Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Zápisky z podzemí magického srdce Žiliny

Zasvěceným je dobře známo slovenské kulturní centrum Stanice Žilina-Záriečie obecně, jeho originální divadelní prostor pak zejména. Je vybudovaný z bedýnek od piva a choulí se k podpěrnému pilíři dálničního mostu v měsíční krajině žilinské periférie tvořené spletí silničních estakád. Každé léto se tu koná festival slovenského nezávislého divadla Kiosk.

Festival byl letos zahájen site specific performancí  Light Guerilla vzniklé ze spolupráce tanečníků Jara Viňarského a Matthew Roggerse ze Slovenska a Spojených států a lighting designera z Prahy Jana Beneše.

Už sám výběr místa byl výrazným divadelním gestem... Snímek archiv Žilinského kultúrneho leta 2011

Už sám výběr místa byl výrazným divadelním gestem. Stala se jím antikvární knihařská dílna v úzké uličce staré Žiliny. Vstoupíme-li do ní rovnou z ulice, je to – jakýmsi čarodějným střihem – jako bychom se stávali zasvěcenými. Rovnýma nohama se ocitáme uprostřed tajuplného zapomenutého světa knih a bizarních starých knihařských strojů. Ach, kde se to tady vzalo? Jak jsme se tady ocitli? Jaké ticho. Jaká krása. Dílna sídlí v přízemí starého domu, je stále v rodinném majetku. Dnes ji vede Lida Mlichová, dcera bývalého známého slovenského knihaře, starší dáma ušlechtilého zevnějšku, něco jako Víla z Popelky. Ušlechtilé vazby, vybledlé fotografie, oblé klenby, zákoutí s drobnými objekty s vysokou specifickou váhou paměti. A prach… Prach, který tolik potřebuje světelný designer.

Rovnýma nohama se ocitáme uprostřed tajuplného zapomenutého světa... Snímek archiv Žilinského kultúrneho leta 2011

Jan Beneš svou světelnou instalací zhodnotil a pro mnohé vůbec objevil toto magické srdce Žiliny. Originální design využil dvou přízemních oken – vznikla dvě vnitřní jeviště, u nichž se tísnily hlavy diváků, aby zahlédly, co se dalo z tajemného života za nimi. Jsem si jista, že i zevnitř, z opačné strany, to muselo být neméně strhující divadlo.

V předehře byla pozornost diváku stržena nejprve k jednomu z oken. Místnost za ním byla nejenom plná mašin, vyzařujících skryté světlo jako monstrance, a samotných knih, ale poskytovala i průhled do dalších místností za ní. A tam, úplně vzadu, plasticky nasvícena, vyvstala mužská silueta. Publikum na chodníku se dohadovalo: Je to živé? Socha? Fotografie? Rychle se rozkecalo, že jde o podobiznu Mistra knihaře, otce nynější majitelky. Lighting designer si mezi všemi objekty za okenními skly užil. Vedle světel na stupnici od bílé po nahnědlou využíval dotyků, vějířků a oparů modrého světla – světla paměti. (Potud agresivní titul akce nesedí.)

Chodba domu se zeširoka otevřenými veřejemi – hlavní scéna – byla nasvícena ostře přízemním štendrem zvenku, z chodníku, jako by byla přichystána pro křížový výslech. Diváci, jejichž hrozen štendr zezadu obklopil, si občas clonili dlaněmi oči a sdíleli pocit spoluviny. Zatímco se v místnostech odehrávaly epizody nabízené divákům jako by k luštění, v chodbě se odehrál „hlavní příběh“. Jeho protagonisté, tísněni chodbou, bili neviditelnými křídly o stěny chodby a zadní mříž, která chodbu uzavírala. Hledali smysl svých setkání. V sólech i duetech. V jednu chvíli se v hustém šeru za mříží objevil starý přichromlý muž. Zřejmě sem nevhodně zabloudil majitel domu… Ale bezděčně zhodnotil resuscitační podtext tohoto site-specific rituálu. Fyzické typy performerů se fantasticky hodily do knižních souvislostí. Jaro Viňarský, dávno mnou obdivovaný pro svou dostojevskou hlavu, svými přízemními kreacemi jako by sděloval svůj názor na Zápisky z podzemí. Byl opovážlivější, šílenější než druhý performer Matthew Roggers, který působil zdrženlivě, elegantně. Jeho tělo je lodyha zakončená rusou hlavou knížete Myškina. Jeho odtažité pohyby, rytmicky jako by „za dobou“, patří už spíše literárnímu existencialismu.

Zažila jsem jeden z mála skutečných site-specific performancí a viděla vzácnou taneční bibliofilii.

Jan Beneš: Light Guerilla (světelná instalace). Knihárska dielňa Lida Mlichová Žilina, KioSK 2011 – festival slovenského nezávislého divadla a tanca, 27. července 2011.

Tajuplný svět bizarních starých knihařských strojů... Snímek archiv Žilinského kultúrneho leta 2011

Více informací: www.kniharskadielna.sk

  • Autor: Nina Vangeli
  • Publikováno: 19. srpna 2011

Komentáře k článku: Zápisky z podzemí magického srdce Žiliny

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 19/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


14. 11.–27. 11. 2017

Číslo 19/2017 (14. 11.–27. 11. 2017)

Obsah čísla 19/2017

Slovo ...

Ministerstvo mrtvé kultury

Bonviván a scénograf Daniel Dvořák...

Sukces měsíce

Prokletí v Praze

Teatr Powszechny, Varšava (Polsko) –...

Dotazník

Marwan Alsolaiman

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Co stojí Plácido Domingo

Zhruba dva roky vyjednávali nejprve...

Fejeton

Tragédi

Josífek nikdy nezvedá oči od...

Kronika

Jednou větou

Vítězi letošního ročníku ankety...

Kritika

Vládci ve spodním prádle

Hra Jamese Goldmana Lev v zimě měla...

Rozmohl se nám tu takový...

Je mi to nepříjemné – ale prostě...

Tato hra není v pohodě

Inscenace Jsme v pohodě reprezentuje v...

Pět sester, Antone...

Požehnáním pro každý soubor je...

Postaru, ale působivě

Původní operní novinka v...

Amazonky – podvratný sen...

Amazonky, které měly premiéru v...

Ženy a muži klasicky i...

Dlouho očekávaná premiéra Baletu...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 19/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Abychom neztratili úplně...

Palm Off Fest již druhým rokem...

Hubu mu zacpeme přesvatým...

V českých katolických kruzích koluje...

Vzhůru na barikády!

V Divadle pod Palmovkou se letos...

Rozhovor

Jiří Josek: Překlad je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jitka Jílková: Letos...

Rozhovor s ředitelkou Pražského...

Kauza

Kontext

Růžové zahrady na Kavčích...

Ne, nebudu krtincům z Kavčích hor,...

Lekce flamenka

Díky Magdaleně Kožené a jejímu...

Sympozium jako prostor k...

Původní význam řeckého slova z...

Burza

Na místě předmluvy

Národní muzeum informuje

Psáno o letošních...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kdyby odpůrci…

Stručný obsah příspěvku zde není...

Severočeské divadlo opery a...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Oliver Frljić: Skutečný...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kultura v zajetí...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Otto Šujan (2. 6. 1930 Zvolen,...

Výročí

Výročí 15.–30. listopadu

Rozmus Andrzej, herec (16. 11. 1967) △...

Paměti, záznamy, deníky

Zábradlí ve skle

Jednou z událostí divadelní sezony...

Knihovnička

Došlo do redakce

Helena Albertová: Karel Zmrzlý...

Tradiční divadlo radikálně...

Asi málokdo si ve světové teatrologii...

Obrazem

Fagi a divadlo

Plakát je poselství

Ve středu 25. října začala ve foyer...

Pan Papírek… (V)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 19/2017



Obsah,