Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2018

ročník 25
12. 6.–25. 6. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Psáno o letošních Dušičkách

    V kalendáři se ten den oficiálně nazývá Památka zesnulých, ale v běžném hovoru neřekne druhému listopadu nikdo jinak, než Dušičky. O Dušičkách chodí na hřbitovy jak jejich pravidelní návštěvníci, tak lidé, kteří tam celý rok jindy nevkročí. Všichni nakoupí kahánky, svíčky a světýlka a zapalují je nejen na hrobech svých blízkých, ale i na hrobech osobností, kterých si vážili. Je docela zajímavé ověřovat si podle toho popularitu slavných jmen. Tak třeba na pražských Olšanech patří – pokud jde o divadelní sféru – k nejvyhledávanějším společný hrob Voskovce a Wericha, zatímco hrob legendárního Eduarda Vojana najde ve spleti cest zjevně už málokdo. Snadnější orientaci mají ctitelé Thálie na menších hřbitovech; Pražané chodí třeba do Bubenče ke hrobu Františka Smolíka či ke sv. Matěji ke hrobu Josefa Kemra. Nejnavštěvovanější je ovšem Vyšehradský hřbitov. Téměř co hrob, to slavné jméno. A v čele hřbitova se tyčí Slavín, monumentální hrobka pro muže o národ český vysoce zasloužené, svými činy nad jiné vynikající, jak praví původní zadání z roku 1889. V průběhu 20. století tam byly uloženy ostatky celkem 54 významných mužů, a také žen – byť o nich zadání nemluvilo. V současné době už je však kapacita Slavína naplněna. Navíc často a opakovaně vyvstává potřeba pietního místa pro umělce bez vlastního hrobu. Jedním z řešení se nyní stal i vyšehradský hrob, který je v nájmu Herecké asociace. Jako první tam byla uložena urna Vladimíra Nečase, sólisty baletu ND v Praze a šéfa baletu Severočeského divadla v Ústí nad Labem, dále herce Miroslava Vlčka a nejnověji urna prvního českého držitele filmového Oscara, herce Ivana Jandla. Na Vyšehradském hřbitově je v blízkosti hrobu Herecké asociace také pietní místo, o které pečuje nadace Život umělce. Kromě herců tam jsou ukládány i urny pěvců a hudebníků. Na náhrobní desce je jako první uvedeno jméno herečky Vlasty Fabianové a teď, jako poslední, sólistky opery ND Evy Děpoltové. Herecká asociace převzala do péče i dva urnové hroby u strašnického krematoria. Jeden je hrobem Lídy Baarové, její sestry, herečky Zorky Janů, a jejich rodičů, druhý je hrobem herečky Růženy Naskové, jejího manžela, malíře Františka Naskeho a její sestry, spisovatelky Heleny Malířové. V jednom i druhém případě už totiž nežijí žádní přímí potomci, takže asociace považuje tyto kroky za svou morální povinnost.

    Jaroslav Someš

    P. S. Název dnešního okénka je převzat z Malostranských povídek Jana Nerudy, jehož hrob leží také na Vyšehradském hřbitově.


    Komentáře k článku: Psáno o letošních Dušičkách

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,