herci předháněli, kdo řekne víckrát kokot nebo piča. Frekvence těchto a podobných slov mi tehdy přišla nadbytečná. Starosvětsky prudérní šéfredaktorka časopisu Soňa Čechová, dej jí Pánbůh nebe, můj text tehdy ovšem zcenzurovala, a tak se čtenáři mohli dočíst, že se herci předháněli v tom, kdo víckrát řekne nějaké neslušné slovo. Chtěl jsem paní redaktorce odpovědět výrokem Jakuba Demla, který zaznamenal Ladislav Jehlička: Důstojnosti, vy se děsíte, že jsem řekl: Stojí to za hovno. Ale toho, že to stojí za hovno, toho se neděsíte? Ale s pocitem marnosti jsem svou odpověď na cenzorskou křivdu uložil k ledu.">

Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Touha letět předaleko aneb Pičung

Před nějakými patnácti lety jsem napsal o představení bratislavského divadla Stoka, jehož název si už nepamatuji, do česko-slovenského týdeníku Mosty, že se v představení herci předháněli, kdo řekne víckrát kokot nebo piča. Frekvence těchto a podobných slov mi tehdy přišla nadbytečná. Starosvětsky prudérní šéfredaktorka časopisu Soňa Čechová, dej jí Pánbůh nebe, můj text tehdy ovšem zcenzurovala, a tak se čtenáři mohli dočíst, že se herci předháněli v tom, kdo víckrát řekne nějaké neslušné slovo. Chtěl jsem paní redaktorce odpovědět výrokem Jakuba Demla, který zaznamenal Ladislav Jehlička: Důstojnosti, vy se děsíte, že jsem řekl: Stojí to za hovno. Ale toho, že to stojí za hovno, toho se neděsíte? Ale s pocitem marnosti jsem svou odpověď na cenzorskou křivdu uložil k ledu.

Filip Čapka v projektu Nakrm hada na své hrudi FOTO PATRIK BORECKÝ

Tento malý incident se mi vybavil při sledování performance slovenského dramatika Eduarda Kudláče Nakrm hada na své hrudi, již v české verzi připravil a s herci Klárou Cibulkovou a Filipem Čapkou nastudoval pro cyklus Švandova divadla Hyde Park. Nejenže je v minimálně v pěti ze šesti samostatných částí zvláštního představení „neslušných slov“ priam neúrekom, ale autor z nich, resp. z jejich spojení nebo spontánně vzniklých neologismů vytváří jednotlivé monology podobnou cestou, jako výtvarný umělec své artefakty z plastového odpadu. Nejde však pouze o slova a slovní spojení, ale o části většinou anonymních monologů převzatých z diskusí probíhajících v internetovém podpalubí. Zde se mezitím – tj. během patnácti let uběhnuvších od představení uhlárovských trochu prvoplánových průkopníků ze Stoky – vyvinul styl, nebo přímo režim řeči zvaný pičung, jazyk mladých rozhněvaných lidí. Pičujem, závidím a kritizujem… samozrejme objektívne, můžeme číst na jedné adrese zmíněného podpalubí. S dodatkem: nesmiete to brať vážne. Nebrat to vážně by však byla chyba. Nejde totiž jen o varovné signály živelného vzdoru, ale také o (hodně paradoxní) nové cesty poezie. Klára Cibulková a Filip Čapka zvládli své zčásti hrané monology s cudností a noblesou, ale i bez rušivého „odstupu“, který by prozrazoval, že všechno je pro ně jakoby jen jako. To platí i o těch nejexpresivnějších: ve výstupu „Zajebanej Japonec“ líčí ženská postava svůj nejen verbální konflikt s Asiaty kolem místa u počítače, v monologu „Lidi, co mě jebaj“ slyšíme v Čapkově podání strhující filipiku divokého nepoddajného zvířete, které by někdo chtěl ochočit, a dokonce ustájit v kleci zvané rodinka. Že se pod drsnými slupkami vypovídajících skrývají citlivá jádra, že se, řečeno slovy Czesława Miłosze, v nich ozývá touha letět odsud předaleko,/ navždy a svobodně,/ nepočítat týdny, roky/ ztěžklé chůze po dně, o tom svědčí v závěrečné části citovaná báseň o houpacím koníčkovi s andělskými křidélky. Ale pozitivní výpovědi jsou výrazně slabší než ty výsměšné či popíračské.

Považuji za velkou škodu, že se toto pozoruhodné představení hrálo ve Švandově divadle pouze třikrát – že by v pozadí stálo nějaké tajemné „třikrát a dost“? Obecenstvo reagovalo velice živě, tleskalo často i během představení. Nemohu nikomu nic doporučovat, ale produkce by mohla být ozdobou tuzemských festivalů.

Švandovo divadlo, Praha – Eduard Kudláč: Nakrm hada na své hrudi. Inscenace z cyklu Hyde Park. Režie Eduard Kudláč. Premiéra 28. března 2011. (Psáno z první reprízy 29. března 2011.)

  • Autor: Josef Mlejnek
  • Publikováno: 2. Květen, 2011

Komentáře k článku: Touha letět předaleko aneb Pičung

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2015

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


18. 2.-3. 3. 2015

Číslo 4/2015 (18. 2.-3. 3. 2015)

Obsah čísla 4/2015

Komentář

Mít kde slavit

Divadelníci v Kladně letos slaví a...

Osobnost měsíce

Adam Plachetka

4. února poprvé vystoupil v...

Jak já to vidím

Petr Hašek

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Anketa

Kronika

Bylo & bude 4/2015

Bylo ČINOHERNÍ KLUB SLAVÍ PADESÁTINY...

Kritika

Zabouchnuté dveře

Herečka Jana Paulová, před lety...

Apoteóza věčného ...

Italský autor Alessandro Baricco o své...

Nevzrušivý génius

Shafferův Amadeus – drama o souboji...

Sen o životě a smrti

I když je společenský sál...

Odsun s třemi vykřičníky

Národní divadlo moravskoslezské...

Jaký život, taková smrt

HaDivadlo se v projektu Die young!...

Jeden západ osiřelejší...

Osiřelý západ, hru Martina McDonagha...

Mefistofele jako varieté

Mefistofele (podle inscenátorů...

Okusuj betonový žlab!

Potzlow je úplně normální vesnice....

Kritický žebříček 4/2015...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2015...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

O komediích a jejich hercích

Festival smíchu

Rozhovor

Magdaléna Borová: Dovolila...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kontext

O čem ví jen básník

Nakladatelství Torst vydalo již...

Za Janem Roubalem

25. října 1947 v Broumově – 20....

Zahlušené memento 1789 aneb...

Napsal jsem je jen a jen na naléhání...

Burza

Fagi a divadlo

Ceny Thálie 2014

Ve středu 4. února na tradiční...

Podoby

Charlie Hucket

3LO3

Plzeň se stala v tomto roce evropským...

Just píše Rejžkovi

Co se týče Tvého kolegy sloupkaře,...

Pražská kultura (opět) na...

K věci

Zahraničí

Po dvou operách z Berlína a...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Olja Muchina: Všechno jsem...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Maxmilian Hornyš (10. 4. 1927 Krnov –...

Výročí

Výročí 16.–29. února

Wronka Leszek, skladatel (16. 2. 1960)...

Paměti, záznamy, deníky

Životy Ladislava Zemana

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2015



Obsah,