Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Zemřela Vinnetouova láska Ribanna

Ribanna (1964). FOTO archiv

Karin Dor

22. 2. 1938 Wiesbaden, Německo – 6. 11. 2017 Mnichov, Německo

Německá herečka (vlastním jménem Käthe Rose Derr), u nás známá jako představitelka Vinnetouovy lásky Ribanny ve filmu Vinnetou-rudý gentleman. Ve světě ji však diváci více znají jako Bond-girl z filmu Žiješ jenom dvakrát. Na kontě má desítky filmů, tři manželství a nejednu obtížnou životní situaci.

Sedmdesátá léta. FOTO archiv

Osudová love-story

Jako malá snila o tom, že bude módní návrhářkou nebo architektkou, ale pak jí učaroval svět filmu. Bylo jí patnáct, když se poprvé s kamarádkami z gymnasia mihla v filmech (Der Letze Walzer, 1953 a Rosen aus dem Suden, 1954) Hrála jsem v komparsu, aniž to otec tušil, protože by mi to zakázal. Ale maminka o tom věděla a zařídila, abych mohla navštěvovat baletní přípravku, prozradila herečka po letech. Výrazná hezká tmavovláska nadchla vedoucí výroby natolik, že jí nabídla smlouvu na několik filmů dopředu. Ten třetí byl pro mladičkou herečku osudovým. Jmenoval se Rosen-Resli a jeho režisérem byl Harald Reinl. Po seznámení s tímto o 28 let starším mužem věci vzaly rychlý spád. Karin se vykašlala chvíli před maturitou na školu, vrhla se nejen do filmování, ale také naplno do lásky. Vzápětí si Haralda vzala a narodil se jim syn. Mateřství herečce ovšem nebránilo v tom, aby až do konce šedesátých let točila každoročně 3-4 filmy.

Mezi Indiány

Ribanna, Vinnetouova (Pierre Brice) láska ve filmu Vinnetou – rudý gentleman (1964). FOTO archiv

Harald Reinl prý nebyl příliš nadšen, když dostal zakázku natočit první mayovku – Poklad na stříbrném jezeře. Ale vzal to, a do role krasavice z ranče Ellen obsadil samozřejmě svou krásnou ženu. O dva roky později dostala roli Ribanny, Vinnetouovy lásky ve filmu Vinnetou-rudý gentleman, která si pro klid zbraní nakonec vzala bělošského poručíka. Do třetice si ještě zahrála indiánskou dívku ve filmu Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti (1968).

Sežraly ji piraně

Kromě toho v šedesátých letech proslula jako Miss německých kriminálek – Reinl ji obsadil hned do pěti detektivek natočených podle krimi románů Edgara Wallace. Neznamená to ovšem, že by se objevovala jen ve filmech svého manžela. Měla dokonce nastartováno na hollywoodskou kariéru. Nejpodstatnější pro její kariéru byly dva filmy. Pátá bondovka se Seanem Connerym Žiješ jenom dvakrát, kde si zahrála proradnou rudovlasou Helgu Brandtovou sežranou na konci piraněmi (1967) a Hitchcockův špionážní thriller Topaz, kde se proměnila v Kubánku (1969).

Se Seanem Connerym v bondovce Žiješ jenom dvakrát (1967). FOTO archiv

Šťastná hvězda pohasíná

V roce 1964 si zahrála hlavní ženskou roli získala v Indiánce Poslední Mohykán a v letech 1966-67 Brunhildu v dvojdílném Reindlově velkofilmu Nibelungové. Na sklonku šedesátých let se ale hekticky rozjetá kariéra zadrhla. Rozvedla se s Haraldem Reinlem, zemřeli jí oba rodiče a navíc musela bojovat s rakovinným nádorem. Na svého muže-objevitele ale nedala dopustit: Byla to velká láska a s Haraldem jsme prožili deset krásných let. Byl otec mého jediného syna Andrease, a i když se naše cesty rozešly, vzpomínám na společná léta v dobrém. (Pozn. Haralda později postihl krutý osud – druhá žena jej ubodala k smrti.) Jejich jediný syn Andreas (nar. 1955) se také stal hercem, pod příjmením Reinl, ale také Renell, se dodnes objevuje v menších rolích seriálů a filmů.

FOTO archiv

V roce 1972 se provdala za kaskadéra Gunthera Schmuckera, ale v manželství nebyla příliš šťastná. V té době se také pokoušela o kariéru za mořem, ale větší úspěch se nedostavil. Myslím, že jsem na hollywoodskou kariéru neměla, hodnotila tyto pokusy herečka později. Nicméně se v té době usadila v Kalifornii, kde žila až do vysokého věku (i když se pravidelně vracela i do Evropy). V roce 1988 se vdala potřetí – za producenta a trikového režiséra George Robothama, s nímž žila až do jeho smrti v roce 2007. Když zjistila, že v zámoří ji kariéra nečeká, začala se vracet do rodného Německa.

Vlevo v hlavní roli adaptace románu Esther Vilarové Der dressierte Mann v düsseldorfském divadle Theaters an der Kö (r. John von Düffel, 2013) FOTO DIETRICH DETTMANN

Od osmdesátých let se znovu začala objevovat, většinou v televizních filmech (Volání minulosti 2000 a Já byla ta druhá 2006), ale i v divadlech (např. v mnichovské Komödie im Bayerischen Hof) . O svém pendlování z Bereverly Hills do bavorského Rottalu a říkala: Nemůžu pořád žít v Americe. Chyběla by mi evropská kultura. Ale takhle mi to vyhovuje. Zvlášť když si občas zahraju v divadle a nezapomínají na mě ani v televizi.

V květnu 2015. FOTO archiv

V roce 1994 získala Cenu Scharlih-Preis určenou pro herce, jehož jméno je spojeno s osobností Karla Maye

Poslední měsíce svého života strávila v pečovatelském domě v Mnichově. O jejím úmrtí informoval ve středu 8. listopadu německý deník Bild. Odvolává se na syna herečky. Příčinou smrti prý byly následky těžkého pádu v loňském roce. V červenci minulého roku totiž upadla v severní Itálii a celých 15 minut ležela na chodníku v bezvědomí. Poté ji sice převezli do nemocnice, ale tamní lékaři údajně přehlédli těžká zranění hlavy. Po propuštění dokonce hrála v divadle. Letos v březnu se ale její stav začal horšit.

  • Autor: Jana Soprová
  • Publikováno: 12. listopadu 2017

Komentáře k článku: Zemřela Vinnetouova láska Ribanna

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 19/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


14. 11.–27. 11. 2017

Číslo 19/2017 (14. 11.–27. 11. 2017)

Obsah čísla 19/2017

Slovo ...

Ministerstvo mrtvé kultury

Bonviván a scénograf Daniel Dvořák...

Sukces měsíce

Prokletí v Praze

Teatr Powszechny, Varšava (Polsko) –...

Dotazník

Marwan Alsolaiman

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Co stojí Plácido Domingo

Zhruba dva roky vyjednávali nejprve...

Fejeton

Tragédi

Josífek nikdy nezvedá oči od...

Kronika

Jednou větou

Vítězi letošního ročníku ankety...

Kritika

Vládci ve spodním prádle

Hra Jamese Goldmana Lev v zimě měla...

Rozmohl se nám tu takový...

Je mi to nepříjemné – ale prostě...

Tato hra není v pohodě

Inscenace Jsme v pohodě reprezentuje v...

Pět sester, Antone...

Požehnáním pro každý soubor je...

Postaru, ale působivě

Původní operní novinka v...

Amazonky – podvratný sen...

Amazonky, které měly premiéru v...

Ženy a muži klasicky i...

Dlouho očekávaná premiéra Baletu...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 19/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Abychom neztratili úplně...

Palm Off Fest již druhým rokem...

Hubu mu zacpeme přesvatým...

V českých katolických kruzích koluje...

Vzhůru na barikády!

V Divadle pod Palmovkou se letos...

Rozhovor

Jiří Josek: Překlad je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jitka Jílková: Letos...

Rozhovor s ředitelkou Pražského...

Kauza

Kontext

Růžové zahrady na Kavčích...

Ne, nebudu krtincům z Kavčích hor,...

Lekce flamenka

Díky Magdaleně Kožené a jejímu...

Sympozium jako prostor k...

Původní význam řeckého slova z...

Burza

Na místě předmluvy

Národní muzeum informuje

Psáno o letošních...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kdyby odpůrci…

Stručný obsah příspěvku zde není...

Severočeské divadlo opery a...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Oliver Frljić: Skutečný...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kultura v zajetí...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Otto Šujan (2. 6. 1930 Zvolen,...

Výročí

Výročí 15.–30. listopadu

Rozmus Andrzej, herec (16. 11. 1967) △...

Paměti, záznamy, deníky

Zábradlí ve skle

Jednou z událostí divadelní sezony...

Knihovnička

Došlo do redakce

Helena Albertová: Karel Zmrzlý...

Tradiční divadlo radikálně...

Asi málokdo si ve světové teatrologii...

Obrazem

Fagi a divadlo

Plakát je poselství

Ve středu 25. října začala ve foyer...

Pan Papírek… (V)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 19/2017



Obsah,