Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Velké činohře se v Ostravě nedaří

Být poslem špatných zpráv není příjemné. Jenže vrátit se z festivalu OST-RA-VAR a nechat si pro sebe pochybnosti o směřování činohry Národního divadla moravskoslezského by bylo ještě trudnější.

V minulosti „velká“ činohra NDM produkovala výtečné inscenace na velkém jevišti i v menších prostorách, komedie, vážné hry, grotesky, pohádky. A umožňovala menším divadlům realizovat jejich speciální programy na okrajích svého hájemství. Komorní scéna Aréna se stala ostravským činoherním klubem či studiem. V Divadle Petra Bezruče sáhli po nejmladších divácích atraktivními jevištními inovacemi, které nabourávaly usedlou jevištní poetiku. Jenže po odchodu šéfa činohry Juraje Deáka do Prahy, a zvláště po nástupu současného šéfa Petera Gábora, se činohře NDM přestávalo dařit. Těžko se dalo pokračovat v zavedeném způsobu hraní, i když bylo právě v době začátku přehlídky OST-RA-VAR hodné obdivu a udivení kritikové, co do Ostravy předtím nezajeli, si objevili specifickou jevištní poetiku postavenou na výtečných hercích a promyšlené dramaturgii. Podle mne se začalo rozpadat právě logické propojení prostředků, tedy toho, co a jak a hlavně proč divákům nabídnout. Začalo převládat jedno nad druhým, oddělovalo se ono proč od jak. Především herectví tím začalo ztrácet původní vytříbený smysl a účel. Ne, že by herci nebyli nadále báječní, jsou ve většině takoví i letos, ale nedaří se jejich schopností využít ke společnému účinku celé inscenace, především k sdělování emocí a myšlenek. Letos jsem je zaznamenal coby tlampače byť pozoruhodného textu (Mučedník, přiznávám, vydržel jsem jen do poloviny), nebo různě schopné baviče v barvitém balábile (Král Ubu, proč se hraje, a zrovna takto, jsem nepochopil), unavené operetní šarže (Hostinec U kamenného stolu, prý náhradní, a tedy narychlo připravený), případně postavičky v pro mě nesmyslném jevištním normalizačním seriálu (Deník mého otce).

Pokud se mýlím, je dobře, budu jenom rád, že divadlo, které velmi ctím a mám prostě rád, je v pořádku.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 28. prosince 2016

Komentáře k článku: Velké činohře se v Ostravě nedaří

  1. Fany Herzánová

    Deník mého otce
    jsem viděla a byla jsem zklamána- Unavené pojetí textu, bez očekávané nadsázky, nadhledu a ironie bylo nepochopitelné. Velká škoda.

    30.12.2016 (0.34), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 12/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


13. 6.–26. 6. 2017

Číslo 12/2017 (13. 6.–26. 6. 2017)

Obsah čísla 12/2017

Slovo ...

O sochaři, jehož zabil...

Říkalo se mu „fronta na maso“....

Sukces měsíce

Divadelní Flora Olomouc

Divadelní festival v Olomouci již...

K věci

Rozdělování veřejných...

V Brně se po roce 1989 pomalu a s...

Fejeton

Povaha česká prokouřená

Blížila se půlnoc posledního...

Názor

„Kouříme? Nekouříme –...

Titulní citát z Havlovy Zahradní...

Glosa

Nedá mi to

Karla Hofmannová na vedlejší straně...

Přehlížená Afrika

Třináctý ročník festivalu Tvůrčí...

Kritika

Divadelní galerie

Na začátku Fragmentů milostných...

S Čechovem neradno režijně...

Racek, jedna z pětice „velkých...

Honibrku, ty jsi Káj?

Představení AnderSen začne jako...

To je směšné, cha, cha,...

David Drábek uvařil hradeckého...

Pěkná napodobenina

Plzeňská opera uvedla českou...

Nový pokus o Žítkovské...

Dodo Gombár se jako režisér a...

Tři muži v chalupě aneb...

Závěrečná část „angažované,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 12/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Jak se vaše divadlo vyrovná...

Rozhovor s řediteli o kouření v...

Kauza

Kontext

Burza

Zahraničí

Zemřeli

Obrazem

Akce / Action

Výpravnou publikaci Akce/Action...

Expert – obřad jako obraz

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 12/2017



Obsah,