Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Zlínské tripy (No. 4)

Tváří letošního ročníku festivalu Setkání 2012 Stretnutie byla slovenská herečka a šansoniérka Szidi Tobias. FOTO JAN KARÁSEK

Čas 17. ročníku divadelního festivalu Setkání 2012 Stretnutie se sobotním dnem definitivně naplnil. A nutno dodat, že s prvotřídní grácií. Takřka celý festivalový finiš byl věnován našim nejmenším, i dětem v nás, a tento fakt se na atmosféře akce rozhodně pozitivním způsobem podepsal. Městské divadlo i jeho okolí se totiž rozžilo spontaneitou, nostalgií i něhou. Koncipovat finále coby Velký festivalový piknik se tedy rozhodně vyplatilo.

Vrcholy posledního dne

V ideální simulaci eskymáckého příbytku je mimořádně útulno (Vojta Švejda a Marcela Máchová v Arktickém Robinsonovi). FOTO DAVID MACHÁČEK

Vojta Švejda a jeho kumpanie se blýskli nehorázně přívětivou inscenací Arktický Robinson aneb Neuvěřitelná putování Jana Eskymo Welzla, jež byla naštěstí koncepcí, hravostí i hereckou kreativností tria Švejda, Beneš, Máchová, na světelné roky vzdálená obvyklé suchopárnosti „životopisně naučných“ jevištních instalací. Jejich arktická odysea s sebou nese všechny parametry zážitku, o který by neměl být žádný divák ochuzen, ať už jest dospělcem, adolescentem či teprve robětem. V ideální simulaci eskymáckého příbytku je zkrátka mimořádně útulno. Pozvání neodmítat!

„Hra Kukura je takový deník doby,“ říká Juraj Kukura, který byl za titulní postavu nominován na Cenu Thálie (na snímku z představení s Janem Hájkem). FOTO OLEG VOJTÍŠEK

 

Kukura pražského činoherního klubu se zase překvapivě dobře zabydlel na velké scéně MDZ: na rozdíl od bratislavského Prachu se v případě autorské inscenace režiséra – a v tomto případě i dramatika – Martina Čičváka stal přesun z komorní scény prvkem zvýšené kvality jevištního díla. Všichni herečtí aktéři se s diametrálními rozdíly divadelního prostoru popasovali s bravurou, jež naprosto nepřipustila jakékoli interpretační či technické nepřesnosti. Veronice Žilkové ve zdařilé dramatické sebeprezentaci změna prostředí vyloženě prospěla. Inscenační vyústění za dominantní přítomnosti loutky nabylo na lyričnosti i nijak neskrývaném smutku. Nejslabším článkem jinak povedené inscenace tak zůstává její dramatická předloha, a to nejen pro evidentní bernhardovské inspirace, jež hraničí s rabováním, ale především pro dramaturgickou neprokomponovanost jednotlivých segmentů divadelního textu. Pokud se Martin Čičvák chce jako dramatik profilovat i do budoucna, měl by podobné problémy eliminovat. Okamžitě! I přesto byly v případě Kukury ovace ve stoje, tedy jev, jímž zlínské publikum obvykle nezřízeně plýtvá, v podstatě na místě. Inscenaci lze rovněž doporučit všem adeptům divadelního umění coby vhodný studijní materiál. Stejně jako přítomnost na festivalu, který i přes skutečnost, že aktuální vrchnosti se zcela nepozdává, a proto se rozhodla jej nedostatkem financí dusit, stále z českého divadla křeše to nejlepší. Jen tak dále, milý Zlíne, ultimátně prospívej!

Festivalový průvod herců MD Zlín městem. FOTO JAN KARÁSEK

17. ročník festivalu byl rozverně zakončen třetím vrcholem soboty – dvojicí koncertů spřátelených formací, v nichž se v poněkud jiné poloze sugestivně představily dvě, pro žhavou současnost Městského divadla Zlín zásadní persóny: umělecká šéfka souboru Hana Mikolášková – tentokrát jako saxofonistka skupiny Gentle Irony Trio,

Umělecká šéfka MD Zlín Hana Mikolášková je též saxofonistkou skupiny Gentle Irony Trio. FOTO archiv GIT

a herec Marek Příkazký coby zběsilý baskytarista „zlínských Nightwork“, postpunkové akční grupy Franc Alpa.

Marek Příkazký je i členem pardubického tria Do houslí. FOTO Do houslí

Zlínské fanynky své celkem čerstvé idoly zjevně milují, otázkou je, co na to zbytek republiky. Otřese se pozice Vojty Dyka a jeho soukmenovců? Přiletí Zlatý slavíček? Držím vám palce! Stejně jako celému Setkání/Stretnutie. Hodně štěstí do plnoletosti!

P.S. Speciální poděkování si zaslouží mluvčí MDZ Veronika Jurčová za bezproblémovou komunikaci a Jan Julínek za vynikající vedení divadelního klubu alias Dílny 9472.

 

 

 

Epilog? Ne tak docela!


Konec května v náruči Zlína mě nadchl natolik, že jsem se spontánně rozhodl ještě několik dní zůstat. Trip divadelní tudíž briskně vystřídá trip filmový. Brzy zde tedy na shledanou nad reporty z 52. MFF pro děti a mládež!

  • Autor: Petr KlariN Klár
  • Publikováno: 28. května 2012

Komentáře k článku: Zlínské tripy (No. 4)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 2.–6. 3. 2017

Číslo 4/2017 (21. 2.–6. 3. 2017)

Obsah čísla 4/2017

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2017



Obsah,