Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Téma?

Jako čtenář českých divadelních časopisů a divák Pražského divadelního festivalu německého jazyka vím o značné pozornosti, jakou naši sousedé věnují na jevištích situacím utečenců. Jsou naléhavé, protože se odehrávají na domácí ulici. U nás k nim nedochází. Přiznávám však, že se jimi zabývám. Míval jsem utečenecké sny od čtyř roků. V té době mi rodiče vnutili první hodinu španělštiny, protože se budeme stěhovat do Argentiny. Nechtěli říct, proč. Tím víc mě to děsilo. V těch snech se objevují židovští prarodiče z matčiny strany, kteří se marně pokoušeli dostat do Spojených států a skončili v koncentračním táboře. Objevuje se v nich strýc, kterého jako podobně neúspěšného uchazeče o azyl chytili bez dokladů při přechodu na Slovensko a zastřelili. Sám jsem se donedávna zbrocený potem probouzel při občasných snových útěcích přes hranice, vyvolaných prožitkem událostí roku 1956 v Maďarsku a 1968 a následujícího dvacetiletí u nás. Nedivil bych se, kdyby se tyto zasuté sny obnovily pod vlivem zpráv o současných štvancích, kterým hrozí smrt.

Nedávno jsem vzal do ruky román Nikose Kazantzakise Kristus znovu ukřižovaný, protože jsem si pamatoval, že vyprávěl o osudu vyhnanců s intenzitou, která mě silně zasáhla v roce 1958, kdy u nás vyšel. Zbožný Manolios a jeho přátelé cítí s postiženými, kteří byli vypuzeni z domova a prosí o pomoc a útočiště. Jenže domácí lidé v tom vidí ohrožení vlastní životní úrovně, vlastního zdraví a bezpečí. Nechtějí se v cizí prospěch vzdát desetiny příjmů, jak to navrhuje zanedbatelná menšina. Zavolají na vetřelce tureckou okupační moc. Zdecimovaní bezdomovci táhnou dál hledat přístřeší, odhodláni tentokrát o něj bojovat. Přitažlivý příklad shledávají spolu s autorem v bolševické revoluci.

Kazantzakis tak vyhrotil svůj román v politický plakát, který sice násilí přímo nevzývá, ale přijímá jej jako nevyhnutelné. Velký spisovatel netušil, že je to bezvýchodné, stejně jako jsem to za studentských časů netušil já. Ale tvrdý přístup přetrvává. Slýchám například, že je v národním a kulturním zájmu nevpustit k nám žádného migranta, zejména ne cizorodého. Umím si představit, jaké komplikace může způsobit. Jsem si vědom toho, že okolnosti vyžadují věcný a promyšlený postup, který Evropská unie zatím nedokázala ani vytyčit, natož se na něm shodnout a uskutečnit jej. Otevřené schengenské hranice nemůže trvale zaštiťovat turecký, tuniský nebo libyjský policista a voják. Štvanci se do Evropy hrnou a pohrnou dál, dokud jim půjde o život. Navzdory vší složitosti problému se tudíž nabízejí pouze dvě možnosti: podstoupit riziko a vyjít vstříc těm, kteří si to na základě mezinárodně platné úmluvy zaslouží a jsou ochotní a schopní dodržovat zdejší zákony, nebo všechny odradit plotem odhánějícím všechny bez výběru, případně je odrazit proudem z vodních děl a palbou z kulometů.

Besedníci, se kterými jsem o tom všem onehdy rozmlouval, mě povzbuzovali, abych se vyzpovídal ze svých utečeneckých snů a napsal o tom hru. Vysvětloval jsem, proč se o to nepokusím. Má zkušenost potvrzuje postřeh Waltera Kerra z jeho knihy Jak nepsat hru, že nejneplodnější dramatikův motiv spočívá v touze sdělit něco nesmírně důležitého. Německé inscenace a texty, které znám, rostou podle mého ze zprostředkovaného, ale živého povědomí viny otců a dědů za holocaust a jsou charakteristické reportážním podáním a publicistickou výzvou k porozumění a vstřícnosti. Jejich poetika je odlišná od mé, ale lidsky jsou mi blízké. Můj vztah k tématu je občanský, a tím vzdálenější je mi český apel: „Občané, ozbrojujte se!“

  • Autor: Milan Uhde
  • Publikováno: 20. března 2017

Komentáře k článku: Téma?

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,