Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2018

ročník 25
17. 4.–30. 4. 2018
  • Zprávy
  • Aktuálně
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zápisník Jana Kerbra (No. 14)

    S britským dramatikem Mikem Bartlettem (1980) se návštěvníci pražských divadel už měli šanci seznámit – na Nové scéně Národního divadla se hraje Zemětřesení v Londýně a ve Viole Smluvní vztahy. Českou premiéru trpké komedie o potížích se sexuální orientací Cock připravil – ve znamenitém překladu Pavla Dominika – režisér Radim Špaček v Divadle v Řeznické.

    FOTO archiv DvŘ

    Hlavní, směšnosmutný hrdina John (Daniel Krejčík) žije už řadu let s Mužem (Kryštof Rímský). FOTO archiv DvŘ

    Komorní „konverzačka“ měla v zemi svého vzniku premiéru v roce 2009. Její titul Cock, zanechaný „pro zdejší použití“ v originále, může znamenat hrubší označení pro mužský pohlavní orgán, ale také kohouta-korouhvičku na střeše, závislou na poryvech větru.

    Hlavní, směšnosmutný hrdina John (Daniel Krejčík) žije už řadu let s Mužem (Kryštof Rímský) a při jedné z krizí vztahu se celkem banálně, cestou do práce, seznámí s Ženou (Petra Horváthová). Mezi párem opačného pohlaví dojde k sexuálnímu kontaktu, který nezůstane jen dobrodružstvím „na zkoušku“.

    a při jedné z krizí vztahu se celkem banálně, cestou do práce, seznámí s Ženou (Petra Horváthová). FOTO archiv DvŘ

    …a při jedné z krizí vztahu se celkem banálně, cestou do práce, seznámí s Ženou (Petra Horváthová). FOTO archiv DvŘ

    Následují peripetie rozchodů a návratů. John se cítí emocionálně vytížen jak svou novou přítelkyní, tak dosavadním partnerem. Těžko řešitelnou situaci hodlají oba muži rozetnout setkáním všech tří ve společné domácnosti, kterou John sdílí se svým milencem. Muž si ovšem k večeři, která rozhodně neslibuje hladký průběh, pozve jako posilu svého Otce (Pavel Rímský), jenž vztah podporuje a má kladný vtah nejen k synovi, ale i k „jeho“ Johnovi.

     Muž si ovšem k večeři, která rozhodně neslibuje hladký průběh, pozve jako posilu svého Otce (Pavel Rímský). FOTO archiv DvŘ

    Muž si ovšem k večeři pozve jako posilu svého Otce (Pavel Rímský). FOTO archiv DvŘ

    Radim Špaček jako filmový režisér (Pouta, Místa) prokázal, že umí pracovat s herci, a to se mu evidentně daří také v divadle. Dění na jevišti přehledně a nápaditě organizuje. Jako rekvizity používá vlastně jen vysoké stoličky: na jedné kupříkladu sedává postava, o níž si ostatní dva, sedící na dalších seslích, povídají a objekt rozhovoru jen minimálně, zato přesně přihrává. Ožehavou erotickou scénu mezi Johnem a Ženou aranžuje Špaček tak, že si protagonisté nasadí „brýle na virtuální realitu“ a rukama jemně naznačují variantu sexuální aktivity. V malém prostoru divadla dojde i na několik nástupů z boku v těsné blízkosti publika, krátká scéna v dopravním prostředku – k stání – se odehraje mezi první a druhou diváckou řadou.

    Devízou inscenace jsou především herci. FOTO archiv DvŘ

    Devízou inscenace jsou především herci. FOTO archiv DvŘ

    Devízou inscenace jsou především herci. Daniel Krejčík, kterého jsme už viděli v Řeznické v několika menších rolích, představuje Johna jako upřímně nerozhodného, sebou samým vlastně zaskočeného mladíka. Téma drží protagonista obdivuhodně i ve chvílích, kdy se dlouho nezapojuje do rozhovoru. Vládne navíc příkladnou, nikoliv však teatrální dikcí. Dívčí bezprostředností a jakousi skrytou, podprahovou bojovností obdařila postavu Ženy Petra Horváthová. Otec a syn Rímští vytvořili i na jevišti přesvědčivý příbuzenský tandem. Kryštof hraje novou situací zaskočeného Muže s jakoby sotva udržitelnou vnitřní tenzí, otec Pavel, díky médiím majitel jednoho z nejznámějších hlasů, svým charismatem, které „komorně“ minimalizuje, dodává inscenaci další barvu. Navíc s vkusem prezentuje asi nejproblematičtější, osvětově výkladovou pasáž textu (jak je to s lidskou sexualitou).

    Hra ani inscenace sice nenabízejí žádné snadné řešení, rozkrývají však některé zákruty nezbadatelné lidské přirozenosti. Špačkovu inscenaci Bartlettovy hry v Řeznické považuji zatím za jednu z nejlepších inscenací v tomto kalendářním roce vůbec .

    Divadlo v Řeznické, Praha – Mike Bartlett: Cock. Přeložil Pavel Dominik. Režie a výprava Radim Špaček, dramaturgie Yvetta Srbová. Česká premiéra 1.dubna 2016.

    • Autor:
    • Publikováno: 6. dubna 2016

    Komentáře k článku: Zápisník Jana Kerbra (No. 14)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,