřidušskou třídu nebo méněcennou rasu. Kolik dobrodiní uniká po staletí lidstvu pod rukama!

Ákos Orosz v roli Raskolnikova vytváří věrohodný a velice výrazný „nosič“ manického, umanutého temperamentu, ale také idejí hlavní postavy. V představení ostatně nejsou žádné epizodní figury: vidíme hořce pravdivé a zároveň lehce operetní tirády opilecky balancujícího (v jednu chvíli i na pojízdném vozíku) Marmeladova (Károly Hajduk) a oba hnusáci, „sociální“ Lužin (Péter Telekes) i „metafyzický“ Svidrigajlov, zanechávají v divákovi nesmazatelný dojem. Totéž lze říci i o představiteli vyšetřovatele Porfirije: jednou vybafne na Rodiona z pojízdného vozíku, na němž leží přikrytý jako mrtvola, podruhé se na něj díky technickému zařízení snáší jako pařát dravce, ale nejde o žádnou samoúčelnou sugesci: vše vnímáme jako součást hry policejní kočky s „nadčlovíčkovskou“ myší. Stejně silné jsou také ženské postavy. Kateřina Ivanovna (Enikő Börcsöková) dokáže vyřknout i vykřičet své zoufalství, Duňa (Éva Bataová) hájit in extremis svoji čistotu – a Soňa Marmeladovová není v podání Katy Bachové jen „svatá prostitutka“, jak se o této postavě kdysi dávno psalo. Má své hluboké intuice a skutečně ví lépe než Rodion, čeho jediného je zapotřebí.

V případě Dočekalova výkladu Zločinu a trestu nejde o digest ani ořez, jak jsme často svědky, ale o čistý přímý přenos klasikova díla do divadelní podoby. Tak přesvědčivý, že si v závěru znovu uvědomujeme, jak nepřesný je překlad českého názvu. Výstižnější by bylo místo trestu uvádět pokání – s tím, že součástí nadpřirozené proměny smýšlení je přijetí světského trestu. Bez ironie lze říci, že představení trvá jen tři hodiny. Nabízí se otázka, která naše scéna se v nejbližší budoucnosti asi chopí právě této dramatizace (včetně režiséra?) a zvládne ji v celé její amplitudě? Doufám, že klepu na otevřené dveře.

Vígszínház (Maďarsko) – F. M. Dostojevskij: Zločin a trest. Divadelní adaptace Michal Dočekal a Iva Klestilová, režie Michal Dočekal, scéna Martin Chocholoušek, hudba Michal Novinski. Premiéra 15. října 2016.

  • Autor: Josef Mlejnek
  • Publikováno: 01. října 2017

Komentáře k článku: Zločin a trest v celé amplitudě

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,