Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Zemřel Antonín Přidal

FOTO archiv JAMU

Antonín Přidal

13. 10. 1935 Prostějov – 7. 2. 2017 Brno

Spisovatel, básník, publicista a překladatel z angličtiny, španělštiny a francouzštiny, dlouholetý pedagog Divadelní fakulty JAMU.

Navštěvoval gymnázium v Uherském Hradišti. Po maturitě studoval v letech 1953 až 1958 anglistiku a hispanistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1982 získal titul PhDr.

Spolupracoval s Českým rozhlasem v Brně (1960–1970). Byl zde autorem cyklů Malá škola poezie, Shakespeare pro začátečníky a Potulky knihami a hudbou, spoluautorem pořadu Na shledanou v sobotu. Z konce 60. let jsou významné zejména jeho rozhlasové hry Všechny moje hlasy a Sudičky. Po ztrátě zaměstnání v důsledku perzekucí po srpnu 1968 zůstal až do roku 1990 spisovatelem a překladatelem ve svobodném povolání, před listopadem 1989 publikoval pod cizími jmény.

Na čtené zkoušce svého překladu hry G. F. Lorky Dům Bernardy Alby v červnu 2011 ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. FOTO JAN KARÁSEK

V letech 1990-1991 byl dramaturgem Filmového studia Barrandov, byl autorem a moderátorem televizních cyklů Klub Netopýr a Z očí do očí (1990-2003) a současně působil jako pedagog na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (od roku 1991 jako docent a od roku 1993 jako profesor); přednášel zde témata Shakespeare, Jazyk uměleckého díla, Umění dialogu, Média a společnost, Jeviště světa, Velká témata světového dramatu, v roce 1991 založil a dvacet let vedl ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky.

Jeho dílo zahrnuje řadu rozhlasových, televizních i divadelních her (Malé noční hry, Noc potom, Pěnkava s Loutnou, Komedie s Quijotem, Sáňky se zvonci, Oblak a valčík ad.), čtyři básnické sbírky (Neznámí ve městě, 1966, Smrt na ostrově, 1966, Sbohem ale čemu, 1992, Zpovědi a odposlechy 2015), věnoval se i publicistice (Slovník do hrsti) a ediční činnosti (Kouzlo nechtěného). Překládal z angličtiny i španělštiny prózu (Joseph Heller, John Updike, J. B. Singer, Leo Rosten) i poezii (Edward Lear), českým čtenářům přiblížil anglicky (William Shakespeare) i španělsky (F. García Lorca) psanou poezii i drama. Měl vytříbený smysl pro jazyk. Zabýval se také teorií a kritikou překladu.

FOTO CSFD

Jeho asi nejznámějšími překlady jsou Knihy nesmyslů Edwarda Leara, jež v 80. letech kongeniálně do divadelního jazyka převedla Eva Tálská v inscenaci Divadla Husa na provázku Příběhy dlouhého nosu (premiéra 12. února 1982), a humoristická kniha Lea Rostena Pan Kaplan má stále třídu rád. , jež byla v roce 1996 Antonínem Přidalem zdramatizována i do desetidílného rozhlasového seriálu s Miroslavem Donutilem v titulní roli (více zde).  Brněnské nakladatelství Větrné mlýny vydalo v roce 2006 sbírku jeho čtyř rozhlasových a jedné divadelní hry Políček č. 111 / Atentát v přízemí / Noční žokej / Elektrický nůž / Noc potom.

V roce 1998 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. V roce 2007 mu byla udělena Státní cena za překladatelské dílo a o rok později Cena města Brna.

O jeho úmrtí dnes informovala Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

  • Autor: DN
  • Publikováno: 07. února 2017

Komentáře k článku: Zemřel Antonín Přidal

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

Dotazník

Eliška Brtnická

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kronika

Jednou větou

Tanec komunikuje a rozšiřuje...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Kontext

Megapřehlídka narcistů

Úvahy výtvarné – Jarní výstavní...

Vláda věcí tvých…

ÚVAHY TELEVIZNÍ

Cit pro věci, které mají...

Tuto malou vzpomínku na Jirku Ornesta...

Burza

Jubilejní Poděbrady jinak

Herecká asociace informuje

Podoby – Tři mouchy

Stručný obsah příspěvku zde není...

Moravské divadlo Olomouc

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Slovensko intimní i veřejné

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladislav Trojickij: Herci...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Vyjádření k mediální...

Naše studentka 3. ročníku oboru...

Zemřeli

Zemřeli

André Louis Perinetti (7. 8. 1933...

Výročí

Výročí 1.−15. června

Výročí 1.–15. června △ Hnilička...

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,