Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Zemřel Petr Pelzer

FOTO archiv

Petr Pelzer

1. 5. 1941 Brno – 4. 7. 2017 Praha

Vystudoval na JAMU herectví (1963), pak prošel vojenskou službou jako recitátor a konferenciér v Armádním uměleckém souboru. Poté působil v Divadle Maringotka (1965-1968), v 60. letech pohostinsky účinkoval také v Divadle Na zábradlí (Hra na Zuzanku).

Jeho další působení je spjato s Moravou. V letech 1968-1979 hrál v olomouckém Divadle Oldřicha Stibora (dnes Moravské divadlo), kde byl zprvu obsazován především do komedií (Martin Kabát v Hrátkách s čertem, Karel IV. v Noci na Karlštejně),, ale později přešel k dramatické tvorbě (Starbuck v Obchodníkovi s deštěm, Merkucio v Romeovi a Julii, Horacio v Hamletovi ad.). Koncem 70. let přešel do Ostravy, kde nejprve získal angažmá v Divadle Petra Bezruče (1979-1980) a následně ve Státním divadle (dnes NDM, 1980-1984). Tady zaujal svými postavami ve velkých dramatech – např. Vávra v Maryše nebo Valdštejn ve Vévodkyni valdštejnských vojsk, titulní v Hansu Kohlhasovi, Goring ve Čtrnáctém hraběti Guerney, Faustus v Krysařovi.

V roce 1984 se vrátil do Prahy a hrál v Městských divadlech pražských (1984-1994), kde ztvárnil řadu velkých rolí, například Hardig v Přeletu nad hnízdem kukačky, Otec v Obchodníkovi s deštěm, Tommy ve Skleněném zvěřinci.

Miroslav Donutil, Alois Švehlík, Bronislav Poloczek, Saša Rašilov, Petr Pelzer (v roli Pavla Koženého) a Jiří Štěpnička v Našich furiantech režiséra J. A. Pitínského (2006). FOTO ZUZANA PÁCHOVÁ

Od roku 1994 byl členem činohry Národního divadla v Praze. Svým zjevem byl předurčen k rolím intelektuálů, jimž dodával střídmý civilní projev, obohacený ovšem o hluboký citový prožitek. Ztvárnil zde množství postav klasického repertoáru (Falkenštejn, Běsi, Mistr a Markétka, Krvavé křtiny, Mnoho povyku pro nic). Vystupoval také v legendární komedii Sluha dvou pánů nebo v české klasice Lucerna a Naši furianti. Vedle ND spolupracoval také s dalšími divadly, například Miriam, podílel se také na zvukových snímcích Divadla S+H.

Vedle toho působil i v pražských divadlech Miriam, Na Jezerce, kde se objevil i v nedávných premiérách Generálka a Poslední aristokratka, či U Valšů.

S Ivanem Stehlíkem v inscenaci hry Ronalda Harwooda Kvartet v Divadle U Valšů (r. Ivan Rajmont, prem. 25. 5. 2011). FOTO archiv DUV

První filmový úkol jej čekal v roce 1968 v malé roli strážmistra bezpečnosti v dnes zapomenuté komedii Josefa macha Objížďka (1968), hrál také v Jirešově přepisu Kunderova románu Žert (1968). Odchod na oblastní scény zapříčinil omezení jeho dalších vstupů před kameru, objevil se ale v několika pracech režiséra Otakara Koska, který působil v ostravském televizním studiu a gottwaldovských filmových ateliérech. Teprve v 80. letech se začal na filmových plátnech objevovat častěji. Například ve snímcích Karla Kachyni Dobré světlo a Kam pánové, kam jdete? či Soukupově Svatbě upírů.

Větší herecký prostor mu vyhradil Jaromil Jireš. V adaptaci románu Jaroslava Havlíčka Helimadoe hrál hlavního hrdinu Emila v dospělém věku jako stárnoucího pražského lékaře. Stejnou profesi reprezentoval v psychologickém snímku Učitel tance, kde byl přísným primářem plicní léčebny. Hrál i v Renčově Hlídači č. 47.

S Jiřinou Bohdalovou jako profesor AVU v 9. dílu TV seriálu Filipa Renče Sanitka č. 2 (2013). FOTO PAVLA ČERNÁ

Řadu rolí ztvárnil v inscenacích a pohádkách ostravského, brněnského a pražského televizního studia. Celkem má na svém kontě více než stovku filmových a televizních rolí. Na televizní obrazovce se nedávno objevil například v Sedláčkově Českém století, kde si zahrál Pavla Tigrida v posledním dílu Ať si jdou pojednávajícím o období 20. listopadu 1989 do 26. srpna 1992.

Jako Pavel Tigrid v Českém století Roberta Sedláčka (2014). FOTO archiv ČT

Rozvinuté umění precizní dikce stabilně uplatňoval před rozhlasovým mikrofonem. Často se objevoval také v dabingu. Svůj hlas propůjčil třeba Gandalfovi z Pána prstenů.

Z natáčení audioknihy Píseň písní ve studiích DAMU, září 2015 (režie Lukáš Hlavica). FOTO ANNA ŠVIHLOVÁ

Zemřel v noci na dnešek po dlouhé těžké nemoci. O jeho úmrtí informoval mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

  • Autor: DN
  • Publikováno: 05. července 2017

Komentáře k článku: Zemřel Petr Pelzer

  1. DN

    Smuteční obřad se
    – dle sdělení ND – konat nebude. Pan Pelzer si jej nepřál.

    07.07.2017 (16.23), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 15/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


19. 9.–2. 10. 2017

Číslo 15/2017 (19. 9.–2. 10. 2017)

Obsah čísla 15/2017

Slovo ...

Kazatelna jevištěm

Jest jeden divadelní prostor, u...

Sukces měsíce

Collectif Malunés: Forever,...

Belgie, Francie. Režijní dohled...

K věci

O návštěvě ministra...

Ve čtvrtek 7. září přijel do...

Fejeton

Tři a

Když mě redakce těchto novin...

Názor

Otevřené dopisy ministru...

V Praze 11. září 2017 Vážený pane...

Anketa

Kritika

Absurdní cesta k domácímu...

Make no Noise je paradoxní název pro...

Z borůvčí do hrobky

Několik glos k Theatrum Kuks, 23.–27....

Ach, ti muži

Odumírání vztahu v manželství má...

Cosi shnilého ve městě...

Jako poslední premiéru minulé sezony...

Není co vzkázat, ale je o...

Jak vývoj divadelního jazyka na...

Ovčáček se vrací

Když v listopadu loňského roku...

Všelidové divadlo – Cirkus...

Divadelní avantgardy 20. století snily...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 15/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Lenka Dombrovská...

Starý operní kritik Josef Herman se...

Kauza

Kontext

Burza

Zemřeli

Obrazem

Ako to bolo za komunizmu

Letos 7. listopadu uplyne sto let od...

Fagi a divadlo

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 15/2017



Obsah,