Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Souboj pohlaví bez vášně

Povídce F. M. Dostojevského Něžná se na brněnských jevištích očividně zalíbilo. Již několik let se její adaptace úspěšně reprízuje v Divadle U stolu, kde stojí na citlivých a jemně odstíněných výkonech Petry Bučkové a Jana Kolaříka. Nyní ji na svou scénu přivedl i BuranTeatr. Umělecký šéf Juraj Augustína vytvořil inscenaci Něžná (pohybové sólo pro dva), která však vedle starší souputnice vypadá jako chudší příbuzná.

Něžná je intimní výpovědí o nešťastném vztahu a potřebě ničit jeden druhého i sám sebe. FOTO ARCHIV DIVADLA

Příběh dvou lidí, kteří se nikdy nenacházejí na stejné emoční frekvenci a nedovedou spolu komunikovat bez her, naschválů, záhadností a našeptávání svých vnitřních démonů nenabízí prostor pro radikální reinterpretace. Ve světle tragického konce hlavní hrdinky přítomném v textu i v inscenaci od samého počátku lze především znovu a znovu zkoumat pohnutky a hlubiny nitra obou jedinců.

Augustínovy inscenace prý měla vyprávění posunout do žánru grotesky a stavět na pohybovém vyjádření. Obé nicméně zůstává na půli cesty. Snaha o zemitý až morbidní humor dopadá hluše a působí spíše jako bič na těžce vydobyté střípky intimity. Groteskno coby úhel pohledu pak samozřejmě zplošťuje oba charaktery, částečně je vyvazuje z dušezpytné cesty předlohy. Režijní řešení ovšem za tento úbytek nenabízí žádnou náhradu. Nepřináší ani účinnou a přesnou zkratku, jež by z dvojice udělala pár typizovaných figurek, nad nimiž by mohl divák mít nadhled a smát se jim.

Pohybová složka se povětšinou omezuje na běhání, utíkání jedné postavy před druhou. Motivace tohoto konání je jasná, leč prostý pohyb bez hlubšího promyšlení a určité estetizace postrádá poutavost, především v dalších a dalších opakováních. Zbytek choreografie se opírá o práci se dvěma kovovými židlemi, jaká se uplatnila již v předchozí režisérově inscenaci Šlabikář, kde nicméně se jí dařilo o mnoho lépe.

Opakování se vůbec stává leitmotivem Něžné. Vracejí se slova, věty i delší repliky. Vracejí se nových kontextů a nových situací, ale tato skutečnost se do nich otiskuje jen pramálo. Publikum si je vědomo, že by vyřčené mělo mít jiný podtext, rozehrávat nové významy, jenže herci ani režisér toho nevyužívají. Především ve chvílích, kdy jedna věta zazní víckrát po sobě, se plně projevuje neexistující proměna atmosféry, proměna důrazu či emocí. Herecké výkony obou představitelů (David Tchelidze a Alžběta Vaculčiaková) kvůli tomu vyznívají ploše. Bohužel nedosahují k velkému citovému a duševnímu rozpětí textu a málo zevrubné režijní vedení tento nedostatek ještě posiluje.

Celkové koncepci nepomáhají ani poněkud naivistické projekce dvou bílou linkou zpodobených ptáčků ve vzájemných interakcích, jež kopírují náladu na scéně. Stejně tak spíše nadbytečně působí zapojení titulků, které buď replikují právě vyřčené a dávají mu delší trvanlivost, nebo popisují citový či fyzický stav obou postav. Tím ovšem vnáší do inscenace alespoň několik vtipných momentů.

Inscenaci se tak nakonec nedaří nalézt nové prostředky vyjádření, ani nové nuance, ale ani kvalitně oživit ty již objevené. Dílo trpí přemírou pokusů vyjádřit se originálně a uměle stupňovat atmosféru, což nakonec překryje i těch několik příjemných momentů. Nepíše se mi to lehce, ale BuranTeatr mě ani tentokrát neoslovil, nenadchl, nepobouřil. A to mě u divadla, jehož osazenstvo by mělo být mým generačním souputníkem, mrzí dvojnásob.

BuranTeatr – F. M. Dostojevskij, J. Augustín, S. Machačová: Něžná. Režie a scéna Juraj Augustín, dramaturgie Sabina Machačová, kostýmy Hynek Petrželka, hudba Ondřej Kalužák, projekce Simona Vaškovičová, Tomáš Tušer. Hrají Alžběta Vaculčiaková, David Tchelidze. Premiéra 14. ledna 2017. (Psáno z reprízy 28. února 2017.)

  • Autor: Jiřina Hofmanová
  • Publikováno: 17. března 2017

Komentáře k článku: Souboj pohlaví bez vášně

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 6/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 3.–3. 4. 2017

Číslo 6/2017 (21. 3.–3. 4. 2017)

Obsah čísla 6/2017

Slovo ...

Téma?

Jako čtenář českých divadelních...

Sukces měsíce

M. Kunze, S. Levay: Rebecca

Národní divadlo moravskoslezské...

Dotazník

Marka Míková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Komedie aneb Zpět do vlídné...

Rada hlavního města Prahy rozhodla,...

Fejeton

Homo ludens aneb Člověk bez...

Po nějaké době se vracím na stránky...

Názor

Manipulace a neznalost Jana...

V úvodním textu DN č. 5 nazvaném O...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Muzikál Srdcový král pražského...

Kritika

Faustovo prokletí

Faustovo prokletí Hectora Berlioze je v...

Ideál ženy v zrcadle

Letošní sezona v Městském divadle v...

Činohra v cizí kůži

Mají-li návštěvníci HaDivadla před...

Podzemní proces

V legendárním pražském kině v...

Klasika pro mládež?

Jako třetí díl volné trilogie...

Tam, kde včera znamená...

Bolek Polívka (dále pro přehlednost...

Nečitelná láska paní...

Jen několik měsíců po vydání...

Lidové divadlo podle Martinů

Měl jsem v poslední době štěstí...

Smějící se bestie Tomáš...

Tomáš Dianiška je bůh. Tedy podle...

Modernismus a avantgardismus ...

Když jsem vstoupil do provázkovského...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 6/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Šimon Dominik: Nezačínám...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Je čas uvést věci do pohybu

Rozhovor s novými šéfy činohry a...

Kontext

Akademie v mantinelech...

Poslední únorovou neděli se v Los...

Kulatý stůl Divadelních...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Výstavy – výstavy –...

Národní muzeum informuje

Nejlepší herec nemusí...

Herecká asociace informuje

Podoby: Nevyžádaný dopis...

Píšu ti milá, jaks správně poznala,...

Divadlo Antonína Dvořáka...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Maxim Didenko: Divadlo je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Vladimíre, děkuju

Vladimír Vašut byl taneční kritik a...

Zemřeli

Vladimír Vašut (26. 3. 1931 Dolní...

Výročí

Výročí 1.−15. dubna

Riedlbauch Václav, skladatel (1. 4....

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Prokletí

Osmnáctého února měla ve...

Expert – manifest

Příloha

Události z historie školy

1945 d dekretem prezidenta republiky...

Doctores honoris causa JAMU

Janáčkova akademie múzických umění...

Devět „nej“ brněnské...

Janáčkova akademie múzických umění...

Anketa s výraznými...

1. Jak vzpomínáte na studia, co jste...

Kalendář akcí k oslavám /...

24. března / Divadlo na Orlí...

Moderní vysoká škola s...

Vládním zákonem z 12. září 1947...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 6/2017



Obsah,