Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2018

ročník 25
12. 6.–25. 6. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřel Antonín Přidal

    FOTO archiv JAMU

    Antonín Přidal

    13. 10. 1935 Prostějov – 7. 2. 2017 Brno

    Spisovatel, básník, publicista a překladatel z angličtiny, španělštiny a francouzštiny, dlouholetý pedagog Divadelní fakulty JAMU.

    Navštěvoval gymnázium v Uherském Hradišti. Po maturitě studoval v letech 1953 až 1958 anglistiku a hispanistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1982 získal titul PhDr.

    Spolupracoval s Českým rozhlasem v Brně (1960–1970). Byl zde autorem cyklů Malá škola poezie, Shakespeare pro začátečníky a Potulky knihami a hudbou, spoluautorem pořadu Na shledanou v sobotu. Z konce 60. let jsou významné zejména jeho rozhlasové hry Všechny moje hlasy a Sudičky. Po ztrátě zaměstnání v důsledku perzekucí po srpnu 1968 zůstal až do roku 1990 spisovatelem a překladatelem ve svobodném povolání, před listopadem 1989 publikoval pod cizími jmény.

    Na čtené zkoušce svého překladu hry G. F. Lorky Dům Bernardy Alby v červnu 2011 ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. FOTO JAN KARÁSEK

    V letech 1990-1991 byl dramaturgem Filmového studia Barrandov, byl autorem a moderátorem televizních cyklů Klub Netopýr a Z očí do očí (1990-2003) a současně působil jako pedagog na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (od roku 1991 jako docent a od roku 1993 jako profesor); přednášel zde témata Shakespeare, Jazyk uměleckého díla, Umění dialogu, Média a společnost, Jeviště světa, Velká témata světového dramatu, v roce 1991 založil a dvacet let vedl ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky.

    Jeho dílo zahrnuje řadu rozhlasových, televizních i divadelních her (Malé noční hry, Noc potom, Pěnkava s Loutnou, Komedie s Quijotem, Sáňky se zvonci, Oblak a valčík ad.), čtyři básnické sbírky (Neznámí ve městě, 1966, Smrt na ostrově, 1966, Sbohem ale čemu, 1992, Zpovědi a odposlechy 2015), věnoval se i publicistice (Slovník do hrsti) a ediční činnosti (Kouzlo nechtěného). Překládal z angličtiny i španělštiny prózu (Joseph Heller, John Updike, J. B. Singer, Leo Rosten) i poezii (Edward Lear), českým čtenářům přiblížil anglicky (William Shakespeare) i španělsky (F. García Lorca) psanou poezii i drama. Měl vytříbený smysl pro jazyk. Zabýval se také teorií a kritikou překladu.

    FOTO CSFD

    Jeho asi nejznámějšími překlady jsou Knihy nesmyslů Edwarda Leara, jež v 80. letech kongeniálně do divadelního jazyka převedla Eva Tálská v inscenaci Divadla Husa na provázku Příběhy dlouhého nosu (premiéra 12. února 1982), a humoristická kniha Lea Rostena Pan Kaplan má stále třídu rád. , jež byla v roce 1996 Antonínem Přidalem zdramatizována i do desetidílného rozhlasového seriálu s Miroslavem Donutilem v titulní roli (více zde).  Brněnské nakladatelství Větrné mlýny vydalo v roce 2006 sbírku jeho čtyř rozhlasových a jedné divadelní hry Políček č. 111 / Atentát v přízemí / Noční žokej / Elektrický nůž / Noc potom.

    V roce 1998 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. V roce 2007 mu byla udělena Státní cena za překladatelské dílo a o rok později Cena města Brna.

    O jeho úmrtí dnes informovala Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

    • Autor:
    • Publikováno: 7. února 2017

    Komentáře k článku: Zemřel Antonín Přidal

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,