Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Tanec whistleblowerů a fízlů

Za čtvrt století náš současný tanec zvirtuozněl. V poslední sezoně se zpolitizoval. Jde to dohromady? Otázku rozproudila na České taneční platformě Farma v jeskyni se svou novou inscenací fyzického divadla Informátoři/Whistleblowers. Došlo v ní totiž ke schizmatu mezi tancem a politickou pozicí, vyjádřenou textem, tedy prostředkem vůči tanci vnějším. Tanec a politická message zde neamalgamují do přesvědčivé expresivní jednoty. A kladou tím i nepříjemnější otázku: Je to vůbec v silách tanečního divadla? Dílčí odpovědí je výkon vietnamské tanečnice Minh Hieu Nguyen, subtilní, křehké, vláčné, s esoterickou nečitelností své rasy, která ztvárnila postavu fízla.

Informátoři

Kdo z těchto dvou performerů je informátorem? FOTO VIKTOR KRONBAUER

Farma v jeskyni volá na soud diváků nadnárodní potravinovou korporaci, která vykořisťuje zaměstnance ve třetím světě a klamavou reklamou poškozuje zdraví spotřebitelů. Její moci se vzepře skupina aktivistů. Kauza je vzata ze skutečnosti, nejde však o divadlo dokumentární, nýbrž imaginativní, chimérické. I tomuto projektu předcházel, jak je zvykem Farmy v jeskyni, „antropologický“ výzkum, tentokrát nikoli v exotické zemi, nýbrž v Bruselu; zde se členové divadla setkali s lobbisty pracujícími pro korporaci (jejíž jméno nesmí býti vysloveno) i s aktivisty. Příběh se rozvíjí kolem postavy ženského fízla, nasazeného mezi skupinu aktivistů, v důsledku čehož dojde k politickým vraždám aktivistů a odborářů.

Fyzické přednosti i virtuozita Minh Hieu Nguyen jí umožňují vyjádřit tancem nejenom vnější chování fízla, infiltrovaného mezi aktivisty, ale i rozpor v duši a posléze i odpor ke své úloze (když se ocitne tváří v tvář vraždě a krvi), z níž se snaží vystoupit, uniknout, vylhat se. Vše je zprostředkováno tanečním materiálem, tvárná tanečnice vytváří postavu mezi plžem a motýlkem – lepkavě unikavým, na dotek smrštivým plžem, a motýlkem třepetajícím se bezbranně v síti. Mezinárodní porota Platformy jí dala několik nominací na tanečnici roku.

Výkon Minh Hieu Nguyen možná poněkud uniká kvůli ustavičnému pohybovému vzruchu na scéně. Pět tanečníků zalidnilo scénu obrazy spředenými z ústřelů nočních můr, z křečí traumat – summy dopadů politiky na lidská těla a pospolitost – až ke konečnému obrazu paniky, rozkladu, paranoie. Rozporuplná hnutí těl, tiky, škuby, neurotická opakování a bezdůvodně riskantní pohyby, to vše adekvátně a čitelně vyjádřilo stav ohrožení skupiny zevnitř. – Vyjadřovat stavy je služba tance, nikoli vyprávění. Nikdy tomu nebylo jinak. Chyba je proto i na straně publika – neumí, a případně není ani ochotno ještě číst taneční text.

Choreografická partitura je složena z řetězců pohybových situací, šílených, zároveň exaktních, které sdělují, že politické metody od násilných dělí jen tenké stěny, a akt násilí vždy míří proti křehkým lidským tělům, jejich důstojnosti a životu. Tělesná umění jsou proto ze své podstaty přímo odsouzena k vytváření pravdivých a zároveň i vysoce emotivně zasahujících obrazů násilí. V tomto projektu Vilo Dočolomanský uplatnil jako nikdy svůj choreografický dar.

Změnil se i vizuál nové inscenace, od rituálně romantizujícího modelu polských fyzických divadel přešla Farma v jeskyni k chladnějšímu, generačně mladšímu modelu prostoru s využitím projekce. I ta je, řeklo by se, vnějším prostředkem…? Promítá se tu na křivou zrcadlící plochu, která odráží pokřivený obraz dění. Za ní se jako na vnitřním jevišti objevují postavy v intimních scénách. Závěrečná z nich je metaforou paranoie, mísí živé tanečníky a jejich dvojnické průměty v schizoidní honičce mezi třemi dveřmi. Výjev tohoto naplno propuknuvšího stihomamu vrcholí obrazem zmnožených nohou anonymních oběšenců vznášejících se nade dveřmi.

Když jsem přemýšlela o zdrženlivém přijetí nového díla, musela jsem sama odhánět paranoické myšlenky. Nejde korporace po Vilovi? Oni jsou přece tak mazaní…

Hodnocení: 5

Viz také recenze Kde divadlo ztrácí opodstatnění Vladimíra Hulce (hodnocení 1)

Farma v jeskyni – Viliam Dočolomanský: Informátoři. Režie, koncept, choreografie Viliam Dočolomanský, hudba Viliam Dočolomanský, Marcel Bárta, scéna Lucia Škandíková, kostýmy Markéta Oslzlá, světelný design Felice Ross, video Erik Bartoš, dramaturgie Petr Michálek. Premiéra 1. dubna 2014 v Divadle Ponec.

  • Autor: Nina Vangeli
  • Publikováno: 28. dubna, 2014

Komentáře k článku: Tanec whistleblowerů a fízlů

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2016

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 6.-1. 9. 2016

Číslo 13/2016 (21. 6.-1. 9. 2016)

Obsah čísla 13/2016

Sloupek

Poslední sloupek

Setkal jsem se nedávno v kavárně s...

Sukces měsíce

Ch. W. Gluck: Orfeus a...

Koprodukce Hudební fakulty a Divadelní...

Dotazník

Vladimír Marek

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Zrušit, nebo novelizovat?

Podle legislativního plánu vlády má...

Názor

Glosa

Ediční čin, nebo...

Bezmála sedmisetstránková kniha...

Anketa

Po sezoně a před...

Konec divadelní sezony si zaslouží...

Kritika

Depresivní děti dospěle

Ve stísněném předsálí Venuše ve...

Žádná luza, perfektní...

Poslechnout si zase jednou operu...

Doba ledová v Čechii

Poslední premiérou sezony v...

Mezi minulostí a...

Jako poslední činoherní premiéru...

Vyhaslý rocker Oblomov

Po Haně Burešové a Štěpánu...

Při mém zeleném ptáku, to...

Do poměrně zkostnatělého prostředí...

Evžen Oněgin za železnou...

Puškinův Evžen Oněgin jako příběh...

Pochybnost anglicky zvaná...

Když v roce 2012 uvedlo Dejvické...

Mlč a tanči!

Po osmdesáti letech se na scénu...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2016...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Tomáš Dianiška: Láká mě...

Stručný obsah příspěvku zde není...

SKUTR: Bystrouška je...

Rozhovor s režijním tandemem

Kontext

Hrdinové a padouši po...

Úvahy filmové

Důlní divadlo

Letošní osmý ročník festivalu Dream...

Divadelní svět Brno o...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby – Co se stalo U...

Žena Marie se vracela z venčení psa v...

Došlo do redakce

Jan V. Kratochvíl: Básník okamžiku...

Muzeum české loutky a...

Národní muzeum informuje

Prázdninové spočinutí

Herecká asociace informuje

Divadlo na cucky Olomouc

Místa pro „nová“ divadla

Levínský píše Uhdemu

Když už se nedostanu do Berlína a po...

NA LETNÍ LETNÉ

V polovině srpna začíná festival...

Zahraničí

Divadelní Oscaři – Tony...

V neděli 12. června byly v newyorském...

Divadlo nesené vánkem

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Adolf Born (12. 6. 1930 České Velenice...

Paměti, záznamy, deníky

Divadla v lesích a na...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Příloha

Česko-polsko-slovenské...

První ročník mezinárodního...

Jan Klata: Nebojte se

Už třetí sezonu je režisér Jan...

Krystian Lupa: Politika je...

Práce polského režiséra, scénografa...

Setkání divadel střední...

V Divadle pod Palmovkou na přelomu...

Dnes o všem pochybuji –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2016



Obsah,