Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Tváře a jizvy Vladimíra Marka (No. 1)

V aktuálních DN 2/2013 vyšel velký rozhovor s Vladimírem Markem Ochutnal jsem všechno, co je lákavé. Přes Vánoce a Nový rok jsme však s Vladimírem vedli mnohem delší a obsáhlejší dialogy, které se zdaleka nemohly dostat do tištěné verze rozhovoru. Rozhodli jsme se proto publikovat postupně na stránkách i-DN vypuštěné části a doplňovat je i o témata, s jejichž zvěřejněním jsme původně ani příliš nepočítali. Nabízíme tak nezvykle otevřený dialog, který – veříme – může čtenáře zaujmout. 

Vladimír Hulec

Vladimír Marek: Autoportrét (variace na Gustava Klimta).

Buď šťastný

Jste gay. V dobách reálného socialismu před rokem 1989 to mohlo být dost bolestné stigma. Jak jste se s ním vyrovnával?

Nebylo to pro mě ani pro mé rodiče snadné. Odlišná sexuální orientace se skrývala, i když už byla homosexualita komunisty dekriminalizována. Když jsem si svou odlišnost začal uvědomovat, zažil jsem neradostné chvíle. Společensky jsem v podstatě spadal někam mezi spodinu, stoku. Homosexualita byla tehdy brána jako dosti odporná choroba, kterou je však možno léčit! Maminka se tedy rozhodla, že půjde na poradu se sexuologem. A aby nechodila ke kováříčkovi, šla rovnou za legendárním doktorem Plzákem. Osvícený Plzák jí řekl, že homosexualita se léčit nedá, že to je lidská přirozenost, i když menšinová. Dodal, že pokusy o „léčbu“ mohou vést i k sebevraždě, protože se tím boří jedincova osobnost. Po té návštěvě se sešla celá má rodina a ujistila mě, že je jim jedno, jaký jsem, že si jen přejí, abych byl šťastný. A já jim – i sobě – to dodneška plním. Pravda, občas jsem musel vyslechnout nějakou nevkusnou narážku a dělat, že o ní nevím. Člověk se časem otříská a nad vulgaritu se povznese. Naštěstí v divadle se to bralo a bere úplně jinak. Buď umíš, nebo ne. Napříč sexuálním spektrem.

Změnil se podle vás tento celospolečenský přístup po listopadu 1989?

Poté, co šli komoušové od válu, se mnohé uvolnilo. Vznikly iniciativy za práva sexuálních minorit, díky kterým vstoupila v platnost instituce registrovaného partnerství. Lidé se přestávají schovávat a neničí si život předstíráním něčeho, co nejsou. Ani já si nehodlám život ničit lží.

Vladimír Marek: Autoportrét 2013

  • Autor: Vladimír Hulec
  • Publikováno: 23. ledna, 2013

Komentáře k článku: Tváře a jizvy Vladimíra Marka (No. 1)

  1. Petr Pavlovský

    Vzpomínka:
    Už jako dorostenec, tj. od 16 let – 1960 – jsem se s gayi setkával dost často. Přímo ve sportu – zápas ř.-ř. – se pochopitelně nevyskytovali (v úpolových sportech je to asi pravidlo), ale o to frekventovanější byli v Karlových lázních, kam jsem chodil pravidelně upravovat váhu před utkáním (shodit 2 – 5 kilo). Zdaleka ne vždy jsem je identifikoval, ale nikdy jsem s nimi neměl sebemenší problém. Potom, na vojně, se pokud vím nevyskytovali a mezi dělníky také ne. První gaye jsem osobně poznal až mezi divadelními kritiky. No problem.
    Pro nás, heterosexuály, mají gayové jedno nesporné pozitivum: nejenomže nám nekonkurují, ale nevadí ani jako přátelé našich milenek a manželek, je možno jim plně důvěřovat!

    23.01.2013 (18.41), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

  2. Vladimír Marek

    Petře,
    s pozitivem, že nejsme konkurencí pro heteráky bych v mém případě zacházel obezřetněji. Mám slabost i pro krásné ženy, a výsledkem je můj syn a má čarokrásná vnučka Anička.
    🙂

    26.01.2013 (13.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 11/2016

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


24. 5.-6. 6. 2016

Číslo 11/2016 (24. 5.-6. 6. 2016)

Obsah čísla 11/2016

Sloupek

Shakespeare 2016

Kolem třiadvacátého dubna jsem...

Sukces měsíce

Bohuslav Martinů: Epos o...

Režie Jiří Heřman, Národní divadlo...

Dotazník

Honza Malík

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Přátelství, to je někdy...

Kde se vzal, tu se vzal, vznikl v...

Fejeton

Nežli žít na kolenou, to...

Tdtdtdtrrr! Špička jazyka za...

Glosa

O symbolech

Konec druhé světové války slaví...

Kronika

Jednou větou

Národní divadlo získalo zpět...

Kritika

Maškaráda v kostce

Maškaráda Michaila Jurjeviče...

Toyen a Woolfová na...

Nanohach končí! Týden před Vánoci...

Spor Shylocka s korektností

Monodrama u nás nepříliš známého...

Záměny pohlaví, moudrost i...

Inscenace oblíbené Shakespearovy...

Karel IV. byl sympaťák

K oslavám sedmistého výročí...

Dokonalost ne vždy dokonalá

Brněnská tvůrčí skupina DOK.TRIN si...

Kouzla pro rodiče s dětmi

Nový šéf opery Jihočeského divadla...

Nechat díl práce na...

Elementárně syrový dramatický...

Étos kusu tkví v osudech...

Inscenace Otvírání studánek Alfréda...

Co je vlastně étos tohoto...

Otvírání studánek Alfréda Radoka...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 11/2016...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Marie Štípková: Díky...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miloš Horanský: Buďte...

Rozhovor s režisérem

Honza Malík: Rozchod...

Rozhovor s tanečníkem a choreografem

Kontext

EFB a jeho cesty za operou

E. F. Burian (1904–1959) byl génius...

Když nám je spolu tak...

Úvahy filmové

Duše okouzlená…...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby – Varování

Kdyby se všechna varování naplnila,...

Studentská Thálie 2016...

Herecká asociace informuje

Místo činu: Komedie

Eutanazie je v našich zeměpisných...

Levínský píše Uhdemu

Dnes se Ti trochu zdráhám psát,...

S nevysloveným nelze...

Ve čtvrtek 31. března vystoupil ve...

Došlo do redakce

Jan Steklík: Grafické partitury CD,...

Zahraničí

Mistři pěvci pařížští

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karol Machata (13. 1. 1928 Malacky,...

Výročí

Výročí 1.−15. června

Vaštová Věra, sólistka operety (1....

Paměti, záznamy, deníky

Jak potkat „tvořivé...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 11/2016



Obsah,