Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Varyš píše Adéle Kajn (No. 4)

Milá Adélo,

rapper James Cole, vlastním jménem Daniel Ďurech, nedávno v jednom rozhovoru řekl, že Zdeněk Svěrák je pro něj symbol „českýho lezení do prdele, takový tý domácí zasmrádlý pohodičky a kýče“. O číslo později přišla reakce čtenáře, podepsaného Jaromír Necid, že za takové řeči by si „ten cucáček zasloužil přímý direkt mezi oči“. Jakkoli jsou mi jiné Ďurechovy aktivity (rap) i názory a postoj ke světu zcela cizí, v tomhle směru projevil sympatickou otevřenost ve věci, o které se nemluví. Možná začnu věřit na jakousi generační spřízněnost, o níž tak rád mluví Vladimír Hulec.

První, co mě rozčiluje, je jakási povinná a všeobecná úcta k někomu, protože je masově úspěšný, protože něco v minulosti dokázal, protože je starý. V umění podobně jako byznysu, politice a sportu však platí, že je potřeba svou formu dokazovat stále novými výsledky. Nikdo ti neodpáře místo v historii. Ale nikdo ti přece nemůže zaručovat a držet místo v současnosti!

Nepopírám, že k některým kouskům Zdeňka Svěráka mám velmi pozitivní vztah – jde o Olmerovy filmy Co je vám, doktore? a Jako jed a Smoljakovy filmy Vrchní prchni a Kulový blesk. Tam se projevuje jistá hořkost a smysl pro humor a absurditu. Cimrmani navždy zůstali na úrovni školní besídky, studentské recese, národního podlézání a primitivního pomrkávání na jakž takž polovzdělané publikum (ve skutečnosti spíš nabiflované ze školních lavic, ne nadarmo směřuje většina narážek na běžné středoškolské učivo). Díla pozdní lítosti a bezbřehého sentimentu, ať už jde o filmy syna Jana nebo Jiřího Menzela, jsou esencí zla v české kinematografii. Moderování charitativních pořadů, televizní diktáty, pohádky, stylizace do učitele národů, to už není nic než hnus.

Tvůj Vojtěch

  • Autor: Vojtěch Varyš
  • Publikováno: 12. Prosinec, 2010

Komentáře k článku: Varyš píše Adéle Kajn (No. 4)

  1. Vladimír Hulec

    Vojto,
    vůbec jsi humoru Járy da Cimrman neporozuměl. O jeho kořenech, z kterých vzešel pozdější fenomén, nejlépe vypovídají rané rozhlasové nahrávky, které nedávno vyšly na CD Vinárna U Pavouka. Chceš-li, mohu Ti je půjčit.
    Filmy, o kterých píšeš, jsou jen lepšími normalizačními komediemi bez jiných ambic než vkusně pobavit. Mystifikace a závrať z jedovatě svobodné fantazie a bláznovství poukazující na lidskou/společenskou blbost jsou tytam. Naopak v pozdějších hrách Smoljakových (Hymna, Fantom Realistického divadla) i v Českém nebi je – podle mne – znát nová/aktuální společenská angažovanost, včetně oné hořkosti a smyslu pro humor a absurditu, jež je mnohem dál než ony filmy. Byť nalezenou formou cimrmanovské hry na ochotnictví.

    13.12.2010 (3.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2014

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


25. 6.-8. 7. 2014

Číslo 13/2014 (25. 6.-8. 7. 2014)

Obsah čísla 13/2014

Komentář

Divadla patří těm, kteří...

Hlásal Emil František Burian v...

Osobnost měsíce

Tomáš Suchánek

ředitel festivalu Dream Factory Ostrava

Jak já to vidím

Gustav Řezníček, herec...

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Inspirace divadlem

Svět podle Samodivy

Koho by napadlo, že se při hledání...

Kronika

28. května—9. června

28. května Novou knihu Nahoru, dolů...

Kritika

Je šest hodně, nebo málo?

Teprve šestý ročník Dream Factory...

Jak pan Vok ohluchl

Ostravská opera nezklamala...

Jak Jeník opravil motorku

Novým nastudováním Prodané nevěsty...

Vrtěti krocanem

Docela často se objevují povzdechy,...

Češi jsou vidláci

Sezonu Divadla Komedie zakončila...

Hmyzí říše na městském...

Daniel Špinar patří k režisérům,...

Myš jí sluší

Černé lidské myši stojí v šeru,...

Kafkovské pašije

Kafka táhne… mohlo by být další z...

Mikuláškova spektrální...

Tvůrčí skupina soustředěná kolem...

Kritický žebříček 13/2014

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Je šest hodně, nebo málo?

Teprve šestý ročník Dream Factory...

Rozhovor

Marie Spurná: Nevím o...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kauza

Kontext

Ypsilonská padesátka

Studio Ypsilon v průběhu dvou let...

Burza

Berme to vážně

Dva skladatelé, dva Magoři

3SES3

V Normandii, se při příležitosti...

Krize českého dabingu

Herecká asociace informuje

Městské divadlo Zlín

Divadla na hranici

Rejžek píše Justovi

Koncem května se v Knihovně Václava...

Rozloučení

Vážení čtenáři, milí přátelé,...

Zahraničí

Vítejte na Broadwayi! aneb...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Políbil jsem ruku ománské...

Arabský deník Vladimíra Morávka

Ohlasy

ohlasy: AD O kavalíru páně...

Knihu jsem zatím nečetl. Nevím, zdali...

ohlasy: AD Pokus o portrét...

Pane Karle Králi, k polemice...

Za klinický neúspěch ČRo...

V žertovném(?) textu Český rozhlas...

Polemiky

ohlasy: AD O kavalíru páně...

Knihu jsem zatím nečetl. Nevím, zdali...

ohlasy: AD Pokus o portrét...

Pane Karle Králi, k polemice...

Za klinický neúspěch ČRo...

V žertovném(?) textu Český rozhlas...

Zemřeli

Zemřeli

Antonín Viktora (29. 5. 1943 Hodonín...

Paměti, záznamy, deníky

Sbližování těla s duší...

Když se přibližovaly poslední...

Dědova mísa

Dědova mísa

Málokdo dnes ví, že dávno před...

Příloha

Velký rozhovor s Petrem...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2014



Obsah,