Budulínek, toho bych se nenadál ani v nejdivočejších recenzentských snech. Stalo se v Naivním divadle Liberec, pohádku patřičně poťouchle přepsal Vítek Peřina, nastudovala ji Michaela Homolová, která ji se svým manželem Filipem a spoustou nápaditých loutek (výtvarník Robert Smolík) publiku předvádí.">

Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Staří rockeři, mámivé lesy

Že mě po šedesátce na jevišti okouzlí zprofanovaná výchovná pohádka Budulínek, toho bych se nenadál ani v nejdivočejších recenzentských snech. Stalo se v Naivním divadle Liberec, pohádku patřičně poťouchle přepsal Vítek Peřina, nastudovala ji Michaela Homolová, která ji se svým manželem Filipem a spoustou nápaditých loutek (výtvarník Robert Smolík) publiku předvádí.

Babička, dědeček, papoušek a Budulínek FOTO JOSEF PTÁČEK

Pověstné Budulínku, dej mi hrášku, povozím tě na ocásku v inscenaci sice několikrát zazní, jinak je ale optika příběhu poněkud pootočena. Podtitul Pohádka o poslouchání zahrnuje totiž nejen výchovný aspekt, ale také ten lékařský, „ušařský“. Babička s dědečkem jsou totiž zestárlými rockery (jeho loutka má na tričku logo Rolling Stones, vyplazený jazyk) a v zastoupení svými živými vodiči po stranách malého vyvýšeného jevišťátka také muzicírují (ona na elektrifikované housle, on na bicí). Kvůli tomu mají problémy se sluchem, neslyší například pokroky ve verbálním mistrovství domácího papouška a denně (sic!) navštěvují – autem – ušní lékařku. Při svých odchodech kladou vnoučkovi na srdce, aby nikoho nepouštěl dovnitř. Ten hned poprvé vpustí do chaloupky neuvěřitelné množství figurek: hajného, který přinesl do domácnosti lišky (rozuměj houby) i opraváře automobilů (ajajaj, chtěli překontrolovat brzdy). Také pošťačku, která přichází s objednaným časopisem Moderní hudba „na dobírku“, i početnou skrumáž malých dětí (třídní sraz z jeslí). Při dalších odchodech prarodičů je sice Budulínek opatrnější, ale liška se svým mámivým sloganem přece jenom proklouzne a unese zprvu papouška, pak i Budulínka. V noře nejprve obmyslná šelma chce, aby oba zajatci bavili její mláďata, jinak jim hrozí fyzickou likvidací – ke kulinárním účelům. Budulínkovi se podaří vypustit papouška z klece, ten zaletí domů, bědující babička s dědečkem však jeho informaci neslyší. Naštěstí dorazí hajný a odehraje se známá záchranná akce. Liška je pak spoutána elektrickou šňůrou, pokouší se ji přehryznout, dostane ránu a stává se po ní milým domácím zvířátkem. Budulínek si vezme pokyn, že nemá nikoho vpouštět domů, k srdci natolik, že při následném příjezdu prarodičů od lékařky… A dědeček s babičkou? Ti stojí za dveřmi své chaloupky a klepají a klepají a klepají, a pokud jim Budulínek neotevřel, tak tam klepou dodnes. – dodávají herci coby vypravěči.

Během tři čtvrtě hodiny, kdy se pohádka realizuje, mají Michaela a Filip Homolovi plné ruce práce. Vodí loutky, mění hlasy, zpívají i hudou. Úpravou hlavy (pokrývky) se stávají živými „dvojníky“ prarodičů. Hlasy a hlásky jednotlivých postav používají s charakterizační jistotou, nepřehrávají. Výtvarná koncepce pracuje na malé ploše i s iluzí perspektivy (auto prarodičů se objevuje ve dvou verzích, menší a větší), loutky se vyznačují výrazným „rukopisem“ výtvarníka: děda je v podstatě typ vyžilého rockera, na hajného rozeznělou vábničku se jen na okamžik mihne podivně tajemný jelen, „sraz z jeslí“ se objevuje coby dovádivý chumel, druhou podobu lišky (po „proměně“ elektrickým proudem) by jistě ocenil i Jorge Luis Borges, autor Fantastické zoologie. Kontaktnost protagonistů je suverénní, ne však podbízivá. Také libreto Vítka Peřiny zná ve své rozpustilosti míru.

Inscenace je určena dětem od 4 let. Jelikož pobaví i dospělého, ba otrlého, nemusejí mít liberečtí o divácký ohlas obavy.

Naivní divadlo Liberec – Vít Peřina: Budulínek. Režie Michaela Homolová, výprava Robert Smolík, hudba Filip Homola. Premiéra 12. května 2012.

  • Autor: Jan Kerbr
  • Publikováno: 13. června 2012

Komentáře k článku: Staří rockeři, mámivé lesy

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,