Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2018

ročník 25
26. 6.–1. 9. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Tip: Róna 1997–2017

    Do povědomí širší kulturní veřejnosti vstoupil Jaroslav Róna jako spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých. Již v jejím rámci se profiloval jako výrazná originální osobnost vymykající se dobově aktuálním trendům, což přesvědčivě doložila i jeho první velká samostatná výstava, kterou v roce 1997 uspořádala Galerie hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu. Dnes – po dvaceti letech – se ve stejném výstavním prostoru k Rónově tvorbě vrací.

    Nová výstava nazvaná Jaroslav Róna 1997–2017, jež časově navazuje na Rónova díla z roku 1997, zahrnuje jeho sochařské a malířské práce z posledních dvaceti let. Prostřednictvím videoinstalací přibližuje také autorovy monumentální realizace do veřejného prostoru (jezdecká socha Odvahy – Jošta Lucemburského v Brně, 2015; Pomník Franze Kafky v Praze, 2003). Výstava, jež se koná v roce Rónových šedesátých narozenin, se zaměřuje především na prezentaci prací vzniklých v uvedeném období, avšak zároveň se snaží představit umělcovu tvorbu v určité vizuální a vnitřně polarizované celistvosti.

    Instalace zahrnuje plastiky vyjadřující kontinuitu s Rónovým charakteristickým „mýtizujícím“ či „archetypálním“ stylem (Tvor II,1996; Nosorožec, 2016), avšak také sochy z posledních let, jež charakterizuje střídmější abstrahovanější stylizace tvaru (Hvězdář, 2014; Plochý muž,2016).

    Jaroslav Róna: Válka v jižních mořích, 2015. Repro NG

    Od počátku své umělecké dráhy byl Róna považován především za malíře. Ke změně dochází v období 1992–1994, kdy takřka přestal malovat a zaměřil se na sochařskou práci. Vedle plastik znázorňujících válečné objekty (Průzkumná loď, 1996; Sklad bomb, 1996) začal vytvářet tzv. „architektony“. Jde o nevelké plastiky vázané k městům a místům, inspirované stavbami labyrintů, pevností a různých rituálních staveb, jež vzhledem připomínají archeologické nálezy a evokují svět starověkých a předhistorických kultur (Rituální stavba, 1992; Aréna 1996). Lze je chápat jako „vzpomínky na budoucnost“ odkazující k místům katastrofických dějů minulých, ale možná i nadcházejících. Tematicky souvisí s obrazy apokalyptických vizí zničení měst a celých civilizací (Opuštěné město, 2009; Město beze jména, 2008). Po roce 2000 je motiv zkázy realizován ve dvou odlišných podobách: první pojímá Apokalypsu v mysticky náboženském duchu (ztělesnění zla satana se objevuje v obrazech Osud města a On vstoupil do ulic z roku 2008 stejně jako v soše Stojícího čerta, 2009) a kontrastuje s druhou civilnější, ale o nic méně děsivou „orwellovskou“ technicistní verzí (obrazy Velká spalovna, 2008; Ingoty, 2014). V Rónově sochařském díle vrcholí téma moderní Apokalypsy v působivých „industriálních“ plastikách z letošního a minulého roku (Továrna, 2017; Archiv, 2017; Ministerstvo, 2016), kde se prolíná s kafkovskými traumaty ze ztráty smyslu věcí a absurdity světa.

    Jaroslav Róna, Domácí robot, 2004, bronz. Repro NG

    Vedle sochařských prací navazujících na architektony se v umělcově tvorbě takřka paralelně prosazuje linie figurální. Již na počátku devadesátých let autor vytvořil Podobenství s labutí (1992) a o rok později Podobenství s lebkou. Obě plastiky charakterizuje dvojdomé pojetí plastických objemů a je příznačné i pro další práce jako David a Goliáš (2006), návrh pomníku Sigmunda Freuda (2006) i dvě starší nefigurální kompozice Tvor II (1996) a Sépie (1998). Rónovým vrcholným sochařským dílem je Pomník Franze Kafky v Praze (2003) inspirovaný scénou ze spisovatelovy novely Popis jednoho zápasu sestávající ze dvou mužských postav, nesoucí a nesené. Sochaři se zde podařilo vytvořit pomník přesně vyvážených hmot, který není „zapomníkem“. Ve zdařilé syntéze propojil nadčasové sochařské pojetí s ozvláštňujícími momenty a vytvořil působivý celek poutající pozornost zahraničních návštěvníků i Pražanů.

    Jaroslav Róna, Čtenář v křesle, 2012, bronz. Repro NG

    Z prací vznikajících v tomto století se vyčleňují dva tematicky vyhraněné okruhy: první se vztahuje k fantaskní exotice (plastika Africký plavec z roku 2011 a obraz Srdce temnoty z roku 2012) a druhý zahrnuje soubor sci-fi plastik významově rezonujících s orwellovskými motivy (Vertikální robot, 2013; Ge – muž, 2012; Ge – pes, 2012). Novou polohu v autorově tvorbě představují malířské metafyzické postapokalyptické kompozice. Některé nepůsobí na první pohled dramatickým, ale spíše nostalgickým dojmem, za zdánlivou idylou a dětskými motivy se však objevují zlověstné signály; kupříkladu postavy obrazu Dvě děti na procházce(2016) jsou zachyceny s plynovými maskami na hlavách.

    Jaroslav Róna, Po výbuchu, 2013, olej na plátně. Repro NG

    Vnitřní kontinuitou Rónovy tvorby je vyrovnávání se s fenoménem zla. Autor se sám se svými postoji řadí k poválečné generaci umělců, kteří reflektovali předcházející tragickou dobu, a ve svých malířských počátcích se cítil spřízněn s umělci italské transavantgardy a německých Neue Wilde. Téma smrti, zániku a nekončícího zla prostupuje Rónovy práce jako červená nit a je spjato s esenciálními dilematy víry, které umělec vnímá pesimisticky: „Na zeměkouli převládá zlo, Bůh, jak si ho představuji já, zlo ani nevnímá.“ Současně je v umělcově tvorbě konstantně přítomen pozitivnější protipól. Představují jej kupříkladu malířské kompozice vyjadřující potěšení ze hry barev a tvarů, nebo téma vítězství dobra nad zlem ztělesněné monumentální postavou Rytíře s drakem (1995).

    Olga Malá

    ///

    Róna 1997–2017

    Kurátorka výstavy: Olga Malá

    Architektonické řešení: Lucie Rónová

    Instalace a produkce, vedoucí: Diana Brabcová

    Grafické řešení: Jan Havel

    PR a marketing, vedoucí: Michaela Vrchotová

    Vzdělávací programy, vedoucí: Lucie Haškovcová

    Anglický překlad a redakce textů: Vladimíra Šefranka Žáková

    Redakce českých textů: Renata Tomanová

    Místo konání: Dům U Kamenného zvonu, Staroměstské nám. 13, Praha 1

    Termín konání: 23. 6. – 29. 10. 2017

    Otvírací doba: út–ne 10:00–20:00

    Vstupné: 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti) / 30 Kč (senioři)

    Další informace: www.ghmp.cz

    ///

    DOPROVODNÝ PROGRAM K VÝSTAVĚ

    Komentované prohlídky:

    Út 5. 9. 2017 v 18:00 Kurátorská prohlídka

    Út 3. 10. 2017 v 18:00 Kurátorská prohlídka

    Více zde


    Sobotní výtvarné workshopy

    So 30. 9. 2017 (13:00–18:00) Tajemné bytosti, Dům U Kamenného zvonu

    So 21. 10. 2017 (13:00–18:00) Imaginární krajina, Dům U Kamenného zvonu

    Jednou z možností inspirace bude autorův soubor sci-fi plastik. Povrch hliněných sošek fiktivních zvířecích bytostí a tvorů opatříme specifickým dekorem, který vznikne formou otisků nejrůznějších technických součástek, prvků a elementů. Během výtvarných reakcí budeme také reflektovat vizuálně temný charakter autorových maleb. Barevnou kresbu olejovými a suchými pastely zdůrazníme podkladem černého papíru. Tímto způsobem budeme zpracovávat náměty odkazující k fantaskní exotice bájných paralelních světů i apokalyptických krajin.

    Výtvarný ateliér pro dospělé a seniory

    Ne 17.9. (15:00–18:00) Archetyp a mýtus v plastické formě I., Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci

    Ne 1. 10. (15:00–18:00) Archetyp a mýtus v plastické formě II., Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci

    ne 8.10. 15:00–18:00 Mnohovrstevnatost obrazu I., Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci

    ne 15.10. 15:00–18:00 Mnohovrstevnatost obrazu II., Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci

    V rámci výtvarného ateliéru se zaměříme na sochařskou tvorbu Jaroslava Róny a jeho charakteristický mytizující a archetypální styl. Budeme se inspirovat starověkými, předhistorickými kulturami a fantaskní exotikou. Účastníci se budou věnovat tvorbě reliéfu, který budou odlévat do sádrové hmoty. Vyzkouší si různé postupy modelování s hlínou, např. práci se špachtlí, vyrývání nebo vytlačování a obtiskování drobných předmětů. Během výtvarné práce budou řešit plastický motiv,i schopnost vyjadřovat vlastní představy a nápady v reliéfní tvorbě nebo objem tvarů a prostorovost. Po formální a obsahové stránce navážeme také na malířskou práci autora. Budeme se soustředit na figurální motivy (polopostavy se zvířecími motivy, podivuhodné zvířecí bytosti), inspirovat se autorovými přístupy, malířskými kompozicemi nebo náměty zvolených obrazů. Zabývat se budeme i formami a možnostmi abstrahované stylizace, hrou s barvami a tvary.


    Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny s možností následné výtvarné reakce ve formě vlastní tvorby. Akce přizpůsobujeme časově, tematicky i úrovní náročnosti konkrétním požadavkům každé školy.

    Rezervace nutná

    Cena: děti do 10 let, studenti uměleckých škol, pedagogové 5 Kč; nad 10 let 20 Kč

    Kromě zmíněných akcí probíhají i další edukační aktivity zaměřené na ostatní cílové skupiny, jako jsou například znevýhodnění návštěvníci nebo rodiče s dětmi na rodičovské dovolené.

    • Autor:
    • Publikováno: 31. července 2017

    Komentáře k článku: Tip: Róna 1997–2017

    1. DN

      Galerie hlavního města Prahy
      pro velký zájem návštěvníků prodlužuje výstavu Jaroslava Róny v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí do 31. 12. 2017.

      Michaela Vrchotová
      vedoucí PR a marketingového oddělení Galerie hlavního města Prahy

      31.10.2017 (12.18), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,