Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Zemřela Květa Fialová

FOTO NGUYEN PHUONG THAO

Květa Fialová

1. 9. 1929 Veľké Dravce, Slovensko/Československo – 26. 9. 2017 Praha

Herečka celoživotně spjatá s Divadlem ABC.

Její maminka byla výtvarnice, vedle malby se věnovala i sochaření. Na Slovensku žila rodina do roku 1938, kdy je slovenští nacionalisté přinutili odejít do Čech. Po válce se matka vrátila na Slovensko a Květa Fialová zůstala sama. Přitahovalo ji divadlo a v roce 1946 začala hrát v Českém Těšíně. Téhož roku byla přijata na brněnskou konzervatoř. Pokračovala studiem na JAMU, které úspěšně zakončila v roce 1950. Ještě během studia se objevila v malé roli zapomenutého budovatelského snímku Velká příležitost.

V 50. letech postupně prošla divadelními angažmá v Opavě, Českých Budějovicích, Kolíně a jednu sezónu hrála dokonce ve vzdáleném Martině na Slovensku. Přestože se pohybovala na oblasti, byla obsazena v několika nevýrazných filmech oné doby. Do Prahy mladou herečku pozval v roce 1958 Jan Werich. Divadlu ABC zůstala v následujících desetiletích věrná i po jeho připojení k Městským divadlům pražským až do roku 1991 a i později zde pohostinsky vystupovala.

Tornádo Lou ve filmu Limonádový Joe (r. Oldřich Lipský, 1964). FOTO archiv

Příchod do Prahy znamenal vedle divadelních i velkou nabídku filmových a televizních rolí. V 60. letech ztvárnila řadu výrazných filmových postav. Objevila se např. ve válečných dramatech Smrt si říká Engelchen nebo Ostře sledované vlaky. Česká kinematografie v ní v šedesátých a následných letech objevila ideální představitelku krásných osudových žen. Její filmovou životní rolí se stala postava barové zpěvačky v parodii na divoký západ Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964). Pěvecký part za ni nazpívala zpěvačka Yvetta Simonová. Ta ji zastoupila po pěvecké stránce i v muzikálu Zvonokosy o několik desítek let později. Typově podobné role femme fatale si zopakovala i v řadě dalších filmů. Velký prostor jí od konce 60. let poskytla i televize. Objevila se například v inscenaci Vajíčko, seriálu Hříšní lidé města pražského nebo záznamu představení Divadla ABC Charleyho teta 1(1969). Její filmová, televizní i divadelní kariéra plynula bez větších propadů a s přibývajícím věkem bez problémů měnila svůj herecký typ z osudových žen na zralé elegantní dámy a babičky, které hrála s nezaměnitelným šarmem a nadhledem. Své role uměla ztvárnit s typickou sebeironií a lehkou nadsázkou. Měla široký herecký rejstřík, objevila se prakticky ve všech žánrech, největší podíl ale tvořily komedie, které také měly největší ohlas.

S Cenou Thálie 2010 za roli Maud. FOTO archiv

I v pozdějším věku zůstala často obsazovanou a populární divadelní i filmovou herečkou. Z jejích četných, většinou komediálních divadelních rolí stojí za zmínku Marta Brewsterová v inscenaci hry Jezinky bezinky nebo hlavní ženská role v černé komedii Harold a Maud. Za roli Maud v této inscenaci Slováckého divadla Uherské Hradiště získala v roce 2010 Cenu Thálie.

Mimo jiné se zajímala o východní nauky, zejména budhismus, o okultismus a čarodějnictví. Vlastnila sbírku předmětů vztahujících se k tomuto okruhu zájmů.

Poprvé se vdala už v 21 letech, ale vzhledem k jejímu svéráznému vztahu k mužům manželství trvalo velmi krátce. Od manžela utekla a nějaký čas dokonce přespávala v opuštěné márnici kolínského hřbitova. Svého druhého muže, režiséra Pavla Hášu, poznala v roce 1957 a o dva roky později se vzali. V roce 1962 se jim narodila dcera.

Zemřela po dlouhé nemoci. O jejím úmrtí informovala Česká televize, které to oznámila její dcera Zuzana Hášová.

 

  • Autor: DN
  • Publikováno: 26. září 2017

Komentáře k článku: Zemřela Květa Fialová

  1. DN

    Poslední rozloučení s herečkou Květou Fialovou
    se uskuteční ve čtvrtek 5. října na jevišti Divadla ABC. Pro veřejnost bude divadlo otevřené od 11 hodin, samotný smuteční akt začne o hodinu později.
    „V prvních řadách budou vyhrazena místa pro rodinu a nejbližší Květy Fialové, balkon a horní foyer pak bude k dispozici médiím. Zbývající volná místa mohou obsadit diváci. Ke vstupu není třeba vstupenka,“ uvedla za Městská divadla pražská Zuzana Vernerová.
    Již od úterý 26. září je vedle pokladny Divadla ABC umístěno pietní místo. Lidé si zde mohou připomenout některé z rolí Květy Fialové, které ztvárnila v Městských divadlech pražských, či zapálit svíčku. Je zde také kondolenční kniha.

    30.09.2017 (22.54), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

  2. DN

    Dnes v 11:00
    se otevřely prostory Divadla ABC a dovnitř začali proudit lidé, aby se naposledy mohli s herečkou rozloučit. Byli mezi nimi Iva Janžurová, Jiřina Bohdalová, Eliška Balzerová, Juraj Jakubisko či Taťjana Medvecká.
    Hodinové rozloučení zahájila skladba z představení Fialové květy štěstí. Poté promluvil ředitel Městských divadel pražských Ondřej Zajíc. Na něj navázala Fialové herecká kolegyně a přítelkyně Naďa Konvalinková. Následovali geolog Václav Cílek, se kterým Fialová připravovala televizní pořad Magické hory, a herci Dana Batulková a Petr Nárožný. Jednotlivé proslovy oddělily hudební vložky, zazněla například píseň Když v baru houstne dým, Smutná neděle či Hutkova Náměšť. Ze zvukových záznamů pak promlouvala i sama Květa Fialová se svými úvahami o životě či o tom, jak ji Jan Werich do Divadla ABC přijal.
    Dana Batulková uvedla, že si Fialová přála pojmout poslední rozloučení jako mejdan se šampaňským. „Děkuji ti donekonečna, miláčku Květo, na shledanou,“ ukončila Batulková svůj projev.

    05.10.2017 (17.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,