Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Ve Wilma Theater (No. 2)

Philadelphie / Wilma Theater, zkoušení hry ADAPT! – Jsem tu už čtvrtý týden. Intenzivně probíhá zkoušení. Každý den kromě pondělí je kompletní herecká sestava připravena pracovat na inscenaci – celý den!!!

FOTO archiv autorky

Každé ráno, podotýkám každé ráno, probíhá hodinová rozcvička sestavená z precizních postojů /viz. Ve Wilma Theater (No. 1)/. Je to opravdu těžké, každodenně… Nehledě na fyzickou a psychickou připravenost člověka být koncentrovaný a naladěný na skupinu. Nicméně tomuto warm-upu se prostě nevyhneme. A je to vlastně dobře, protože vždy po dokončení jsou naše těla aktivní a uvědomělá.

Po fyzickém warm-upu následuje hlasovový warm-up, kde všichni mečíme, bučíme, skučíme, hekáme, štěkáme, to vše ve velké fyzické uvolněnosti a radosti. Už po dvou týdnech byly vidět velké pokroky. Každý si otevírá stále víc a víc svůj hlasový rejstřík.

Po fyzickém warm-upu následuje hlasovový warm-up. FOTO ALEXANDER IZILIEV

Script work trvá většinu dne, takže si nemám čas vůbec odpočinout, protože postava LENKY, je na scéně prostě celou, celou dobu (z čehož jako herečka mám samozřejmě velkou radost, jen jsem díky následné vyčerapnosti velmi nespolečenská a v skutku unavená).

Čím déle probíhá zkoušení, tím více mne práce baví, protože nacházím spojitosti mezi různými scénami. Celá hra je vlastně surrealistický sen mladé Lenky, která utíká z tábora pro uprchlíky a v okamžicích ukrutného hladu potkává starou ženu z vymřelého slovanského kmene. Docela často přemýšlím nad tím, že hra ADAPT! má hodně podobností s knihou Alenka v říši divů. Místo Alenky je zde Lenka, která putuje a postupně se učí víc sama o sobě a o svém životě. A o tom, co způsobila a kam má směřovat své kroky.

Komunistická sešlost. FOTO archiv autorky

V ADAPT! se nachází mnoho vtipných, až groteskně absurdních scén. Jako například komunistická sešlost a rozprava nad obrázkem nahých žen na LP desce Jimiho Hendrixe. Nebo zpěvy kastrovaných mužů o tom, jak se odevzdávají ženě.
Jelikož už od začátku je vše vedené skrze Lenčinu mysl, skrze její sen – tak se může stát cokoliv.

Mám velké štěstí, že na zkouškách je sranda. Někdy se tak směju, až z toho brečím. Každopádně na svůj smutek si čas vždy udělám. I při takto tvrdém režimu se prostě niterné emoce derou na povrch a nenechávají mě v celkově spokojené rovině.

První část hry je hodně zábavná, svižná a neočekávaná. FOTO archiv autorky

První část hry je hodně zábavná, svižná a neočekávaná. Naopak druhá část nám ukazuje pravou stránku osamělosti, ztráty identity, rodiny, přátel a celkovou rozpolcenost mezi dvěma národnostmi, jazyky, světy. Scény spojené s rodinou jsou niterné, melancholické, plné emocí. Vyvrcholením této smutné části je scéna s umírajícím otcem, která je zbavená všech emočních prožitků. Lenka se dostává do role pozorovatele otcova umírajíícího, nahého, křehkého těla.

Stále zkoušíme. Každým dnem přicházíme na nové věci. Blanka Zizka je precizní režisérka a velkou výhodou je, že tuto hru i napsala. A tak má právo přepisovat text až do úplné dokonalosti.

Pro mě jakožto herečku milující improvizaci a přizpůsobování si textu při představení je momentální situace těžká, protože ve Wilma Theater se striktně dbá na text. FOTO ALEXANDER IZILIEV

Pro mě jakožto herečku milující improvizaci a přizpůsobování si textu při představení je momentální situace těžká, protože ve Wilma Theater se striktně dbá na text, který je napsaný rytmicky, rázně a je snaha, aby v každé větě bylo obsaženo vše, co má být řečeno, zahráno, sděleno. Každý den vypadá už čtvrtý týden úplně stejně. Scén je mnoho, textu je mnoho, angličtiny je až nad hlavu. Myšlenky všech jsou koncentrováné jen na práci.

Myšlenky všech jsou koncentrováné jen na práci. FOTO CAMPBELL O’HARE

Jsem šťastná, že jsem součástí takového velkého projektu, který je – aspoň pro mne – naprosto jedinečný. Tragikomický, intelektuální, aktuální, neočekávaný, plně autorský.

Děkuju i-DN, že se s vámi mohu podělit o tuto část svého hereckého počínání, o to jak spousta lidí pracuje na tomto projektu. Všichni společně, všichni nejlépe, jak umí, a všichni usměvaví a radostní. Každý den, celý den. Děkuji a posílám mnoho pozdravů do České Republiky.

///

Předchozí díl mé americké reportáže: Ve Wilma Theater (No. 1)

  • Autor: Aneta Kernová
  • Publikováno: 05. března 2017

Komentáře k článku: Ve Wilma Theater (No. 2)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 6/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 3.–3. 4. 2017

Číslo 6/2017 (21. 3.–3. 4. 2017)

Obsah čísla 6/2017

Slovo ...

Téma?

Jako čtenář českých divadelních...

Sukces měsíce

M. Kunze, S. Levay: Rebecca

Národní divadlo moravskoslezské...

Dotazník

Marka Míková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Komedie aneb Zpět do vlídné...

Rada hlavního města Prahy rozhodla,...

Fejeton

Homo ludens aneb Člověk bez...

Po nějaké době se vracím na stránky...

Názor

Manipulace a neznalost Jana...

V úvodním textu DN č. 5 nazvaném O...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Muzikál Srdcový král pražského...

Kritika

Faustovo prokletí

Faustovo prokletí Hectora Berlioze je v...

Ideál ženy v zrcadle

Letošní sezona v Městském divadle v...

Činohra v cizí kůži

Mají-li návštěvníci HaDivadla před...

Podzemní proces

V legendárním pražském kině v...

Klasika pro mládež?

Jako třetí díl volné trilogie...

Tam, kde včera znamená...

Bolek Polívka (dále pro přehlednost...

Nečitelná láska paní...

Jen několik měsíců po vydání...

Lidové divadlo podle Martinů

Měl jsem v poslední době štěstí...

Smějící se bestie Tomáš...

Tomáš Dianiška je bůh. Tedy podle...

Modernismus a avantgardismus ...

Když jsem vstoupil do provázkovského...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 6/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Šimon Dominik: Nezačínám...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Je čas uvést věci do pohybu

Rozhovor s novými šéfy činohry a...

Kontext

Akademie v mantinelech...

Poslední únorovou neděli se v Los...

Kulatý stůl Divadelních...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Výstavy – výstavy –...

Národní muzeum informuje

Nejlepší herec nemusí...

Herecká asociace informuje

Podoby: Nevyžádaný dopis...

Píšu ti milá, jaks správně poznala,...

Divadlo Antonína Dvořáka...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Maxim Didenko: Divadlo je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Vladimíre, děkuju

Vladimír Vašut byl taneční kritik a...

Zemřeli

Vladimír Vašut (26. 3. 1931 Dolní...

Výročí

Výročí 1.−15. dubna

Riedlbauch Václav, skladatel (1. 4....

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Prokletí

Osmnáctého února měla ve...

Expert – manifest

Příloha

Události z historie školy

1945 d dekretem prezidenta republiky...

Doctores honoris causa JAMU

Janáčkova akademie múzických umění...

Devět „nej“ brněnské...

Janáčkova akademie múzických umění...

Anketa s výraznými...

1. Jak vzpomínáte na studia, co jste...

Kalendář akcí k oslavám /...

24. března / Divadlo na Orlí...

Moderní vysoká škola s...

Vládním zákonem z 12. září 1947...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 6/2017



Obsah,