Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Téma?

Jako čtenář českých divadelních časopisů a divák Pražského divadelního festivalu německého jazyka vím o značné pozornosti, jakou naši sousedé věnují na jevištích situacím utečenců. Jsou naléhavé, protože se odehrávají na domácí ulici. U nás k nim nedochází. Přiznávám však, že se jimi zabývám. Míval jsem utečenecké sny od čtyř roků. V té době mi rodiče vnutili první hodinu španělštiny, protože se budeme stěhovat do Argentiny. Nechtěli říct, proč. Tím víc mě to děsilo. V těch snech se objevují židovští prarodiče z matčiny strany, kteří se marně pokoušeli dostat do Spojených států a skončili v koncentračním táboře. Objevuje se v nich strýc, kterého jako podobně neúspěšného uchazeče o azyl chytili bez dokladů při přechodu na Slovensko a zastřelili. Sám jsem se donedávna zbrocený potem probouzel při občasných snových útěcích přes hranice, vyvolaných prožitkem událostí roku 1956 v Maďarsku a 1968 a následujícího dvacetiletí u nás. Nedivil bych se, kdyby se tyto zasuté sny obnovily pod vlivem zpráv o současných štvancích, kterým hrozí smrt.

Nedávno jsem vzal do ruky román Nikose Kazantzakise Kristus znovu ukřižovaný, protože jsem si pamatoval, že vyprávěl o osudu vyhnanců s intenzitou, která mě silně zasáhla v roce 1958, kdy u nás vyšel. Zbožný Manolios a jeho přátelé cítí s postiženými, kteří byli vypuzeni z domova a prosí o pomoc a útočiště. Jenže domácí lidé v tom vidí ohrožení vlastní životní úrovně, vlastního zdraví a bezpečí. Nechtějí se v cizí prospěch vzdát desetiny příjmů, jak to navrhuje zanedbatelná menšina. Zavolají na vetřelce tureckou okupační moc. Zdecimovaní bezdomovci táhnou dál hledat přístřeší, odhodláni tentokrát o něj bojovat. Přitažlivý příklad shledávají spolu s autorem v bolševické revoluci.

Kazantzakis tak vyhrotil svůj román v politický plakát, který sice násilí přímo nevzývá, ale přijímá jej jako nevyhnutelné. Velký spisovatel netušil, že je to bezvýchodné, stejně jako jsem to za studentských časů netušil já. Ale tvrdý přístup přetrvává. Slýchám například, že je v národním a kulturním zájmu nevpustit k nám žádného migranta, zejména ne cizorodého. Umím si představit, jaké komplikace může způsobit. Jsem si vědom toho, že okolnosti vyžadují věcný a promyšlený postup, který Evropská unie zatím nedokázala ani vytyčit, natož se na něm shodnout a uskutečnit jej. Otevřené schengenské hranice nemůže trvale zaštiťovat turecký, tuniský nebo libyjský policista a voják. Štvanci se do Evropy hrnou a pohrnou dál, dokud jim půjde o život. Navzdory vší složitosti problému se tudíž nabízejí pouze dvě možnosti: podstoupit riziko a vyjít vstříc těm, kteří si to na základě mezinárodně platné úmluvy zaslouží a jsou ochotní a schopní dodržovat zdejší zákony, nebo všechny odradit plotem odhánějícím všechny bez výběru, případně je odrazit proudem z vodních děl a palbou z kulometů.

Besedníci, se kterými jsem o tom všem onehdy rozmlouval, mě povzbuzovali, abych se vyzpovídal ze svých utečeneckých snů a napsal o tom hru. Vysvětloval jsem, proč se o to nepokusím. Má zkušenost potvrzuje postřeh Waltera Kerra z jeho knihy Jak nepsat hru, že nejneplodnější dramatikův motiv spočívá v touze sdělit něco nesmírně důležitého. Německé inscenace a texty, které znám, rostou podle mého ze zprostředkovaného, ale živého povědomí viny otců a dědů za holocaust a jsou charakteristické reportážním podáním a publicistickou výzvou k porozumění a vstřícnosti. Jejich poetika je odlišná od mé, ale lidsky jsou mi blízké. Můj vztah k tématu je občanský, a tím vzdálenější je mi český apel: „Občané, ozbrojujte se!“

  • Autor: Milan Uhde
  • Publikováno: 20. března 2017

Komentáře k článku: Téma?

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 6/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 3.–3. 4. 2017

Číslo 6/2017 (21. 3.–3. 4. 2017)

Obsah čísla 6/2017

Slovo ...

Téma?

Jako čtenář českých divadelních...

Sukces měsíce

M. Kunze, S. Levay: Rebecca

Národní divadlo moravskoslezské...

Dotazník

Marka Míková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Komedie aneb Zpět do vlídné...

Rada hlavního města Prahy rozhodla,...

Fejeton

Homo ludens aneb Člověk bez...

Po nějaké době se vracím na stránky...

Názor

Manipulace a neznalost Jana...

V úvodním textu DN č. 5 nazvaném O...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Muzikál Srdcový král pražského...

Kritika

Faustovo prokletí

Faustovo prokletí Hectora Berlioze je v...

Ideál ženy v zrcadle

Letošní sezona v Městském divadle v...

Činohra v cizí kůži

Mají-li návštěvníci HaDivadla před...

Podzemní proces

V legendárním pražském kině v...

Klasika pro mládež?

Jako třetí díl volné trilogie...

Tam, kde včera znamená...

Bolek Polívka (dále pro přehlednost...

Nečitelná láska paní...

Jen několik měsíců po vydání...

Lidové divadlo podle Martinů

Měl jsem v poslední době štěstí...

Smějící se bestie Tomáš...

Tomáš Dianiška je bůh. Tedy podle...

Modernismus a avantgardismus ...

Když jsem vstoupil do provázkovského...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 6/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Šimon Dominik: Nezačínám...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Je čas uvést věci do pohybu

Rozhovor s novými šéfy činohry a...

Kontext

Akademie v mantinelech...

Poslední únorovou neděli se v Los...

Kulatý stůl Divadelních...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Výstavy – výstavy –...

Národní muzeum informuje

Nejlepší herec nemusí...

Herecká asociace informuje

Podoby: Nevyžádaný dopis...

Píšu ti milá, jaks správně poznala,...

Divadlo Antonína Dvořáka...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Maxim Didenko: Divadlo je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Vladimíre, děkuju

Vladimír Vašut byl taneční kritik a...

Zemřeli

Vladimír Vašut (26. 3. 1931 Dolní...

Výročí

Výročí 1.−15. dubna

Riedlbauch Václav, skladatel (1. 4....

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Prokletí

Osmnáctého února měla ve...

Expert – manifest

Příloha

Události z historie školy

1945 d dekretem prezidenta republiky...

Doctores honoris causa JAMU

Janáčkova akademie múzických umění...

Devět „nej“ brněnské...

Janáčkova akademie múzických umění...

Anketa s výraznými...

1. Jak vzpomínáte na studia, co jste...

Kalendář akcí k oslavám /...

24. března / Divadlo na Orlí...

Moderní vysoká škola s...

Vládním zákonem z 12. září 1947...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 6/2017



Obsah,