Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Sousoší J. V. Stalina opět na scéně

Letenské sousoší k poctě J. V. Stalina právě nemá žádné výročí: stavět se začalo v roce 1949 (resp. 1952), odhaleno bylo na prvního máje 1955 a zlikvidováno v listopadu 1962. Přesto se okolnostmi jeho vzniku a groteskně tragickým osudem jeho tvůrce, sochaře Otakara Švece, od podzimu 2016 do jara 2017 zabývají tři umělecká díla.

Wrocławski Tetar Lalek uvedl 30. září 2016 inscenaci Pomnik. Podle reportáže z knihy Gottland Mariusze Szczygieła text napsali Elżbieta Chowaniec a Jiří Havelka, který inscenaci ve scénografii Marka Zákosteleckého také režíroval. Není se co divit, sousoší bylo svého času největší skulpturou v Evropě. A také největší zbytečností – pocty se generalissimu dostalo dva roky po jeho smrti a rok před tím, než ho Chruščov na XX. sjezdu KSSS označil za masového vraha. Pak už se jen nedařilo zbavit se té hromady žuly a betonu dřív než po sedmi letech.

O stavbě a likvidaci pomníku a osudech jeho tvůrců napsali Katharina Schmitt, Lukáš Jiřička a Jiří Kadeřábek operu Žádný člověk (premiéra byla na Nové scéně 31. března). Události jim poskytly materiál k úvaze, zda se pomníku Praha skutečně zbavila, jestli symbolicky netrčí dodnes.

Do třetice natočil Viktor Polesný televizní film Monstrum (premiéru bude mít 21. května), tentokrát podle knihy Žulový Stalin Rudly Cajnera. Jeho osou je tvůrčí i lidský trojúhelník mezi Švecem, jeho ženou a jeho žákem. Filmaři vytvořili rekonstrukci sochy, a její polystyrénovou hlavu poté využili inscenátoři opery.

Zdá se, že Fronta na maso, jak se pomníku posměšně říkalo, se vynořila ze zapomnění.

(V příštím čísle přineseme recenzi.)

  • Autor: DN
  • Publikováno: 17. dubna 2017

Komentáře k článku: Sousoší J. V. Stalina opět na scéně

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 12/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


13. 6.–26. 6. 2017

Číslo 12/2017 (13. 6.–26. 6. 2017)

Obsah čísla 12/2017

Slovo ...

O sochaři, jehož zabil...

Říkalo se mu „fronta na maso“....

Sukces měsíce

Divadelní Flora Olomouc

Divadelní festival v Olomouci již...

K věci

Rozdělování veřejných...

V Brně se po roce 1989 pomalu a s...

Fejeton

Povaha česká prokouřená

Blížila se půlnoc posledního...

Názor

„Kouříme? Nekouříme –...

Titulní citát z Havlovy Zahradní...

Glosa

Nedá mi to

Karla Hofmannová na vedlejší straně...

Přehlížená Afrika

Třináctý ročník festivalu Tvůrčí...

Kritika

Divadelní galerie

Na začátku Fragmentů milostných...

S Čechovem neradno režijně...

Racek, jedna z pětice „velkých...

Honibrku, ty jsi Káj?

Představení AnderSen začne jako...

To je směšné, cha, cha,...

David Drábek uvařil hradeckého...

Pěkná napodobenina

Plzeňská opera uvedla českou...

Nový pokus o Žítkovské...

Dodo Gombár se jako režisér a...

Tři muži v chalupě aneb...

Závěrečná část „angažované,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 12/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Jak se vaše divadlo vyrovná...

Rozhovor s řediteli o kouření v...

Kauza

Kontext

Burza

Zahraničí

Zemřeli

Obrazem

Akce / Action

Výpravnou publikaci Akce/Action...

Expert – obřad jako obraz

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 12/2017



Obsah,