Kategorie článků: Blogy
Příspěvky našich čtenářů a příznivců, seriály a publicistické práce.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 423)
Pěkného má být pomálu aneb Mudrování nad pokecem v brněnském ateliéru Díra.
Slovo v pohybu (No. 3)
Lukas Blaha se svým bakalářským projektem na Katedře nonverbálního divadla HAMU pokusil podniknout ponor do přítomnosti. Jakkoliv neuskutečnitelně takový cíl zní, výsledný tvar, jímž je performance Dó, zve na hlubinu i diváky.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 422)
Smál jsem se a směji se, kdykoliv si vzpomenu… aneb Mudrování nad Vinnetouem z Polárky.
Poslední komentáře
- on Propadnout se do duše No jo, rovných 15 let, máte pravdu. Ale chtěl jsem…
- on Jak se přivlastňují kulty Příšerný žvást. Který je o jediném - o přivlastněn…
- on Propadnout se do duše Zjevnou skutečnost, že jedním z podstatných inspir…
- on Postřehy Divadla Kámen (No. 28) Jelikož jsem o inscenaci psal, viděl ji dvakrát a…
- on Zemřel Aleš Fuchs Odpočívej v pokoji, otče! Pokračuji v umělecké ces…
- on REPORTÁŽ: Dystopie identity (No. 6) Inscenace měla výraznou jevištní poetiku, jíž obět…
- on REPORTÁŽ: Dystopie identity (No. 2) Děkujeme za upozornění. Chyby jsme opravili, infor…
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 421)
Není smutnějšího obrazu na světě než lampa za bílého dne, kterou zapomněli zhasnout. Zbytečné světlo. Zapomenuté. Aneb Mudrování nad brněnským uvedením výtečné inscenace Divadla Petra Bezruče Zapomenuté světlo.
GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 3)
Vítězný únor aneb Jednou budete zváženi. Nekomerční, multimediální akce Mene Tekel se koná vždy ve dnech kolem 25. února. Ocenění Dáma české kultury letos mimo jiné získalo jedno z osvětimských dětí, paní Erika Bezdíčková.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 420)
Herci byli moc dobří, ale smát se lidem duševně stiženým mi nějak nešlo aneb Mudrování nad Nocí bláznů v Mahenově divadle.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 419)
Tato parta by si zasloužila možnost mít vlastní divadlo aneb Mudrování nad muzikálem Cabaret ve znamenitém provedení studentů Ateliéíru muzikálového herectví JAMU v brněnském Divadle na Orlí.
Jen tak cestou z divadla (No. 29)
Inscenovat Topola je krkolomná věc - s jeho imaginací, fantazií, s jeho běsy a živočišnými atavismy aneb Topolův román Noční práce v dramatizaci Jana Mikuláška a Marty Ljubkové.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 418)
Je skvělé, že se v Brně prezentují soubory odjinud. Můžeme srovnávat. Aneb Mudrování nad plzeňskou baletní Manon v Mahenově divadle.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 417)
Každý člověk se stává krásnějším, když má radost aneb Mudrování na dernisáží výstavy Marie Plotěné Na vlnách světla a humoru.
GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 2)
Tak jsme tady všichni, konstatoval Milan Uhde. A skutečně, vstupní hala brněnského Domu umění byla ve čtvrtek 7. února 2019 naplněna až po okraj. Vzpomínkový večer nazvaný Lásky a lijavce byl věnován Antonínu Přidalovi.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 416)
Obětovat osobní štěstí ve prospěch společnosti, je krédo, které se u nás, žel, příliš nenosí aneb Mudrování nad premiérou Verdiho Dona Carlose v Janáčkově divadle.
Divadelní fotoblog Josefa Chuchmy (No. 6)
Tentokrát fotografováno z první řady v DISKu v pátek 1. února (Max Frisch: Pan Biedermann a žháři).
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 415)
Kultura slova se snoubila s půvabem pohybu aneb Mudrování nad multižánrovým, hudebně-divadelním projektem Ema Destinn Bouře a klid ve vile Tugendhat.
GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 1)
V pátečních Lidovkách teď poněkolikáté uveřejnili testy pro přijímací pohovory na střední školy. Zkuste si matematiku… Zkusil jsem. A pokračoval ve čtení. Vystudovaný geolog zakládá divadelní blog a zamýšlí se nad úlohou kritiky.
Slovo v pohybu (No. 2)
Držet prst na hodinkách, zastavit čas a vydržet sílu momentu. Pouštět do hlavy slova příběhu a až poté z nich tvořit obrazy. Již druhou sezónu čeří královéhradeckou hladinu Černá voda Rolanda Schimmelpfenniga v podání Lachende Bestien.
Čelákovické glosy (No. 45)
Donedávna jsem příliš neakceptoval fakt, že muži učí zpívat ženy a naopak. Vlastně až koncertní večer Ivana Kusnjera a jeho žáků v Pražské křižovatce mě přesvědčil, že to jde – a dokonce velmi dobře.