Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Sousoší J. V. Stalina opět na scéně

Letenské sousoší k poctě J. V. Stalina právě nemá žádné výročí: stavět se začalo v roce 1949 (resp. 1952), odhaleno bylo na prvního máje 1955 a zlikvidováno v listopadu 1962. Přesto se okolnostmi jeho vzniku a groteskně tragickým osudem jeho tvůrce, sochaře Otakara Švece, od podzimu 2016 do jara 2017 zabývají tři umělecká díla.

Wrocławski Tetar Lalek uvedl 30. září 2016 inscenaci Pomnik. Podle reportáže z knihy Gottland Mariusze Szczygieła text napsali Elżbieta Chowaniec a Jiří Havelka, který inscenaci ve scénografii Marka Zákosteleckého také režíroval. Není se co divit, sousoší bylo svého času největší skulpturou v Evropě. A také největší zbytečností – pocty se generalissimu dostalo dva roky po jeho smrti a rok před tím, než ho Chruščov na XX. sjezdu KSSS označil za masového vraha. Pak už se jen nedařilo zbavit se té hromady žuly a betonu dřív než po sedmi letech.

O stavbě a likvidaci pomníku a osudech jeho tvůrců napsali Katharina Schmitt, Lukáš Jiřička a Jiří Kadeřábek operu Žádný člověk (premiéra byla na Nové scéně 31. března). Události jim poskytly materiál k úvaze, zda se pomníku Praha skutečně zbavila, jestli symbolicky netrčí dodnes.

Do třetice natočil Viktor Polesný televizní film Monstrum (premiéru bude mít 21. května), tentokrát podle knihy Žulový Stalin Rudly Cajnera. Jeho osou je tvůrčí i lidský trojúhelník mezi Švecem, jeho ženou a jeho žákem. Filmaři vytvořili rekonstrukci sochy, a její polystyrénovou hlavu poté využili inscenátoři opery.

Zdá se, že Fronta na maso, jak se pomníku posměšně říkalo, se vynořila ze zapomnění.

(V příštím čísle přineseme recenzi.)

  • Autor: DN
  • Publikováno: 17. dubna 2017

Komentáře k článku: Sousoší J. V. Stalina opět na scéně

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Burza

Zahraničí

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,