Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Zemřel Václav Burian

FOTO archiv Deníku Referendum

FOTO archiv Deníku Referendum

Václav Burian

28. 8. 1959 Přerov – 9. 10. 2014 Vídeň (Rakousko)

Novinář, publicista, překladatel, literární kritik a básník. Výkonný redaktor dvouměsíčníku Listy, spolupracovník Divadelních novin (v DN 14/2014 přeložil reportáž Marka Waszkiela z festivalu Skupova Plzeň Okem souseda).

V Olomouci, kde od dětství po celý život bydlel, se v 70. letech vyučil chemickým dělníkem (na střední školu nebyl přijat kvůli vyloučení otce z KSČ). V uvedené profesi pracoval během let 1977–1980, později byl domovníkem či zřízencem, a mohl tak intenzivně nahrazovat zapovězená studia individuálním poznáváním literatury, zejména polské. Tu posléze esejisticky reflektoval a překládal (jeho první překlady kolovaly v 80. letech samizdatově). Zprávy z Polska, fejetony, recenze, úvahy, ale i básně publikoval nejčastěji v samizdatovém časopisu Ječmínek (1981–1987), jehož byl spoluzakladatelem. Přispíval však rovněž do olomouckého samizdatového sborníku Enato, stejně jako do, už mimoolomouckých, Možností a Lidových novin. Od konce sedmdesátých let působil též v okruhu neoficiálního divadla Bernardýn (více T. Lazorčáková a J. Roubal: K netradičnímu divadlu, Pražská scéna 2003).

Se svou typickou cigaretou. FOTO archiv

Devadesátá léta. FOTO archiv

Roku 1989 se podílel na přípravě a vydávání literárního časopisu Arch A5, v němž se v Olomouci setkávali mladí autoři, často teprve debutující, s autory z prostředí samizdatového. Po roce 1989 začal studovat na FF UP polonistiku a bohemistiku, studium úspěšně ukončil v roce 1997. Spolupracoval s katedrou bohemistiky, politologie a žurnalistiky. S J. Galíkem, L. Machalou, M. Podivínským a J. Schneiderem a se podílel na přehledové publikaci Česká a slovenská literatura v samizdatu a exilu. Samizdatovou (hlavně regionální) literaturou se zabýval i nadále, jak dokládá např. článek o samizdatové knihovně Jiřího Gruntoráda Libri prohibiti a olomoucké samizdatové edici Texty přátel (více viz J. Gruntorád: Bibliografie olomouckého samizdatu, Scriptum 1994, č. 9).

FOTO archiv

V redakci Listů v roce 2005. FOTO archiv

Na přelomu 80. a 90. let se angažoval v Občanském fóru, ale členem žádné politické strany se nestal. V 90. letech působil jako redaktor v několika denících a časopisech, konkrétně v Hanáckých novinách, Literárních novinách, Notesu a Scriptu. Publikoval také v polských periodikách, jako např. Tygodnik Powszechny (v něm působil též jako český zpravodaj), Literatura na Świecie, Kresy, Tygiel Kultury, Przegląd Artystyczno-Literacki.

Hlavní oblastí Burianova zájmu zůstala polská literatura a kultura, zabýval se také polským samizdatem. Vypracoval se v jednoho z předních překladatelů z polštiny u nás; z němčiny či ruštiny překládal jen ojedinělé texty. Z beletrie překládal nejčastěji Czesława Miłosze. Do češtiny rovněž převedl Dějiny literatury jidiš Choneho Schmeruka, Prameny a ruce. Básně a poetické meditace Karola Wojtyły (společně s Ivetou Mikešovou) nebo studii Janusze Tazbira Protokoly sionských mudrců: Pravda nebo podvrh?. Do své nečekané a předčasné smrti působil jako výkonný redaktor do Olomouce přestěhovaného časopisu Listy, který v letech 1971–1989 vydával v Římě Jiří Pelikán. S dlouholetým přítelem a spolupracovníkem Tomášem Tichákem založil nakladatelství Burian a Tichák. K jeho aktivitám patřila Knihovna Listů (rozdělená do edic Poezie, Próza, Záznamy) a volná řada zprostředkovávající zejména kulturu a dějiny spjaté s olomouckým areálem. Ve spolupráci s Tomášem Tichákem se jako publicista i redaktor podílel na knižních publikacích přinášejících rozhovor s Jaroslavem Šabatou (Sedmkrát sedm kruhů, 1997), soubor rozhovorů s osobnostmi, které na UP zval rektor Josef Jařab (Večerní rozmluvy, 1998), paměti Vlasty Chramostové (Vlasta Chramostová, 1999) nebo korespondenci Jana Šimsy a Ludvíka Vaculíka (Vážený pane Mikule, 2003).

Ve svém olomouckém bytě. FOTO archiv ČT

Ve svém olomouckém bytě v roce 2012. FOTO archiv ČT

Jako básník se poprvé představil v samizdatu. Jeho básně byly přeloženy do litevštiny, polštiny a slovinštiny (autorem překladů do polštiny byl Leszek Engelking). Jeho první sbírka Czas szuflad vyšla nejprve pouze v polštině v roce 1997 zásluhou nakladatelství Miniatura v Krakově. V češtině debutoval až roku 2007 v nakladatelství Host sbírkou Blankyt půlnoci, jejíž součástí je i báseň Čas zásuvek, která dala polskému výboru Burianovy poezie název – obě sbírky sdílejí i mnohé další básně. Své básně a prózu publikoval i v dalších polských novinách a časopisech. V novinách Literatura na Świecie vydal obsáhlý fejeton a rozhovor s posledním německojazyčným židovským spisovatelem žijicím v Čechách Vlastimilem Polákem.

Byl českým zpravodajem týdeníku Tygodnik Powszechny a členem kapituly Ceny Pelikána, kterou od roku 2004 uděluje redakce časopisu Listy (ocenění získali mj.: bývalý polský premiér Tadeusz Mazowiecki, šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik a česká spisovatelka a fejetonistka Alena Wagnerová). Jménem Václava Havla převzal v roce 2002 Cenu sv. Jiří, kterou českému presidentovi udělil Tygodnik Powszechny. Byl nositelem vyznamenání polského ministra kultury Za zásluhy o polskou kulturu. V roce 2001 získal prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.

Zemřel nečekaně včera večer ve Vídni, krátce po společném vystoupení se svými kolegy z Listů na českém velvyslanectví.

/Pro i-DN z více zdrojů – především ze serveru Spisovatelé a literatura – zpracoval hul/

///

Parte_V.indd

  • Autor: DN
  • Publikováno: 10. října 2014

Komentáře k článku: Zemřel Václav Burian

  1. Michal Rusek

    Bude chybět. Proč tak brzy?

    10.10.2014 (13.37), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

  2. Vladimír Hulec

    S Václavem
    jsem se znal od konce 70. let díky překladateli Ladislavu Šenkyříkovi, který jsa z politických důvodů vyhozen z Univerzity v Olomouci přešel na UK, kde jsem s ním poté studoval. Díky této skupince mladých olomouckých disidentů, k nimž patřil nejen Václavův největší přítel Tomáš Tichák či dnes již též nežijící hudebník Emil Pospíšil, ale třeba i Pavla Foglová, v současnosti ředitelka ÚSTR, jsem získával aktuální informace o Chartě 77 a byl bohatě zásobován samizdatovou literaturou. A účinkoval jsem s nimi na různých pokoutních akcích v jejich Divadle Bernardýn.
    U Václava jsem se stavoval při svých návštěvách Olomouce a vždy mě potěšil svým klidným, nenásilným pohledem na aktuální kulturní i politické dění u nás i v Polsku. Posílal mi Listy a překládal – potřeboval-li jsem – polské texty. U piva jsme se vždy posilovali v úsilí zvládat úhor dění kolem nás, být tolerantní a chápaví i vůči lidem, kterých jsme si vážili, ale kteří se dnes často chovají – z našeho pohledu – nepochopitelně. Bylo mi s ním vždycky moc dobře.
    V Olomouci jeho odchodem vyschla lidská a kulturní oáza, z níž jsem jistě nejen já více než třicet let čerpal osvěžující doušky duchovní kultury i občanských postojů.
    Ano, budeš moc chybět, Václave.

    10.10.2014 (14.10), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

  3. Pavla Bergmannová

    Díky za brilantní shrnutí.
    Vašek – myslím – bude chybět nejen Olomouci. Je mi za ním smutno. Dobrý přítel, dobrý učitel…

    10.10.2014 (14.30), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

  4. Vladimír Hulec

    Poslední rozloučení
    se bude konat v sobotu 18. října v 11 hodin v kostele Českobratrské církve evangelické v Blahoslavově ulici 1 v Olomouci.
    /Parte jsme zavěsili za text nekrologu/

    14.10.2014 (1.01), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

  5. Irena Lexová

    Vladimíre,
    děkuji Vám za brilantně napsaný článek – rozloučení s Václavem B. Měla jsem ho moc ráda, vážila jsem si jeho práce a jsem vždy smutná, když odejde někdo z mladších překladatelů polonistů. Jeho pohled na polskou literaturu a jeho analýzy, koneckonců i jeho tvorba básnická, nám všem bude chybět.

    18.10.2014 (13.09), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 12/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


13. 6.–26. 6. 2017

Číslo 12/2017 (13. 6.–26. 6. 2017)

Obsah čísla 12/2017

Slovo ...

O sochaři, jehož zabil...

Říkalo se mu „fronta na maso“....

Sukces měsíce

Divadelní Flora Olomouc

Divadelní festival v Olomouci již...

Dotazník

Linda Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Rozdělování veřejných...

V Brně se po roce 1989 pomalu a s...

Fejeton

Povaha česká prokouřená

Blížila se půlnoc posledního...

Názor

„Kouříme? Nekouříme –...

Titulní citát z Havlovy Zahradní...

Glosa

Nedá mi to

Karla Hofmannová na vedlejší straně...

Přehlížená Afrika

Třináctý ročník festivalu Tvůrčí...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Třetí ročník anonymní soutěže o...

Reportáž

Kritika

Pestrá Flora

V polovině května rozkvetla Olomouc...

Olomoucké divadelní zázraky

Divadelní Flora Olomouc: 12.–21....

Sukně příliš široké pro...

Hru Christophera Hamptona Nebezpečné...

Na vlně teenagerovské

Osmidílná série Mládí v hajzlu...

Ze života loutek, které už...

BodyVoiceBand, jehož základ tvoří...

Divadelní galerie

Na začátku Fragmentů milostných...

S Čechovem neradno režijně...

Racek, jedna z pětice „velkých...

Honibrku, ty jsi Káj?

Představení AnderSen začne jako...

To je směšné, cha, cha,...

David Drábek uvařil hradeckého...

Pěkná napodobenina

Plzeňská opera uvedla českou...

Nový pokus o Žítkovské...

Dodo Gombár se jako režisér a...

Tři muži v chalupě aneb...

Závěrečná část „angažované,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 12/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Šťastná budoucnost?...

Ve Zlíně proběhl v polovině května...

Dušan D. Pařízek: Čas od...

S režisérem Dušanem D. Pařízkem...

Pestrá Flora

V polovině května rozkvetla Olomouc...

Olomoucké divadelní zázraky

Divadelní Flora Olomouc: 12.–21....

Rozhovor

Alexandre Katsapov: Emoce teď...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Dušan D. Pařízek: Čas od...

S režisérem Dušanem D. Pařízkem...

Jak se vaše divadlo vyrovná...

Rozhovor s řediteli o kouření v...

Kauza

Kontext

Balety v Národním divadle

V březnu uspořádaly Divadelní noviny...

Anamnézy zla a jiskřičky...

Úvahy filmové

Burza

Nahlédnutí do výtvarné...

Národní muzeum informuje

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kartinky z Ruzyně

Teď by to bylo 41 let, ale ten smrad...

Zahraničí

Streaming, decibely, skype

Nová dráma 2017

Nečekej na lepší časy aneb...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Trzymaj się, Stary

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Olga Racková-Doležalová (15. 1. 1934...

Výročí

Výročí 1.−15. července

Adamcová Marie, kostýmní výtvarnice...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (II)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Expert – Obřad jako obraz

Fagi a divadlo

Akce / Action

Výpravnou publikaci Akce/Action...

Expert – obřad jako obraz

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 12/2017



Obsah,