BLOGY A POZNÁMKY 14/2010
Varyš píše Kyselovej (No. 1)
Milá Evo,
píšu Ti zejména proto, že věřím, že ženský, slovenský a speciálně Tvůj pohled (ne nezbytně v tomto pořadí) může obohatit a třeba i rozčeřit vody této údajně neklidné stránky.
O nás/vás/nich se poslední dobou mluví jako o facebookové generaci. Je to sice nová variace na staré známé hořekování nad mladými nepovedenými nezvedenci, ale jinak nevím, co si pod tím mám představit. Jestli to nebude tak, že neznámé se nám vždycky jeví větší, než je, a proto facebook nejen odsuzují, ale především vnímají jako něco zásadního především ti, kteří ho nepoužívají. Psal o tom ostatně nedávno Karel Hvížďala – internet je revoluce jen pro staré, mladší ho berou jako něco nejen přirozeného, ale hlavně nevýznamného, prostě věc, nad kterou nemá smysl se pozastavovat.
Samozřejmě si to neodpustím a položím Ti předsudečnou otázku, jak jsem naznačil výše. Evo, co soudíš o tom, že je taková převaha žen mezi studenty divadelní vědy (kritiky, teorie) a taková převaha mužů mezi praktikujícími kritiky? Má pohlaví vliv na způsob kritického psaní? Jinými slovy, platí i v kritice otázka Píšu žensky, protože jsem žena? jak se kdysi ptali na filosofické fakultě na jednom semináři gender studies? A co Ty — píšeš žensky, a pokud ano, je to proto, že jsi žena?
Nedávno jsem byl v Tvé vlasti, konkrétně v Žilině. Líbilo se mi tam.
Tvůj Vojtěch
Vojtěch Varyš03. 09. 2010
Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).