Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Sněhulák, čtverec a hvězdná chvíle

Ve filmovém přepisu románové krimi Sněhulák, jejímž autorem je populární norský spisovatel Jo Nesbø, se na plátně poprvé objevil kontroverzní policista Harry Hole. Tento detektiv s geniální intuicí a rozháraným soukromím tu řeší obludnou kauzu sériového vraha, který dějiště krvavých mordů „zdobí“ šklebícími se sněhuláky. Originalita Nesbøových detektivek – plných falešných stop i divokých konstrukcí – spočívá do značné míry v osobě jejich zdevastovaného protagonisty. Jeho rozvrácená duše se protlouká špinavým zákulisím zdánlivě bezproblémové severské komunity, prolezlé korupcí, mocenskými intrikami a vraždícími psychopaty.

Čtverec je svobodná zóna, v níž vládne starost o druhé a důvěra FOTO FILM EUROPE

Z filmu, který natočil renomovaný švédský režisér Tomas Alfredson, mj. tvůrce skvělého špionážního thrilleru Jeden musí z kola ven, se všudypřítomné svinstvo a vyšinutost rámující předlohu, bohužel, vytrácejí. Zpustlý detektiv v podání Michaela Fassbendera je příliš velký fešák a příběh paradoxně ukazuje spíš krkolomnost zápletky než psychologické zákruty, společenskou kritičnost a mravní přesah Nesbøových knih. Snímek proto vyznívá jen jako efektní šaráda, v níž se cestopis po zasněžených krajinách a městech prolíná s vyspekulovaným zabijáckým „hlavolamem“…

Do českých kin během posledních měsíců vstoupilo také několik snímků oceněných na letošním festivalu v Cannes. Tím nejpozoruhodnějším je absurdní drama Čtverec, které získalo Zlatou palmu a jež natočil jiný uznávaný švédský filmař Ruben Östlund. Čtverec je svobodná zóna, v níž vládne starost o druhé a důvěra. Všichni tu mají stejná práva a povinnosti, zní ušlechtilé motto avantgardního výtvarného projektu, elegantně ohraničeného prostoru, který je součástí expozice v prestižní galerii. Hlavní postavou mnohavrstevného vyprávění je její šéfkurátor – vzdělaný, úspěšný a zásadový muž, který je bezděčně vmanévrován do řetězu soukromých i profesních pastí.

Všechno začne zlodějskou fintou, při níž hrdina přijde o peněženku, mobil a manžetové knoflíčky. Ukradené věci sice získá brzy zpět, vyvolá však hněv kluka z emigrantské rodiny, který mu začne nesnesitelně komplikovat život. Do jiných ošemetných trablů se Christian zaplete při flirtu s americkou novinářkou, další malér vznikne kolem propagace výstavy prostřednictvím šokujícího klipu. Otřesy hrdinovy existence, jež se v důsledku zdánlivě bezvýznamných náhod hroutí jako domeček z karet, zrcadlí přízračná scéna, ve které se kvůli ztracenému papírku brodí v hromadě odpadků jako zdecimovaný bezdomovec.

Tajuplný, duchaplný, znamenitě natočený film, oscilující na hraně existenciální sondy a jízlivé satiry, lze vnímat také jako anamnézu blahobytné společnosti, která pro samou toleranci a korektnost přehlíží hrozby primitivismu a násilí. V jedné z klíčových epizod nóbl publikum sleduje performanci ruského (!) herce, který jim předvádí opičí řádění. Jeho křepčení přeroste do výbuchu skutečné agrese, při němž je jedna z divaček málem znásilněna. A společnost šokovaných prominentů teprve poté zasáhne…

Snímek klade spoustu znepokojivých otázek: ukazuje dnešní vykolejený svět, kde nad skutečnými hodnotami vítězí jalová gesta a vratké proklamace. Sarkasticky ilustruje i současný umělecký provoz, v němž mizejí rozdíly mezi objevnými díly, samoúčelnými provokacemi a bulvárními ostudami. S hloubkou Östlundova filmu korespondují i kameramanovy (Fredrik Wenzel) záběry pomyslných „hranolů“, které ostře kontrastují se zmíněnou definicí – mottem čtverce na exkluzivní výstavě. V průhledech do domovních schodišť a nákupních center se lidé spíš než svéprávným bytostem podobají omláceným loutkám…

Do rozporuplného uměleckého zákulisí, tentokrát ve starodávných kulisách a reáliích, nahlíží také divadelní hra Mohla to být hvězdná chvíle německého dramatika a muzikologa Paula Barze (1943–2013). Líčí fiktivní setkání dvou geniálních barokních muzikantů – Johanna Sebastiana Bacha a Georga Friedricha Händela. Během opulentní večeře se Händel projevuje jako chvástavý a poživačný reprezentant tehdejšího „showbyznysu“. Introvertnímu Bachovi vypráví o svých kontaktech s anglickým králem i o intrikách, jimž musí čelit ve světě mocných. Bach zprvu jen užasle poslouchá, poté ale i on začne „vystrkovat drápky“. A svému rádoby suverénnímu konkurentovi, jenž postupně ztrácí glanc, vyjeví své pojetí umění jako pokorné služby.

Režisér Michael Tarant u nás málo známou hru, česky dosud uvedenou pouze v rozhlasové verzi, nedávno nastudoval na polské scéně dvojjazyčného divadla v Českém Těšíně. Ve své inscenaci Bacha ani Händela neodsuzuje ani je neheroizuje: bohem nadaní skladatelé, kteří se ve skutečnosti nikdy nesetkali, pro něj zosobňují dva odlišné přístupy k tvorbě. Oba ospravedlňuje jejich strhující hudba, jež se vznáší nad jevištěm jako pomyslná hlavní postava. Hostování této inscenace v září ve vršovickém divadle MANA mně přineslo nevšední zážitek. Díky snovým vizím, jimiž Tarant tuto dobovou konverzačku ozvláštnil, i díky soustředěným výkonům Tomasze Klaptosze a Bodgana Kokotka. Režisér nyní chystá českou verzi této magické féerie na komorní scéně Východočeského divadla v Pardubicích. Její premiéra se koná počátkem prosince a troufám si odhadnout, že vnímavé diváky by mohla oslovit podobně jako Östlundova vynalézavá absurdita ze současnosti.

  • Autor: Jan Foll
  • Publikováno: 28. listopadu 2017

Komentáře k článku: Sněhulák, čtverec a hvězdná chvíle

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,