Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 3)

Středě na Jiráskově Hronově dominovaly inscenace profesionálů. Oba soubory, brněnský BuranTeatr  i Divadlo Dagmar z Karlových Varů, vedou nezávislý divadelní život, v obou se setkávají na jevišti renomovaní profesionálové s herecky diletujícími kolegy jiných divadelních profesí a také s amatéry. BuranTeatr má blíž k běžnému provozu, Divadlo Dagmar je svými důvody, proč hrát, i podmínkami blíže amatérům.

Univerzální sci-fi je besídkou, při níž se ukazuje, jak béčkový, či spíše a lépe céčkový realizační tým točí pro nějakou hodně špatnou televizi sci-fi seriál. Repro archiv

Univerzální sci-fi BuranTeatru je besídkou, při níž se ukazuje, jak béčkový, či spíše a lépe céčkový realizační tým točí pro nějakou hodně špatnou televizi sci-fi seriál. Každá inscenační složka je především špatně placená a podle toho vypadá její výběr a výkon. Scenárista je packal, od kterého ostatně chtějí jen hrubý náčrt, s detaily se nepářou a k realizaci ho nepouštějí. On to píše podle počítačového programu, na který s překvapením přijde v průběhu práce, oni klidně natočí stejnou scénu v různých dílech. Režisér se nechce párat s herci a digitální efekty neumí, takže nic nerežíruje. Herci jsou smečka zakomplexovaných lidí všelijak si pro sebe okecávajících důvody svého neúspěchu. Zakomplexovaný šmírák je i ten, kterého se maličko dotkla popularita a on si klade podmínky jak Jack Nicholson. Výprava je žalostná, galaktické nadsvěty se dělají s pomocí prostředků školního divadla. Nakonec jde hlavně o to, aby v konvici bylo stále uvařené kafe…

Upřímně řečeno, pro mě je tento typ produkcí úplně zbytečné divadlo. FOTO archiv

Upřímně řečeno, pro mě je tento typ produkcí úplně zbytečné divadlo. Nešikovná parodie žánru, který nekonzumuji, nemožně natažená na dvě hodiny, zatížená soustou špatných fórů, mezi nimiž zaniknou i ty možná dobré. Stereotypní herectví na jediné struně (jinak vyhlášeně proměnlivý a tvárný Michal Isteník) i ta forma trapné besídky, bez rytmu a kompozice na sebe navazujících jednotlivých čísel (režie Šimon Caban) – pro mě k nepřečkání. A jako inspirace nicotné.

Výběr textů Anny Barkovové (1901-1976) u nás vyšel v roce 2015 v nakladatelství Prostor pod názvem Osm hlav šílenství. Repro archiv

Pozdně večerní Anna Divadla Dagmar je inscenace mnohem prostší vnějškovými prostředky, o to však vnitřně koncentrovanější obsahem i provedením. Magdaléna Hniličková a Hana Franková hrají hodinu o osudu a osobnosti Anny Barkovové (1901-1976), ruské básnířky, jejíž verše a próza Osm hlav šílenství u nás vyšly v roce 2015 v nakladatelství Prostor v překladech a výběru Radky Rubiliny Bzonkové a Jakuba Šedivého.

Barkovové osud se podobá osudu řady ruských intelektuálů. Literární dráhu začala jako nadějná oficiální spisovatelka časů avantgardy, pak byla zatčena,většinu života prožila ve vyhnanství a v lágrech, a když se s podlomeným zdravím vrátila do Moskvy a dočkala se dokonce rehabilitace, její existence už neměla kde zakotvit. Zůstala sama, bez bytu, odkázaná na milost jiných. Zemřela v sedmdesáti pěti letech.

Barkovové osud se podobá osudu řady ruských intelektuálů. FOTO archiv Radky Rubiliny Bzonkové

Strhující je její osobnost: Anna Barkovová byla obtížná, ne moc sympatická osoba, už v mládí. Byla v obecném smyslu nepřizpůsobivá. Nejen sovětskému režimu, ale společenským konvencím vůbec. Nechtěla se vdát, protivila si zvířata, bála se dětí… A bez konvencí a ohledů na to, co se sluší, to popsala ve svých textech.

Základní rekvizitou inscenace je plechový kýbl. FOTO archiv JH

Základní rekvizitou inscenace je plechový kýbl se všemi funkcemi a asociacemi, které tato nádoba vzbuzuje. Vrcholem je pak situace, kdy Hana Franková přednáší Barkovové pozdní báseň o tom, co si myslí o dizertacích, které se dnes o ní píšou. Je drsná, pohrdavá, sarkastická, plná hořkosti, ale i černého humoru nad vlastním osudem, který jako by byl cenný jen svým utrpením. Herečka ji hraje na hraně (únosného) dryjáčnictví, bez špetky sentimentu i bez ohledů k tomu, jak v tu chvíli vypadá. Rozehrává sžíravou tirádu na ohnutých  zádech mladší spoluhráčky Magdalény Hniličkové, mladé Anny, v inscenaci ještě žensky i intelektuálně trpící, toužící, doufající. Stará Anna už nedoufá v nic. A rozhodně netouží po tom, aby se o ní psaly literárněvědné studie.

Inscenace drsná, nesentimentální. Vypovídá o silné, totálně nepřizpůsobivé  a nepochopené ženě velkého nadání, jejíž život byl zničen bez nápravy.

Je drsná, pohrdavá, sarkastická, plná hořkosti, ale i černého humoru… Hana Franková v roli Anny. FOTO archiv JH

Jako režisér je pod inscenací podepsán Jan Hnilička, ale její interpretace a duch je zřetelně především dílem Hany Frankové, karlovarské osobnosti vzdálené všemu lesku kolonád a filmových festivalů, stálice, k níž jsou už po generace přitahováni místní mladí lidé hledající skutečný život v umění. A mnoho jich, vystudovavších a zprofesionalizovaných, dnes působí v nejrůznějších českých divadlech.

///

Více o letošním 87. JH na i-DN:

Tip: 87. Jiráskův Hronov

Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 1)

Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 2)

Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 4)

Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 5)

Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 1)

Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 2)

Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 3)

Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 4)

Jirásku Aloisi, vidíš to taky? (No. 5)

 

  • Autor: Alena Zemančíková
  • Publikováno: 10. srpna 2017

Komentáře k článku: Zdroje, inspirace a témata 87. JH (No. 3)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,