Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2018

ročník 25
13. 11.–26. 11. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Vzdělání chápeme jako probouzení člověka

    V aktuálních Divadelních novinách 14/2018 jsme otiskli glosu Niny Vangeli nazvanou Co se to děje v Duncanu? Komentuje v ní aktuální dění na naší prestižní taneční konzervatoři Duncan centre. Čtenářům i-DN nabízíme otevřený dopis současné ředitelce Konzervatoře Duncan centre Romaně Lisnerové předaný a přečtený zakladatelkou Duncan centra a jeho bývalou ředitelkou Evou Blažíčkovou na závěrečné Pedagogické radě školy v červnu 2016. Je z něj patrné, že současný problém má časově vzdálenější a hlubší kořeny.

    red.

    /Zde byla fotografie paní Lisnerové. Na žádost jejího právního zástupce jsme ji ze stránek stáhli./

    Paní ředitelko,

    na začátku školního roku jste mne vyzvala, abych nově zformulovala filozofii Konzervatoře Duncan centre. Udělala jsem to s velkou nadějí a radostí a rychle. Potom došlo ke společným drobným úpravám v řazení jednotlivých vět, ale filozofie školy zatím nebyla (pro mne z nepochopitelných důvodů) zveřejněna.

    Ráda bych jí tedy teď přečetla.

    Konzervatoř Duncan centre

    Filozofie školy:

    Vzdělání chápeme jako probouzení člověka pro nacházení cesty k jeho vlastním pramenům.

    Konzervatoř Duncan centre vychází z přesvědčení, že rozhodující okamžiky v lidském životě se přes veškeré změny životních okolností i nadále odehrávají na konkrétním a specifickém místě. Takovým místem chce KDC být. Místem, kde se učí s neodolatelnou potřebou předat svým žákům to, co je vzácné a co se pak stává vzácným i těm, kdo se učí. Každému jinak, jeho vlastním způsobem.

    Naší výukou se chceme vyvarovat toho, abychom studentům zprostředkovali určitý druh tance, ať už ve smyslu metodiky, žánru, trendu, nebo stylu. Zprostředkovat chceme nástroje pro zvládání taneční profese v celé šíři – nikoliv nabízet hotová řešení, hotovou formu.

    Naším hlavním cílem je posílit autonomii  každého jednotlivého žáka.  Autonomní člověk je sebevědomý, sebekritický, nezříká se solidarity a v jednotlivých etapách svého života dokáže být svou profesí užitečný.

    Tanec vnímáme jako způsob života, který odvíjíme od holistického pojímání člověka. Vědomí, že tanec jitří otupené smysly, probouzí potlačené instinkty z dávných dob, uzdravuje tělo i ducha, podněcuje pozitivní ladění člověka, prozkoumává i ty nejskrytější kouty lidského těla i duše a má mnoho dalších hodnot nás vede k přesvědčení, že tanec proměňuje kvalitu života.

    Vyučování tanci není pro nás proto otázkou praktickou, ale hodnotovou. Ta je rozhodující.


    Nezveřejnila jste ji. A teď Vás žádám, aby jste ji už nepoužívala. Je příliš zřejmé, že nebude, protože nemůže být naplňována a naopak by mohla vytvořit jednu z dalších vnějších dekorací školy bez vnitřního obsahu.

    • Stejně tak Vás žádám, abyste pro eventuální vysokoškolské pedagogické studium nepoužila text, který jsem pro Vás vypracovala. Jedná se o celkem rozsáhlé zdůvodnění takového druhu studia, soupis přednášek a jejich anotací. Vytvořte si Váš vlastní, tedy jiný koncept prosím. Ten můj jste poslala s „vypětím všech sil“, jak jste uvedla v mailu, ale vlastně vůbec nevím kam. Pak jste nám oznámila, že v případném VŠ studiu, nebudou moci učit absolventi Duncanu, protože nemají patřičné vzdělání. Tedy zásadní změna oproti původní domluvě.
    • Zažila jsem pod Vaší dikcí trapné a ponižující vyšetřování údajně zmlácené studentky prvního ročníku. V první řadě prý musíte hájit bezpečnost dětí. Přede mnou???
    • Neexistuje žádná odborná debata o uměleckém směřování školy. Na odpověď na můj návrh na toto téma dosud čekám.
    • Kvůli podhodnocenému programu – odešla 1/3 studentů 5. a 6. ročníku ze školy. Přes upozorňování na vzniklý problém od pedagogů i studentů, proběhl celý školní rok beze změny.
    • Modul? Na půdě školy, která byla až dosud vyhlášeným expertním pracovištěm speciálně v oblasti dětské taneční pedagogiky, jsme shlédli práci s dětmi podřadné úrovně. Bohužel s podpisem vedení školy. Špatně pro zúčastněné malé děti i pro studentky pátého ročníku (i když ty ten proces byly schopny vidět občas i s humorem).
    • Paní ředitelko, jste první šéf školy, který nesleduje pravidelně klauzury? Na základě čeho tedy posuzujete kvalitu výuky?
    • Letní škola? Napsala a řekla jsem vám, že tentokrát nebudu Letní školu ani připravovat, ani na ní učit, aby se toho ujalo vedení samo. Letní škola se tedy nekoná a účastníkům bylo posláno lživé zdůvodnění stěhování školy. Pedagogům nevím, co bylo řečeno.
    • Studentský parlament je veden pedagogem? Co to znamená? Nový vnitřní předpis?

    Vám, paní ředitelko, jde, zdá se, jen o upevnění své pozice ředitelky doposud prestižní konzervatoře. O nic víc. Je velká škoda, že jsem Vás tenkrát oslovila pro tu funkci.

    Ze země jsem před 25 lety vydupala tuto školu a předala jí celou svou práci, přenesla do ní vzácné a cenné dědictví, které čerpá z bezpečných pramenů, z kterých jsem čerpala i já. Co s tím děláte? A co s tím uděláte?

    Teď už je to jiná škola, než kterou jsem zakládala – umělecky i lidsky. Proto teď odcházím. Nemohu a ani nechci být s touto školou spojována.

    Těm, kteří se mnou věrně pluli proti proudu všech trendů, nevkusu a intrik – děkuji. Pedagogům, zaměstnancům i studentům  školy. Bez nich by to nešlo.

    Ale myšlenku nezahubíš!!!! Oznamuji vám vznik Duncan institutu.

    Zakladatelka a bývalá ředitelka Duncan centre Eva Blažíčková. Foto archiv ČT

    Tady je moje výpověď. Prvního září už nenastoupím.

    Eva Blažíčková

    ///

    Více v DN 14/2018:

    Co se to děje v Duncanu?

    • Autor:
    • Publikováno: 5. září 2018

    Komentáře k článku: Vzdělání chápeme jako probouzení člověka

    1. Aleš Pražák

      To že paní ředitelka Lisnerová
      škodí nějaké škole mě už vůbec nepřekvapuje. Rozkládala již školu v Černošicích a ve Slivenci, odkud byla nucena proto odejít. Magistrát by se měl už vzpamatovat, odvolat ji a přestávat jí dávat na místa, kde může škodit svou neschopností řídit lidi.

      07.09.2018 (12.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Pavel Cejnar

      Citace z debaty občanů Černošic na netu
      ke kvalitám Lisnerové, přesně ji to vystihuje: „Také ani nepatrná zmínka o tom, že by se snad něco nepovedlo, nějaká sebeflexe či připuštění si, že není všechno úplně růžové…. ne, to tam není, jen sebevědomí na rozdávání. To že jsem už z jedné školy šupajdila předčasně, do další se nepropracovala /Duncan konzervatoř/, tak si své EGO hezky zvednu v Černošicích… vždyť o nic nejde. Já chyby nedělám, já vše umím a znám a celou partičku mám za zády a ta mě podporuje.
      Prostě to, že nikdo není neomylný, zde opravdu neplatí.
      Jdu přes mrtvoly a NAHORU hlava nehlava!!!!!!“
      Výborně….. jen tak dál

      Víc na: http://cernosice.netmilk.net/read/3/12037/12419/quote=1

      07.09.2018 (13.06), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,