Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Podzemní proces

V legendárním pražském kině v Mostecké ulici se po letech probouzí kulturní život. Dnes se prostor jmenuje 64 U HRADEB a má sloužit jako místo pro prezentaci (multi)oborových projektů i přednášek.

Martin Šalanda a Nela H. Kornetová v projektu The Trial, který je inspirován Procesem Franze Kafky FOTO VOJTĚCH BRTNICKÝ

Na konci února zde uvedl petrohradský režisér Maxim Didenko s šesti performery pohybovou inscenaci The Trial. Tento Proces je výrazně vizuální dílo, jehož smysl je však těžko rozkódovatelný. Didenko se inspiroval románem Franze Kafky, výslechy i korespondencí současných politických vězňů a také obžalovaných v době stalinismu. A snad právě touha po úplnosti (či velikosti sdělení) z inscenace paradoxně vytvořila jen mozaiku výkřiků, které se obtížně skládají dohromady. (Což je dáno i špatnou akustikou rozlehlého místa.) Na druhou stranu, kdyby nebyla známa tato ambicióznost tvůrců, The Trial je pozoruhodný v mnoha ohledech.

Didenko dokonale oživil bývalý podzemní kinosál, jeho boční stěny i strop. Studené, ještě mrtvé, avšak stále velkolepé prostředí dodává projektu stísňující atmosféru. Režisér pracuje s projekcemi, které jsou promítány, kde jen to je možné. Vytváří tak dokonalý obraz našeho pramálo osobního, depresivního světa. Teplo a život dodává především dřevo, které se však postavám stává břemenem.

Na začátku povstane nahý muž (Martin Šalanda), aby byl životem smýkán, lidmi uzurpován a skončí obětován. Je to obraz lidského údělu, trpkého, bez sebemenší naděje. V této rovině, silně symbolistické – nechybí jablko, které mu nabízí hříšná žena (Nela H. Kornetová), ani ukřižování – je projekt obrazivý, divákům přístupný, třeba v abstraktní, intuitivní rovině.

Avšak Didenko dodává aktualizace – mučení a výslechy jsou nahrávány na mobily a pouštěny divákům, je zde také ukázka, jak média manipulují s veřejným míněním, a zcela zbytná interakce s publikem. Závěrečná scéna, kdy jsou všichni performeři nazí, stojí k divákům otočeni zády a „popravčí“ jim na záda píše jednotlivá písmena, až si divák složí slovo KONEC, pak působí zbytečně polopaticky.

Je to mírné rozčarování, vidět takto ctižádostivé představení a skvělé tanečníky, kteří se válejí v prachu a chladu, a necítit uspokojení. Nebo strach. Anebo jakoukoli silnou emoci.

Avšak – viděla jsem v srpnu v tomto prostoru work in progress The Trial (mnohé, možná to nejlepší, z toho na premiéře nebylo) a věřím, že tento tým ještě se svým hledáním pravdy a spravedlnosti neskončil.

ProFitArt – Maxim Didenko: The Trial. Režie Maxim Didenko, výprava Pavel Semchenko, kostýmy Jana Stanulová, hudba Ivan Kushnir, light design Mikoláš Holba, projekce Oleg Michaylov, sound design Andrey Shvestov. Premiéra 27. února 2017 v 64 U HRADEB.

  • Autor: Lenka Dombrovská
  • Publikováno: 20. března 2017

Komentáře k článku: Podzemní proces

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 21/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


12. 12.–25. 12. 2017

Číslo 21/2017 (12. 12.–25. 12. 2017)

Obsah čísla 21/2017

Slovo ...

Něco pro mě, nic pro...

Soubor Schauspiel Hannover v režii...

Osobnost měsíce

Sandra Hüller

Herečka a zpěvačka Sandra Hüller ve...

Dotazník

Jana Orlová

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Půlměsíc na pražském nebi

Koncem listopadu se nad Prahou...

Fejeton

POVÍDKA: O Jonášovi

Jonáš byl největším talentem v...

Názor

Teoreticky o cestě do pekel

Překvapilo mě, jaký ohlas vyvolal...

Kronika

Jednou větou

Ve dnech 1.–16. listopadu se v Praze...

Kritika

Zavřete oči, našeptávač...

Na začátku, před oponou, sluha Dubois...

Havlův vzkaz dnešku ...

Komorní scéna Aréna po Smíření –...

Podzemní ambasáda

Projekt In the Name of Gift vznikl ve...

Maryša umazaná od mouky

Jako červená, vlastně spíš bílá...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 21/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Zvony i vlast

Románová prvotina „bezdomovce“...

Revoluce k ničemu

Na letošním ročníku festivalu...

Bezmocná angažovanost...

Nic proti doku-divadlu, divadlu...

Samopal versus smích dětí...

Soucit. Příběh kulometu je v...

Zamilovat si Sandru Hüller

Curyšský Theater Neumarkt představil...

Banální hovory z butiku...

Označit kultovní rakouskou dramatičku...

Módní ikona „Elfi“ (pro)

Šest postav s baterkami hledá nikoli...

Ouverture!

Skladatelé psávali předehry z...

Dnešní svět podle...

Na konci devadesátých let pro mě byly...

Naše stará a nová Evropa

Pražský divadelní festival...

Rozhovor

Radek Holub: Prát se umím,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Martin Františák: Nechci...

Rozhovor s uměleckým šéfem činohry...

Kontext

Kohout se dočkal

Vyhlášení Ceny Jindřicha...

Hutných patnáct let Petra...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Adventní bilancování mého...

Herecká asociace informuje

Podoby – Pivo si dám až...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Venuše ve Švehlovce, Praha

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Může divadlo zapomínat?

Dvakrát ze Slovensko-Česka

Nesnesitelná mateřská...

Dvakrát ze Slovensko-Česka

Dopředu, ale kam?

Międzynarodowy Festiwal Teatralny...

Zemřeli

Zemřeli

Jiří Kyselák (9. 8. 1952 Brno – 19....

Výročí

Výročí 1.−15. prosince

Boudová Nela, herečka (1. 12. 1967)...

Paměti, záznamy, deníky

My jsme ten oheň nezapálili...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

RR Rozhovory Revolver Revue 2016, 776...

Fundovaně, a přitom...

Pomyslné nůžky už se nerozevírají,...

Obrazem

Malované opony divadel...

Přesně po šesti letech od vydání...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (VIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 21/2017



Obsah,