Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Varyš píše Adéle Kajn (No. 4)

Milá Adélo,

rapper James Cole, vlastním jménem Daniel Ďurech, nedávno v jednom rozhovoru řekl, že Zdeněk Svěrák je pro něj symbol „českýho lezení do prdele, takový tý domácí zasmrádlý pohodičky a kýče“. O číslo později přišla reakce čtenáře, podepsaného Jaromír Necid, že za takové řeči by si „ten cucáček zasloužil přímý direkt mezi oči“. Jakkoli jsou mi jiné Ďurechovy aktivity (rap) i názory a postoj ke světu zcela cizí, v tomhle směru projevil sympatickou otevřenost ve věci, o které se nemluví. Možná začnu věřit na jakousi generační spřízněnost, o níž tak rád mluví Vladimír Hulec.

První, co mě rozčiluje, je jakási povinná a všeobecná úcta k někomu, protože je masově úspěšný, protože něco v minulosti dokázal, protože je starý. V umění podobně jako byznysu, politice a sportu však platí, že je potřeba svou formu dokazovat stále novými výsledky. Nikdo ti neodpáře místo v historii. Ale nikdo ti přece nemůže zaručovat a držet místo v současnosti!

Nepopírám, že k některým kouskům Zdeňka Svěráka mám velmi pozitivní vztah – jde o Olmerovy filmy Co je vám, doktore? a Jako jed a Smoljakovy filmy Vrchní prchni a Kulový blesk. Tam se projevuje jistá hořkost a smysl pro humor a absurditu. Cimrmani navždy zůstali na úrovni školní besídky, studentské recese, národního podlézání a primitivního pomrkávání na jakž takž polovzdělané publikum (ve skutečnosti spíš nabiflované ze školních lavic, ne nadarmo směřuje většina narážek na běžné středoškolské učivo). Díla pozdní lítosti a bezbřehého sentimentu, ať už jde o filmy syna Jana nebo Jiřího Menzela, jsou esencí zla v české kinematografii. Moderování charitativních pořadů, televizní diktáty, pohádky, stylizace do učitele národů, to už není nic než hnus.

Tvůj Vojtěch

  • Autor: Vojtěch Varyš
  • Publikováno: 12. prosince 2010

Komentáře k článku: Varyš píše Adéle Kajn (No. 4)

  1. Vladimír Hulec

    Vojto,
    vůbec jsi humoru Járy da Cimrman neporozuměl. O jeho kořenech, z kterých vzešel pozdější fenomén, nejlépe vypovídají rané rozhlasové nahrávky, které nedávno vyšly na CD Vinárna U Pavouka. Chceš-li, mohu Ti je půjčit.
    Filmy, o kterých píšeš, jsou jen lepšími normalizačními komediemi bez jiných ambic než vkusně pobavit. Mystifikace a závrať z jedovatě svobodné fantazie a bláznovství poukazující na lidskou/společenskou blbost jsou tytam. Naopak v pozdějších hrách Smoljakových (Hymna, Fantom Realistického divadla) i v Českém nebi je – podle mne – znát nová/aktuální společenská angažovanost, včetně oné hořkosti a smyslu pro humor a absurditu, jež je mnohem dál než ony filmy. Byť nalezenou formou cimrmanovské hry na ochotnictví.

    13.12.2010 (3.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 20/2016

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


29. 11.-12. 12. 2016

Číslo 20/2016 (29. 11.-12. 12. 2016)

Obsah čísla 20/2016

Sukces měsíce

Herman Broch, Ivan Buraj: ...

Trilogie rakouského modernisty Hermanna...

Dotazník

Lukáš Melník

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Koťátko přišel, viděl a...

Příběh „krachujícího“ Divadla...

Glosa

Hovory o hranicích

Probíhá Pražský divadelní festival...

Kronika

Jednou větou

Ministerstvo kultury oznámilo, že by...

Kritika

Prodloužená ruka...

První premiérou Jihočeského divadla...

Příliš racionální...

Král Lear v Mladé Boleslavi...

Elegantní bulvár

Martin Čičvák, režisér a kmenový...

Těžká příležitost pro...

Odvážný je úmysl režiséra a šéfa...

Eklekticky zakletý vrch

Národní divadlo Brno uvedlo scénickou...

Levínského dramatické...

Běžný počítačový pokyn „Press...

Ovčáčkova hradní slavnost

To je lež jako věž, nebyla to vička...

Alžbětinec Pavel Kohout

Únorový puč 1948 je dodnes českým...

Apollinský choreograf Petr...

Brněnské Národní divadlo uvedlo v...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 20/2016...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Rozhovor

Pavlína Kafková: K roli...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miroslav Bambušek: Pálí mě...

Dramatik a režisér Miroslav Bambušek...

Burešová/Otčenášek:...

Rozhovor s uměleckým vedením Divadla...

Kontext

„České“ a...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sláva a bída seriálů

Stručný obsah příspěvku zde není...

Těšínská jablůňka

Festival divadel Moravy a Slezska se v...

Loutky v hlubinách moře i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Nenechme kulturu umírat!

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak dál (k...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Moving Station / Hemžící se...

Místa pro „nová“ divadla

Došlo do redakce

Helena Albertová, Markéta...

Zahraničí

Nikolaj Chalezin: Politické...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filmy o německých traumatech

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Leonard Cohen (21. 9. 1934 Montreal,...

Výročí

Výročí 1.−15. prosince

Daňhelová Milada, tanečnice (3. 12....

Paměti, záznamy, deníky

Příběhy ze zámečku se...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Komiks 20/2016

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 20/2016



Obsah,