Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2018

ročník 25
26. 6.–1. 9. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 4)

    Čtvrtku na Hronově dominovala Olga (Horrory z Hrádečku) Divadla Letí, což inscenace do té míry recenzovaná, že není třeba o ní psát (ale inspirace to byla, i ve smyslu toho, jakou péči třeba věnovali přenesení inscenace do jiného prostoru).

    Spektrum pohledů zkoumajících naši západoevropskou kulturu a identitu rozšířila inscenace Já jsem Lucien podle novely Jeana Paula Sartra Mládí vůdce v provedení brněnského divadla Reverzní dveře. Sartrův text z roku 1937 nabízí ve vývoji Luciena přehlídku duchovně formativních proudů dvacátého století (psychoanalýza, marxismus, surrealismus, existencialismus). Chlapec se narodí jako jedináček v buržoazní rodině, je s ním dlouho zacházeno s přehnanou něžností a doslova jako v peřince, přiznává si oidipovský komplex,vyrovnává se se školou a svým vlastně lhostejným vztahem k vědění. Od otce se učí pravidlům vedení firmy a od kamaráda kritice kapitalismu, abychom pak zjistili, že jeho ochota přiznat dělníkům rovnost v právech dost brzy naráží na limity jeho bytostné nadřazenosti. Udělá dvojí zkušenost se ženou – jako mladý pán se služkou a později s milenkou z lepších kruhů (mezitím jednu přebere kamarádovi v baru). U Sartra potká surralistického guru a oddá se s ním homosexuálnímu vztahu a v závěru se přiklání k fašistům a antisemitům. Chce vést národ jako Panna Orleánská. Poslední větou novely je, že by si měl nechat narůst knírek (Sartre byl v roce 1937 opravdu jasnozřivý a geniálně předvídavý, škoda, že po válce ztratil kritický úsudek ve vztahu k komunistickému Sovětskému svazu).

    Jedinou sólovou postavou, nemající žádné místo v chóru, je Lucien. FOTO archiv

    Tato „velice francouzská“ látka skvěle doplnila „velice bristkou“ látku Goldingova Pána much – zdá se, že kulturní podstata západní Evropy amatérské divadelníky zajímá. Škoda, že na Hronově v podobně průzračné podobě není nic německého, aby se to uzavřelo do trojúhelníku. To ale není výtka.

    K inscenaci: ta postupuje metodou kolektivního herectví a jevištní výtvarné metafory a symbolu, jimiž vytváří na jevišti různé obrazy a incenaci drží v distanci od činoherní tendence k situaci a jednání postav. Jedinou sólovou postavou, nemající žádné místo v chóru, je Lucien. Mně to neustálé hemžení připadalo trochu infantilní a zbytečné. Analýza procesu, kterým se rodí z nenápadného a ničím nezajímavého ani nijak chytrého hošíka z dobré rodiny, se tím kolektivním pohybem nabourává a ve významu oslabuje.

    To neustálé hemžení mně připadalo trochu infantilní a zbytečné. FOTO archiv

    Soubor je velice zkušený, jsou to vesměs absolventi dramatické výchovy na JAMU v Brně, a herecky zdatný. Inscenace je výtvarně elegantní (i v tom je „francouzská“), jen se tím jevištním hemžením vlastně vyhýbá podstatě Sartrova textu. Pak to vypadá – a možná to i tak chtěli – že to je jakýsi privátní příběh, který se může stát komukoli kdekoli. Jenomže touhle obecností se pomyslný prst, který se skrze Sartra dotýká naší současnosti, trefuje jen přibližně.

    ///

    Více o letošním 87. JH na i-DN:

    Tip: 87. Jiráskův Hronov

    Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 1)

    Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 2)

    Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 3)

    Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 5)

    Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 1)

    Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 2)

    Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 3)

    Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 4)

    Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 5)

     


    Komentáře k článku: Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,