Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Velké činohře se v Ostravě nedaří

Být poslem špatných zpráv není příjemné. Jenže vrátit se z festivalu OST-RA-VAR a nechat si pro sebe pochybnosti o směřování činohry Národního divadla moravskoslezského by bylo ještě trudnější.

V minulosti „velká“ činohra NDM produkovala výtečné inscenace na velkém jevišti i v menších prostorách, komedie, vážné hry, grotesky, pohádky. A umožňovala menším divadlům realizovat jejich speciální programy na okrajích svého hájemství. Komorní scéna Aréna se stala ostravským činoherním klubem či studiem. V Divadle Petra Bezruče sáhli po nejmladších divácích atraktivními jevištními inovacemi, které nabourávaly usedlou jevištní poetiku. Jenže po odchodu šéfa činohry Juraje Deáka do Prahy, a zvláště po nástupu současného šéfa Petera Gábora, se činohře NDM přestávalo dařit. Těžko se dalo pokračovat v zavedeném způsobu hraní, i když bylo právě v době začátku přehlídky OST-RA-VAR hodné obdivu a udivení kritikové, co do Ostravy předtím nezajeli, si objevili specifickou jevištní poetiku postavenou na výtečných hercích a promyšlené dramaturgii. Podle mne se začalo rozpadat právě logické propojení prostředků, tedy toho, co a jak a hlavně proč divákům nabídnout. Začalo převládat jedno nad druhým, oddělovalo se ono proč od jak. Především herectví tím začalo ztrácet původní vytříbený smysl a účel. Ne, že by herci nebyli nadále báječní, jsou ve většině takoví i letos, ale nedaří se jejich schopností využít ke společnému účinku celé inscenace, především k sdělování emocí a myšlenek. Letos jsem je zaznamenal coby tlampače byť pozoruhodného textu (Mučedník, přiznávám, vydržel jsem jen do poloviny), nebo různě schopné baviče v barvitém balábile (Král Ubu, proč se hraje, a zrovna takto, jsem nepochopil), unavené operetní šarže (Hostinec U kamenného stolu, prý náhradní, a tedy narychlo připravený), případně postavičky v pro mě nesmyslném jevištním normalizačním seriálu (Deník mého otce).

Pokud se mýlím, je dobře, budu jenom rád, že divadlo, které velmi ctím a mám prostě rád, je v pořádku.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 28. prosince 2016

Komentáře k článku: Velké činohře se v Ostravě nedaří

  1. Fany Herzánová

    Deník mého otce
    jsem viděla a byla jsem zklamána- Unavené pojetí textu, bez očekávané nadsázky, nadhledu a ironie bylo nepochopitelné. Velká škoda.

    30.12.2016 (0.34), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 6/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 3.–3. 4. 2017

Číslo 6/2017 (21. 3.–3. 4. 2017)

Obsah čísla 6/2017

Slovo ...

Téma?

Jako čtenář českých divadelních...

Sukces měsíce

M. Kunze, S. Levay: Rebecca

Národní divadlo moravskoslezské...

Dotazník

Marka Míková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Komedie aneb Zpět do vlídné...

Rada hlavního města Prahy rozhodla,...

Fejeton

Homo ludens aneb Člověk bez...

Po nějaké době se vracím na stránky...

Názor

Manipulace a neznalost Jana...

V úvodním textu DN č. 5 nazvaném O...

Kronika

Jednou větou

Muzikál Srdcový král pražského...

Kritika

Faustovo prokletí

Faustovo prokletí Hectora Berlioze je v...

Ideál ženy v zrcadle

Letošní sezona v Městském divadle v...

Činohra v cizí kůži

Mají-li návštěvníci HaDivadla před...

Podzemní proces

V legendárním pražském kině v...

Klasika pro mládež?

Jako třetí díl volné trilogie...

Tam, kde včera znamená...

Bolek Polívka (dále pro přehlednost...

Nečitelná láska paní...

Jen několik měsíců po vydání...

Lidové divadlo podle Martinů

Měl jsem v poslední době štěstí...

Smějící se bestie Tomáš...

Tomáš Dianiška je bůh. Tedy podle...

Modernismus a avantgardismus ...

Když jsem vstoupil do provázkovského...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 6/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Šimon Dominik: Nezačínám...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Je čas uvést věci do pohybu

Rozhovor s novými šéfy činohry a...

Kontext

Akademie v mantinelech...

Poslední únorovou neděli se v Los...

Kulatý stůl Divadelních...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Výstavy – výstavy –...

Národní muzeum informuje

Nejlepší herec nemusí...

Herecká asociace informuje

Podoby: Nevyžádaný dopis...

Píšu ti milá, jaks správně poznala,...

Divadlo Antonína Dvořáka...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Maxim Didenko: Divadlo je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Vladimíre, děkuju

Vladimír Vašut byl taneční kritik a...

Zemřeli

Vladimír Vašut (26. 3. 1931 Dolní...

Výročí

Výročí 1.−15. dubna

Riedlbauch Václav, skladatel (1. 4....

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Prokletí

Osmnáctého února měla ve...

Expert – manifest

Příloha

Události z historie školy

1945 d dekretem prezidenta republiky...

Doctores honoris causa JAMU

Janáčkova akademie múzických umění...

Devět „nej“ brněnské...

Janáčkova akademie múzických umění...

Anketa s výraznými...

1. Jak vzpomínáte na studia, co jste...

Kalendář akcí k oslavám /...

24. března / Divadlo na Orlí...

Moderní vysoká škola s...

Vládním zákonem z 12. září 1947...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 6/2017



Obsah,