Kategorie článků: Kritika

Je Molièrův Don Juan opravdu passé?

3/2017 Molièrova Dona Juana uvedla činohra plzeňského Divadla J. K. Tyla na sklonku loňského roku. Režisér Martin Čičvák před premiérou charakterizoval titulní postavu jako současného Evropana a v programu inscenace je otištěn článek Víta Pokorného zamýšlející se nad současnými...

Obyčejný člověk za zátarasy

3/2017 Jana Svobodová, zakladatelka festivalu politického divadla Akcent a tvůrkyně občansky zcitlivělých inscenací (například na téma uprchlictví), nalezla v čínské taneční disidentce Wen Hui občana světa, s nímž si může porozumět.

Fredu Astairovi tváří v tvář

3/2017 Slavný tanečník Fred Astaire má české kořeny, jeho dědeček, používající ovšem příjmení Austerlitz, žil v Praze, v Židovském Městě.

Morávek Mrożkovi porozuměl

3/2017 Tango Macabre v Divadle Husa na provázku provází (nejen) tištěná barnumská reklama, ale inscenace ke všemu ještě nese podtitul „Šaškárna převeliká“. Obrací se autor hry, veliký Sławomir Mrożek, v hrobě?

Život má začátek, střed… a konec

3/2017 Česká premiéra muzikálu Chaplin odpovídá jedné z dlouhodobých strategií Městského divadla Brno: vyhledávat co nejčerstvější světové novinky, které odpovídají poetice brněnské scény, především obsahují silný, pokud možno dojímavý, příběh. A také se s nimi dá...

Nevěř, ale přemýšlej!

3/2017 Směšná temnota Wolframa Lotze (1981) je nekorektní a půvabně nejednoznačný text. Vše, co je řečeno, může být, ale spíš není, pravda. Je to totiž realita zprostředkovaná slovy.

Zápisky z coolového podzemí

3/2017 V páté sezoně své činnosti se Studio Hrdinů jalo komentovat aktuální českou současnost skrze původní dramatické texty spisovatelů narozených v druhé půli sedmdesátých let – nejprve Davida Zábranského, nyní Petry Hůlové. Jak to dopadá? Dušan D. Pařízek a David Jařab...

Kritický žebříček 3/2017 – činohra a pohybové divadlo

3/2017   5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Veronika Boušová Lenka Dombrovská Josef Herman Radmila Hrdinová Vladimír Hulec Jan Kerbr Dominik Melichar Michal Novák Kateřina Rathouská Marie Reslová Jana Soprová Martin...

Kritické teze Josefa Hermana: La Gioconda v Janáčkově divadle

Opera Amilcara Ponchielliho zřejmě v repertoáru Janáčkovy opery plní mainstreamovou nabídku italského “populáru” pro nejširší publikum. Chytré řešení. Inscenace je výtečně hudebně nastudovaná, dobře obsazená, jen škoda, že se jevištním provedením vrací do zvyklostí...

The Kitchen lepší famílie

2/2017 Česká premiéra nejnovější hry německého dramatika a režiséra Maria von Mayenburga Živý obraz je velkým krokem na Malé scéně Východočeského divadla. Společně s autorem se v Pardubicích poprvé představil režisér David Šiktanc, který již inscenoval Mayenburgovy texty...

Dojemná zkouška z dospělosti

2/2017 Komedie Obraz francouzské dramatičky Yasminy Rezy se na českých jevištích zabydlela. Poprvé byla inscenována v Městských divadlech pražských v roce 1995, tedy již rok po svém vzniku, a do zatím poslední, ostravské premiéry se urodilo deset nastudování.

Jób zoufající k Bohu

2/2017 Po celou dobu existence Divadla U stolu se principál František Derfler věnoval mezním tématům našeho vezdejšího pozemského pobytu, která jej přitahují a fascinují a s nimiž se snaží vyrovnat, ba přímo „utkat“, jako divadelní umělec. Výběrem látky, jejím zpracováním a...

Snad se nám to všem jen zdálo…

2/2017 Mělo to být umělecky ambiciózní vykročení Divadla na Fidlovačce z převážně bulvárního repertoáru – Shakespearův Sen noci svatojánské v režii Kateřiny Duškové sliboval propojení činohry s novým cirkusem. Souboru, oslabenému odchodem části „hvězd“ i nejistotou kolem...

Potemnělá balada

2/2017 Dramaturgyni a zároveň režisérku opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa Lindu Keprtovou inspirovala skladatelova poznámka: Vím, že jsem v opeře černě do černého maloval; pochmurná hudba – tak jak můj duch byl. Truchlil pro milovanou dceru Olgu, která zemřela krátce před...

Pozlacená pýcha

2/2017 V seriálových nebo filmových adaptacích románu Jane Austenové Pýcha a předsudek je vyzdvihována především milostná linie a opomíjí se, že Austenová líčila charaktery, vztahy a motivace svých postav s ironickým podtextem. Daniel Špinar v Národním divadle naopak ironii učinil...

Mrštíkovský opus magnum na rodné Vysočině

2/2017 K důležitým rolím oblastních divadel náleží mimo jiné prezentace témat a děl svázaných s regionem, ve kterých působí. Horácké divadlo v Jihlavě tak činí mnohdy originálně: například v této sezoně zasazením děje muzikálové komedie Adéla ještě nevečeřela do kulis...

Kvadratura Nory

2/2017 Ani ti, kdo nejsou fanoušky nejslavnějšího norského dramatika, nemohou dlouhé sérii ibsenovských titulů režiséra Jana Nebeského upřít cílevědomou snahu odkrývat v dnes už poněkud muzeálně působících dílech „otce moderního dramatu“ to aktuální a živé.