Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Vážno nebo trapno?

     Těm, kterým se na zlatou neděli zachtělo trochy poezie v divadelním kabátě a vyrazili do Komunikačního prostoru Školská 28, se naskytla opravdu bizarní podívaná. Pečetní prsteny Josefa P., jak zněl název projektu, respektive avizované inscenace divadelní hry Ladislava Čumby, byly vším, jen ne skutečnou inscenací.

    Dle programu nás očekávalo drama kontinuity české kultury od 19. do 21. století na příkladu českého básníka Josefa Palivce, příběh poezie vyprávěný na půdorysu antického dramatu. Sečteno, podtrženo – projekt nevídaně ambiciózní. A na co ve skutečnosti došlo? Na půlhodinové rozpačité vystoupení třech recitátorů, jejichž jména se neobjevila v žádných tiskových materiálech a zejména na sebeprezentaci autora hry Ladislava Čumby. Ten se nominoval průvodcem a hlavním dirigentem večera. Kromě výstupů čistě edukativních, kdy seznamoval diváky s osobností perzekuovaného diplomata, básníka, esejisty a překladatele Josefa Palivce a popisu děje vlastního dramatu, vydával pokyny osvětlovačům i mistru zvuku. Kdyby šlo o záměr, měli bychom konečně svého Tadeusze Kantora, obávám se však, že v tomto případě triumfovalo kouzlo náhody a podceněné přípravy.

    Vybrané pasáže představované hry většinou ani nebyly dialogem, ale nelogickými útržky z Palivcových sbírek, které postrádaly i pocitovou či jinou návaznost. Kostýmy aktérů sice naznačovaly rozdělení rolí (rozháraný básník, muž zákona a krásná neznámá), ale žádné postavy se za nimi neskrývaly. Dokonce to v určitých momentech vypadalo, že si básně mezi sebou náhodně rozdělili sami přednášející. Rehabilitace zapomenutého literáta nakonec nebyla ani scénickým čtením, ani večerem poezie a bohužel ani hodnotnou vzpomínkou. Zůstala prázdným gestem na prahu trapnosti. Autor by měl příště zvážit své konferenciérské schopnosti. Ne každý, kdo vládne slovem na papíře, jím musí vládnout i verbálně.           

     Komunikační prostor Školská 28 – Pečetní prsteny Josefa P. Koncepce projektu a režie Miroslav Drábek, scénář a dramaturgie Ladislav Čumba. Scéna a kostýmy Renata Slámková. Premiéra 19. prosince 2010.


    Komentáře k článku: Vážno nebo trapno?

    1. Vojtěch Varyš

      Vojtěch Varyš

      u tohoto jsem nebyl, Čumbu jsem ovšem mnohokrát v roli konferenciéra viděl a soudím , že patří k nejlepším u nás.

      27.12.2010 (11.23), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,