Divadelní noviny > Zprávy

Zemřel František Zborník

František Zborník

27. 12. 1950  Písek  – 12. 10. 2018 Česká Lípa

Autor, režisér, herec, lektor divadelních seminářů a kursů dramatické výchovy, člen odborných porot amatérských festivalů, určující osobnost Divadla Šupina Vodňany působícího v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.

Vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích v oboru bohemistika-germanistika a později speciální studium dramatické výchovy na DAMU v Praze. Byl středoškolským učitelem ve Vodňanech, od roku 1986 odborným asistentem na PF Jihočeské univerzity na katedře jazyků a později bohemistiky. Specializoval se na didaktiku literatury, zvláště pak na využití dramatických principů a divadelních technik ve výuce (dramatickou výchovu). V roce 1999 byl pozván na katedru pedagogiky a primární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

V letech 1990 – 1994 byl starostou města Vodňany, později ředitelem Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS), ředitelem odboru umění a knihoven Ministerstva kultury ČR, šéfem a dramaturgem Kulturního centra v Liberci-Vratislavicích. V letech 1991–2006 byl členem odborné rady ARTAMA pro amatérské divadlo. V letech 2001 – 2008 byl ředitelem Národního informační a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Od roku 2007 byl ředitelem odboru umění a knihoven Ministerstva kultury ČR. Po odchodu z této funkce byl vedoucím kulturního centra v Liberci–Vratislavicích a později žil ve svobodném povolání.

Ve Vodňanech byl v sedmdesátých a osmdesátých letech vůdčí osobností, autorem, režisérem, textařem a hercem amatérského divadla Šupina, které patřilo ke špičkovým amatérským divadelním tělesům v tehdejším Československu – k nejvýznamnějším inscenacím, na nichž se podílel jako scenárista a režisér, patřila Markéta Lazarová (podle Vladislava Vančury – 1983), Johanka 1920 (podle filmové povídky Sviť, sviť, má hvězdo – 1984), Vyber si, synku aneb Komedie nová o životě a smrti Mistra Adalbertka (1985) nebo Lišťastní a liveselí (podle knihy Gulliverovy cesty, 1988). Kultovní byla inscenace vzniklá z první spolupráce se souborem Jirásek Česká Lípa – Na druhé straně řeky (podle knihy Slyšel jsem sovu zavolat své jméno, 1998). Se stejným souborem nastudoval i svou hru Pension (2007) nebo adaptaci Tři muži ve člunu a pes (podle Jerome Klapky Jeroma, 2013).

V roce 2000 se přestěhoval do České Lípy a stal se autorem, dramatizátorem, režisérem a principálem  amatérského Divadelního klubu Jirásek Česká Lípa. Nadále působil jako lektor divadelních seminářů a kursů dramatické výchovy, ale byl také přednášejícím v kursech pro učitele či podnikatele. Byl častým porotcem amatérských festivalů (např. Divadelní Třebíč, Jiráskův Hronov, Dětská scéna, KDP Vysoké nad Jizerou, Šrámkův Písek) a iniciátorem a vedoucí silou Nadace Hrajeme o život.

Realizoval se ale v profesionálním divadle, zejména v oblasti autorské. Od roku 1998 spolupracoval s Městským divadlem v Českém Krumlově, pro které psal scénáře a režíroval hry s rožmberskou tematikou při Slavnostech pětilisté růže (např. Dvojí pravda o Vilémovi z Rožmberka). V Jihočeském divadle připravil jako režisér adaptaci Vančurova románu Markéta Lazarová podle vlastního scénáře (1997). Pro pražské Divadlo ABC vytvořil dramatizaci novely Jerome Klapky Jerome Tři muži ve člunu a pes (prem. 2004). V Městském divadle Kladno připravil – spolu s režisérem s Braněm Holičkem – inscenaci Cesta za barevným snem (2011). Pro Městské divadlo Most dramatizoval novelu Saturnin podle Zdeňka Jirotky (2016). Psal scénáře i pro budějovické Studio dell’arte.

Vedle divadelních aktivit byl autorem knih pro děti (O dívce Hanako a nejkrásnějším draku, Naháči a načesáči), rozhlasových her (např. autorská pohádka O lásce k velikému stromu, 2011) a dalších příležitostných scénářů (adaptace Hrubínovy básně Romance pro křídlovku, Rilkovy básně Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka). V oboru dramatická výchova a divadlo publikoval řadu článků v odborných časopisech, psal recenze divadelních představení do deníků i pro rozhlas.

Za svou činnost – za významný přínos rozvoji českého amatérského divadla – byl vyznamenán cenou Ministerstva kultury a Zlatým odznakem J. K. Tyla. Ocenění mu byla předána na 85. Jiráskově Hronově v roce 2015.

Zemřel po dlouhé nemoci.

/Z více veřejných zdrojů pro i-DN zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 13. října 2018

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel František Zborník

1. Jiří Klusoň

   

   Měl jsem možnost
   jako pracovník Ministerstva kultury s Františkem Zborníkem řadu let spolupracovat a moc rád na to vzpomínám.
   Františku, přeji Vám nebe a pozůstalým přeji hodně sil.
   Váš Jiří

   15.10.2018 (10.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. DN

   

   Poslední rozloučení
   se koná v pondělí 22. října od 13 hod. v Jiráskově divadle v České Lípě.

   15.10.2018 (16.47), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. PaedDr Pavla Kusendová

   

   Milý Františku,
   vím,že jsi zemřel jen jako, ne doopravdy, ale pro nás jsi nezemřel nikdy. Jen Noe Tě vzal na tu bárku náramnou do nebe vyššího levlu. Měj se dál hezky v nebi, které se odráží ve vodním zrcadle.
   Ahoj
   Pavla

   01.08.2019 (6.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ