Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Tváře a jizvy Vladimíra Marka (No. 1)

V aktuálních DN 2/2013 vyšel velký rozhovor s Vladimírem Markem Ochutnal jsem všechno, co je lákavé. Přes Vánoce a Nový rok jsme však s Vladimírem vedli mnohem delší a obsáhlejší dialogy, které se zdaleka nemohly dostat do tištěné verze rozhovoru. Rozhodli jsme se proto publikovat postupně na stránkách i-DN vypuštěné části a doplňovat je i o témata, s jejichž zvěřejněním jsme původně ani příliš nepočítali. Nabízíme tak nezvykle otevřený dialog, který – veříme – může čtenáře zaujmout. 

Vladimír Hulec

Vladimír Marek: Autoportrét (variace na Gustava Klimta).

Buď šťastný

Jste gay. V dobách reálného socialismu před rokem 1989 to mohlo být dost bolestné stigma. Jak jste se s ním vyrovnával?

Nebylo to pro mě ani pro mé rodiče snadné. Odlišná sexuální orientace se skrývala, i když už byla homosexualita komunisty dekriminalizována. Když jsem si svou odlišnost začal uvědomovat, zažil jsem neradostné chvíle. Společensky jsem v podstatě spadal někam mezi spodinu, stoku. Homosexualita byla tehdy brána jako dosti odporná choroba, kterou je však možno léčit! Maminka se tedy rozhodla, že půjde na poradu se sexuologem. A aby nechodila ke kováříčkovi, šla rovnou za legendárním doktorem Plzákem. Osvícený Plzák jí řekl, že homosexualita se léčit nedá, že to je lidská přirozenost, i když menšinová. Dodal, že pokusy o „léčbu“ mohou vést i k sebevraždě, protože se tím boří jedincova osobnost. Po té návštěvě se sešla celá má rodina a ujistila mě, že je jim jedno, jaký jsem, že si jen přejí, abych byl šťastný. A já jim – i sobě – to dodneška plním. Pravda, občas jsem musel vyslechnout nějakou nevkusnou narážku a dělat, že o ní nevím. Člověk se časem otříská a nad vulgaritu se povznese. Naštěstí v divadle se to bralo a bere úplně jinak. Buď umíš, nebo ne. Napříč sexuálním spektrem.

Změnil se podle vás tento celospolečenský přístup po listopadu 1989?

Poté, co šli komoušové od válu, se mnohé uvolnilo. Vznikly iniciativy za práva sexuálních minorit, díky kterým vstoupila v platnost instituce registrovaného partnerství. Lidé se přestávají schovávat a neničí si život předstíráním něčeho, co nejsou. Ani já si nehodlám život ničit lží.

Vladimír Marek: Autoportrét 2013

  • Autor: Vladimír Hulec
  • Publikováno: 23. ledna 2013

Komentáře k článku: Tváře a jizvy Vladimíra Marka (No. 1)

  1. Petr Pavlovský

    Vzpomínka:
    Už jako dorostenec, tj. od 16 let – 1960 – jsem se s gayi setkával dost často. Přímo ve sportu – zápas ř.-ř. – se pochopitelně nevyskytovali (v úpolových sportech je to asi pravidlo), ale o to frekventovanější byli v Karlových lázních, kam jsem chodil pravidelně upravovat váhu před utkáním (shodit 2 – 5 kilo). Zdaleka ne vždy jsem je identifikoval, ale nikdy jsem s nimi neměl sebemenší problém. Potom, na vojně, se pokud vím nevyskytovali a mezi dělníky také ne. První gaye jsem osobně poznal až mezi divadelními kritiky. No problem.
    Pro nás, heterosexuály, mají gayové jedno nesporné pozitivum: nejenomže nám nekonkurují, ale nevadí ani jako přátelé našich milenek a manželek, je možno jim plně důvěřovat!

    23.01.2013 (18.41), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

  2. Vladimír Marek

    Petře,
    s pozitivem, že nejsme konkurencí pro heteráky bych v mém případě zacházel obezřetněji. Mám slabost i pro krásné ženy, a výsledkem je můj syn a má čarokrásná vnučka Anička.
    🙂

    26.01.2013 (13.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 6/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 3.–3. 4. 2017

Číslo 6/2017 (21. 3.–3. 4. 2017)

Obsah čísla 6/2017

Slovo ...

Téma?

Jako čtenář českých divadelních...

Sukces měsíce

M. Kunze, S. Levay: Rebecca

Národní divadlo moravskoslezské...

Dotazník

Marka Míková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Komedie aneb Zpět do vlídné...

Rada hlavního města Prahy rozhodla,...

Fejeton

Homo ludens aneb Člověk bez...

Po nějaké době se vracím na stránky...

Názor

Manipulace a neznalost Jana...

V úvodním textu DN č. 5 nazvaném O...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Muzikál Srdcový král pražského...

Kritika

Faustovo prokletí

Faustovo prokletí Hectora Berlioze je v...

Ideál ženy v zrcadle

Letošní sezona v Městském divadle v...

Činohra v cizí kůži

Mají-li návštěvníci HaDivadla před...

Podzemní proces

V legendárním pražském kině v...

Klasika pro mládež?

Jako třetí díl volné trilogie...

Tam, kde včera znamená...

Bolek Polívka (dále pro přehlednost...

Nečitelná láska paní...

Jen několik měsíců po vydání...

Lidové divadlo podle Martinů

Měl jsem v poslední době štěstí...

Smějící se bestie Tomáš...

Tomáš Dianiška je bůh. Tedy podle...

Modernismus a avantgardismus ...

Když jsem vstoupil do provázkovského...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 6/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Šimon Dominik: Nezačínám...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Je čas uvést věci do pohybu

Rozhovor s novými šéfy činohry a...

Kontext

Akademie v mantinelech...

Poslední únorovou neděli se v Los...

Kulatý stůl Divadelních...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Výstavy – výstavy –...

Národní muzeum informuje

Nejlepší herec nemusí...

Herecká asociace informuje

Podoby: Nevyžádaný dopis...

Píšu ti milá, jaks správně poznala,...

Divadlo Antonína Dvořáka...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Maxim Didenko: Divadlo je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Vladimíre, děkuju

Vladimír Vašut byl taneční kritik a...

Zemřeli

Vladimír Vašut (26. 3. 1931 Dolní...

Výročí

Výročí 1.−15. dubna

Riedlbauch Václav, skladatel (1. 4....

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Prokletí

Osmnáctého února měla ve...

Expert – manifest

Příloha

Události z historie školy

1945 d dekretem prezidenta republiky...

Doctores honoris causa JAMU

Janáčkova akademie múzických umění...

Devět „nej“ brněnské...

Janáčkova akademie múzických umění...

Anketa s výraznými...

1. Jak vzpomínáte na studia, co jste...

Kalendář akcí k oslavám /...

24. března / Divadlo na Orlí...

Moderní vysoká škola s...

Vládním zákonem z 12. září 1947...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 6/2017



Obsah,