Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Ve Wilma Theater (No. 2)

Philadelphie / Wilma Theater, zkoušení hry ADAPT! – Jsem tu už čtvrtý týden. Intenzivně probíhá zkoušení. Každý den kromě pondělí je kompletní herecká sestava připravena pracovat na inscenaci – celý den!!!

FOTO archiv autorky

Každé ráno, podotýkám každé ráno, probíhá hodinová rozcvička sestavená z precizních postojů /viz. Ve Wilma Theater (No. 1)/. Je to opravdu těžké, každodenně… Nehledě na fyzickou a psychickou připravenost člověka být koncentrovaný a naladěný na skupinu. Nicméně tomuto warm-upu se prostě nevyhneme. A je to vlastně dobře, protože vždy po dokončení jsou naše těla aktivní a uvědomělá.

Po fyzickém warm-upu následuje hlasovový warm-up, kde všichni mečíme, bučíme, skučíme, hekáme, štěkáme, to vše ve velké fyzické uvolněnosti a radosti. Už po dvou týdnech byly vidět velké pokroky. Každý si otevírá stále víc a víc svůj hlasový rejstřík.

Po fyzickém warm-upu následuje hlasovový warm-up. FOTO ALEXANDER IZILIEV

Script work trvá většinu dne, takže si nemám čas vůbec odpočinout, protože postava LENKY, je na scéně prostě celou, celou dobu (z čehož jako herečka mám samozřejmě velkou radost, jen jsem díky následné vyčerapnosti velmi nespolečenská a v skutku unavená).

Čím déle probíhá zkoušení, tím více mne práce baví, protože nacházím spojitosti mezi různými scénami. Celá hra je vlastně surrealistický sen mladé Lenky, která utíká z tábora pro uprchlíky a v okamžicích ukrutného hladu potkává starou ženu z vymřelého slovanského kmene. Docela často přemýšlím nad tím, že hra ADAPT! má hodně podobností s knihou Alenka v říši divů. Místo Alenky je zde Lenka, která putuje a postupně se učí víc sama o sobě a o svém životě. A o tom, co způsobila a kam má směřovat své kroky.

Komunistická sešlost. FOTO archiv autorky

V ADAPT! se nachází mnoho vtipných, až groteskně absurdních scén. Jako například komunistická sešlost a rozprava nad obrázkem nahých žen na LP desce Jimiho Hendrixe. Nebo zpěvy kastrovaných mužů o tom, jak se odevzdávají ženě.
Jelikož už od začátku je vše vedené skrze Lenčinu mysl, skrze její sen – tak se může stát cokoliv.

Mám velké štěstí, že na zkouškách je sranda. Někdy se tak směju, až z toho brečím. Každopádně na svůj smutek si čas vždy udělám. I při takto tvrdém režimu se prostě niterné emoce derou na povrch a nenechávají mě v celkově spokojené rovině.

První část hry je hodně zábavná, svižná a neočekávaná. FOTO archiv autorky

První část hry je hodně zábavná, svižná a neočekávaná. Naopak druhá část nám ukazuje pravou stránku osamělosti, ztráty identity, rodiny, přátel a celkovou rozpolcenost mezi dvěma národnostmi, jazyky, světy. Scény spojené s rodinou jsou niterné, melancholické, plné emocí. Vyvrcholením této smutné části je scéna s umírajícím otcem, která je zbavená všech emočních prožitků. Lenka se dostává do role pozorovatele otcova umírajíícího, nahého, křehkého těla.

Stále zkoušíme. Každým dnem přicházíme na nové věci. Blanka Zizka je precizní režisérka a velkou výhodou je, že tuto hru i napsala. A tak má právo přepisovat text až do úplné dokonalosti.

Pro mě jakožto herečku milující improvizaci a přizpůsobování si textu při představení je momentální situace těžká, protože ve Wilma Theater se striktně dbá na text. FOTO ALEXANDER IZILIEV

Pro mě jakožto herečku milující improvizaci a přizpůsobování si textu při představení je momentální situace těžká, protože ve Wilma Theater se striktně dbá na text, který je napsaný rytmicky, rázně a je snaha, aby v každé větě bylo obsaženo vše, co má být řečeno, zahráno, sděleno. Každý den vypadá už čtvrtý týden úplně stejně. Scén je mnoho, textu je mnoho, angličtiny je až nad hlavu. Myšlenky všech jsou koncentrováné jen na práci.

Myšlenky všech jsou koncentrováné jen na práci. FOTO CAMPBELL O’HARE

Jsem šťastná, že jsem součástí takového velkého projektu, který je – aspoň pro mne – naprosto jedinečný. Tragikomický, intelektuální, aktuální, neočekávaný, plně autorský.

Děkuju i-DN, že se s vámi mohu podělit o tuto část svého hereckého počínání, o to jak spousta lidí pracuje na tomto projektu. Všichni společně, všichni nejlépe, jak umí, a všichni usměvaví a radostní. Každý den, celý den. Děkuji a posílám mnoho pozdravů do České Republiky.

///

Předchozí díl mé americké reportáže: Ve Wilma Theater (No. 1)

  • Autor: Aneta Kernová
  • Publikováno: 05. března 2017

Komentáře k článku: Ve Wilma Theater (No. 2)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Burza

Zahraničí

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,