Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Tváře a jizvy Vladimíra Marka (No. 1)

V aktuálních DN 2/2013 vyšel velký rozhovor s Vladimírem Markem Ochutnal jsem všechno, co je lákavé. Přes Vánoce a Nový rok jsme však s Vladimírem vedli mnohem delší a obsáhlejší dialogy, které se zdaleka nemohly dostat do tištěné verze rozhovoru. Rozhodli jsme se proto publikovat postupně na stránkách i-DN vypuštěné části a doplňovat je i o témata, s jejichž zvěřejněním jsme původně ani příliš nepočítali. Nabízíme tak nezvykle otevřený dialog, který – veříme – může čtenáře zaujmout. 

Vladimír Hulec

Vladimír Marek: Autoportrét (variace na Gustava Klimta).

Buď šťastný

Jste gay. V dobách reálného socialismu před rokem 1989 to mohlo být dost bolestné stigma. Jak jste se s ním vyrovnával?

Nebylo to pro mě ani pro mé rodiče snadné. Odlišná sexuální orientace se skrývala, i když už byla homosexualita komunisty dekriminalizována. Když jsem si svou odlišnost začal uvědomovat, zažil jsem neradostné chvíle. Společensky jsem v podstatě spadal někam mezi spodinu, stoku. Homosexualita byla tehdy brána jako dosti odporná choroba, kterou je však možno léčit! Maminka se tedy rozhodla, že půjde na poradu se sexuologem. A aby nechodila ke kováříčkovi, šla rovnou za legendárním doktorem Plzákem. Osvícený Plzák jí řekl, že homosexualita se léčit nedá, že to je lidská přirozenost, i když menšinová. Dodal, že pokusy o „léčbu“ mohou vést i k sebevraždě, protože se tím boří jedincova osobnost. Po té návštěvě se sešla celá má rodina a ujistila mě, že je jim jedno, jaký jsem, že si jen přejí, abych byl šťastný. A já jim – i sobě – to dodneška plním. Pravda, občas jsem musel vyslechnout nějakou nevkusnou narážku a dělat, že o ní nevím. Člověk se časem otříská a nad vulgaritu se povznese. Naštěstí v divadle se to bralo a bere úplně jinak. Buď umíš, nebo ne. Napříč sexuálním spektrem.

Změnil se podle vás tento celospolečenský přístup po listopadu 1989?

Poté, co šli komoušové od válu, se mnohé uvolnilo. Vznikly iniciativy za práva sexuálních minorit, díky kterým vstoupila v platnost instituce registrovaného partnerství. Lidé se přestávají schovávat a neničí si život předstíráním něčeho, co nejsou. Ani já si nehodlám život ničit lží.

Vladimír Marek: Autoportrét 2013

  • Autor: Vladimír Hulec
  • Publikováno: 23. ledna 2013

Komentáře k článku: Tváře a jizvy Vladimíra Marka (No. 1)

  1. Petr Pavlovský

    Vzpomínka:
    Už jako dorostenec, tj. od 16 let – 1960 – jsem se s gayi setkával dost často. Přímo ve sportu – zápas ř.-ř. – se pochopitelně nevyskytovali (v úpolových sportech je to asi pravidlo), ale o to frekventovanější byli v Karlových lázních, kam jsem chodil pravidelně upravovat váhu před utkáním (shodit 2 – 5 kilo). Zdaleka ne vždy jsem je identifikoval, ale nikdy jsem s nimi neměl sebemenší problém. Potom, na vojně, se pokud vím nevyskytovali a mezi dělníky také ne. První gaye jsem osobně poznal až mezi divadelními kritiky. No problem.
    Pro nás, heterosexuály, mají gayové jedno nesporné pozitivum: nejenomže nám nekonkurují, ale nevadí ani jako přátelé našich milenek a manželek, je možno jim plně důvěřovat!

    23.01.2013 (18.41), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

  2. Vladimír Marek

    Petře,
    s pozitivem, že nejsme konkurencí pro heteráky bych v mém případě zacházel obezřetněji. Mám slabost i pro krásné ženy, a výsledkem je můj syn a má čarokrásná vnučka Anička.
    🙂

    26.01.2013 (13.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Jiří Havelka koncem loňského roku...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,