Divadelní noviny > Burza Zprávy
Tip na tento týden: Festival Akcent
Příběhy pamětníků hladomoru během „Velkého skoku“ v Číně, osudy jedné venkovské ženy v období „Kulturní revoluce“ v této zemi, konfrontace obyčejných životů žen z východu a západu rozděleného Německa, vyprávění mladých lidí o vlastních rodičích, poražených i vítězích Pinochetova převratu v Chile, i kafkovský pohled na dějiny, kdy diváci místo na židlích leží v postelích… jeviště pražského Divadla Archa bude od 13. do 18. listopadu během třetího ročníku mezinárodního festivalu divadla s přesahem Akcent patřit předním zahraničním souborům, které současným jazykem divadla, tance či multimédií zpracovávají dokumentární historická témata.
Letos jsme jako hlavní téma zvolili Paměť. Pozvali jsme soubory, které s fenoménem prolínání ´velkých´ národních dějin a ´malých´ osobních vzpomínek pracují, a které patří v této oblasti k nejlepším, uvádí ředitelka festivalu Jana Svobodová.
Představí se tak například jediný nezávislý čínský soubor Living Dance Studio, berlínská tvůrčí skupina She She Pop známá jak z festivalu Akcent 2011, tak i Pražského divadelního festivalu německého jazyka, zajímavý chorvatský soubor Bacači Sjenki nebo chilský produkční dům Fundacion Teatro a Mil s argentinskou scénáristkou, režisérkou i hudebnicí Lolou Arias, která například spolupracuje se členy Rimini Protokoll. Zahraniční hosty doplní tuzemský projekt Boys and Girls o vztahu nejmladší a nejstarší generace od Magdy Stojowské a Terezy Durdilové z produkce Archa.lab.
Součástí festivalu se stanou navíc interaktivní instalace, ve kterých představí svoji tvorbu Márta Schermann (Maďarsko), Stanica Žilina (Slovensko), a Teatr Grodzki (Polsko), a také výstava originálních děl amerického divadelníka Petera Schumanna a odborná konference s názvem Radikální divadlo včera a dnes.
Naslouchání příběhům mé třetí babičky. FOTO archiv divadla Archa
Festival zahájí 13. a 14. listopadu čínský soubor Living Dance Studio. V multimediálním představení Naslouchání příběhům mé třetí babičky režisérka a choreografka Wen Hui provází diváky na základě autentických vzpomínek životem staré ženy z čínského venkova na pozadí historických otřesů, jako byla kulturní revoluce a další období současných čínských dějin. V inscenaci Vzpomínky 2: Hladomor filmový režisér Wu Wenguang s choreografkou Wen Hui na jevišti propojili působivý tanec a výpovědi pamětníků, kteří často za cenu ztráty osobní důstojnosti přežili hladomor v období Mao Ce-tungovy reformy „Velký skok vpřed“.
She She Pop: Šuplíky (Schubladen). FOTO WENKE EEMANN
V pátek 15. listopadu se v představení Šuplíky berlínského souboru She She Pop na scéně Divadla Archa setká šest žen – tři z nich vyrůstaly na východě, tři na západě Německa. Dvacet let po sjednocení země se rozhodnou, že se k sobě pokusí najít znovu cestu a sáhnou proto do svých vzpomínek – osobních šuplíků. Díky dopisům, deníkům, textům, fotkám i hudbě, kterou měly rády, dochází ke vzrušující konfrontaci zdánlivě obyčejných životů, říká Jana Svobodová.
O víkendu 16. a 17. listopadu se návštěvníci festivalu Akcent neusadí na obvyklé židle, ale lehnou si do postelí s lampičkami. Chorvatský soubor Bacači Sjenki tak uvádí představení Dějiny na dovolené v režii Borise Bakala. Jde o divadlo na pokraji snu a reality, kafkovskou inscenaci, která tak bude poprvé́ představena v Kafkově městě, přibližuje insceanci Jana Svobodová.
Jako součást Noci divadel se 16. listopadu uskuteční na malém sále Divadla Archa zdarma přístupné představení Boys and Girls, ve kterém skupina dětí a seniorů od devíti do jedenaosmdesáti let odkrývá svět životních příběhů i fantazie. Inscenace Magdy Stojowské a Terezy Durdilové vznikla v rámci rezidentury Archa.lab.
Rok, kdy jsem se narodil argentinské režisérky Loly Arias. FOTO archiv Divadla Archa
Do Chile v období po Pinochetově převratu zavede diváky v pondělí 18. listopadu projekt Rok, kdy jsem se narodil argentinské režisérky Loly Arias, který vznikl v chilském produkčním centru Fundacion Teatro a Mil. Jedenáct mladých lidí, potomků vítězů a poražených Pinochetova převratu, rekonstruuje život svých rodičů z fotografií, dopisů, magnetofonových pásků, oblečení v jejich šatnících a záměrně zapomenutých příběhů. Jde o představení, které jiskří energií, rytmem a upřímností. Jedenáct autentických výpovědí vyvrcholí v jedenáct kytarových sól, charakterizuje je Jana Svobodová.
Komentáře k článku: Tip na tento týden: Festival Akcent
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
