Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 4)

Čtvrtku na Hronově dominovala Olga (Horrory z Hrádečku) Divadla Letí, což inscenace do té míry recenzovaná, že není třeba o ní psát (ale inspirace to byla, i ve smyslu toho, jakou péči třeba věnovali přenesení inscenace do jiného prostoru).

Spektrum pohledů zkoumajících naši západoevropskou kulturu a identitu rozšířila inscenace Já jsem Lucien podle novely Jeana Paula Sartra Mládí vůdce v provedení brněnského divadla Reverzní dveře. Sartrův text z roku 1937 nabízí ve vývoji Luciena přehlídku duchovně formativních proudů dvacátého století (psychoanalýza, marxismus, surrealismus, existencialismus). Chlapec se narodí jako jedináček v buržoazní rodině, je s ním dlouho zacházeno s přehnanou něžností a doslova jako v peřince, přiznává si oidipovský komplex,vyrovnává se se školou a svým vlastně lhostejným vztahem k vědění. Od otce se učí pravidlům vedení firmy a od kamaráda kritice kapitalismu, abychom pak zjistili, že jeho ochota přiznat dělníkům rovnost v právech dost brzy naráží na limity jeho bytostné nadřazenosti. Udělá dvojí zkušenost se ženou – jako mladý pán se služkou a později s milenkou z lepších kruhů (mezitím jednu přebere kamarádovi v baru). U Sartra potká surralistického guru a oddá se s ním homosexuálnímu vztahu a v závěru se přiklání k fašistům a antisemitům. Chce vést národ jako Panna Orleánská. Poslední větou novely je, že by si měl nechat narůst knírek (Sartre byl v roce 1937 opravdu jasnozřivý a geniálně předvídavý, škoda, že po válce ztratil kritický úsudek ve vztahu k komunistickému Sovětskému svazu).

Jedinou sólovou postavou, nemající žádné místo v chóru, je Lucien. FOTO archiv

Tato „velice francouzská“ látka skvěle doplnila „velice bristkou“ látku Goldingova Pána much – zdá se, že kulturní podstata západní Evropy amatérské divadelníky zajímá. Škoda, že na Hronově v podobně průzračné podobě není nic německého, aby se to uzavřelo do trojúhelníku. To ale není výtka.

K inscenaci: ta postupuje metodou kolektivního herectví a jevištní výtvarné metafory a symbolu, jimiž vytváří na jevišti různé obrazy a incenaci drží v distanci od činoherní tendence k situaci a jednání postav. Jedinou sólovou postavou, nemající žádné místo v chóru, je Lucien. Mně to neustálé hemžení připadalo trochu infantilní a zbytečné. Analýza procesu, kterým se rodí z nenápadného a ničím nezajímavého ani nijak chytrého hošíka z dobré rodiny, se tím kolektivním pohybem nabourává a ve významu oslabuje.

To neustálé hemžení mně připadalo trochu infantilní a zbytečné. FOTO archiv

Soubor je velice zkušený, jsou to vesměs absolventi dramatické výchovy na JAMU v Brně, a herecky zdatný. Inscenace je výtvarně elegantní (i v tom je „francouzská“), jen se tím jevištním hemžením vlastně vyhýbá podstatě Sartrova textu. Pak to vypadá – a možná to i tak chtěli – že to je jakýsi privátní příběh, který se může stát komukoli kdekoli. Jenomže touhle obecností se pomyslný prst, který se skrze Sartra dotýká naší současnosti, trefuje jen přibližně.

///

Více o letošním 87. JH na i-DN:

Tip: 87. Jiráskův Hronov

Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 1)

Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 2)

Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 3)

Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 5)

Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 1)

Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 2)

Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 3)

Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 4)

Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 5)

 

  • Autor: Alena Zemančíková
  • Publikováno: 11. srpna 2017

Komentáře k článku: Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 4)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,