Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2018

ročník 25
16. 10.–29. 10. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Proč ano, proč ne šéfem činohry ND?

    Ředitel pražského Národního divadla Jan Burian vyhlásil výběrové řízení na post šéfa činohry. Nechal si poradním orgánem vytipovat a zveřejnil jména tří kandidátů, kteří už něco prokázali (první hlavní argument volby) a své úmysly s národnědivadelní činohrou mají vtělit do písemné koncepce (druhý hlavní argument volby, bohužel neveřejný).

    Národní divadlo - opona Vojtěcha Hynaise. Repro archiv ND

    Národní divadlo – opona Vojtěcha Hynaise. Repro archiv ND

    Jan Burian tím fakticky vyzval veřejnost k debatě o novém šéfu činohry, což připomíná způsob, jakým se v polovině 30. let minulého století hledal nástupce zemřelého šéfa činohry Národního divadla Karla Hugo Hilara – strhla se kolem toho velká mela (pár polemik skončilo u soudu, což opakovat nemusíme), která přispěla k jinému než zprvu předpokládanému řešení.

    Možná je nyní přílěžitost vyvolat obdobnou diskusi nad tím, kdo je vhodným kandidátem na nového uměleckého šéfa Národního divadla a proč. Vybízíme čtenáře i-DN a potažmo českou kulturní veřejnost zamyslet se nad navrženými kandidáty, nad jejich možným fungováním v této funkci, případně navrhnout jiné.

    Právo rozhodnout má a zodpovědnost za toto rozhodnutí nese jen a jedině ředitel Národního divadla Jan Burian a touto diskusí je z něj nemíníme sejmout. Odborná i laická veřejnost však má právo nad kandidáty a volbou otevřeně diskutovat. Nejlépe ještě před definitivním rozhodnutím – je snadné kritizovat jen výsledky!

    Tedy:

    Proč ano, proč ne David Drábek, Ivan Krejčí, Daniel Špinar? Nebo někdo jiný? Kdo a proč?

    ///

    David Drábek. FOTO archiv

    David Drábek. FOTO archiv

    David Drábek (18. 6. 1970 Rychnov nad Kněžnou)

    Vystudoval filmovou a divadelní vědu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (1995) a potom nastoupil jako dramaturg do Moravského divadla v Olomouci (1996–2000).

    Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vystudoval obor filmová a divadelní věda (1995). Ještě v době univerzitních studií založil spolu s Darkem Králem divadelní Studio Hořící žirafy, pro které psal hry a také je režíroval (Darek Král byl u všech inscenací autorem hudby). V letech 1996 – 2001 pracoval jako dramaturg činohry Moravského divadla v Olomouci. V letech 2001 – 2003 vedl tamní nově vzniklou alternativní scénu Hořící dům. Jako autor a kmenový režisér pak působil v pražském divadle Minor (2005–2007) a pohostinsky spolupracoval s řadou dalších českých divadel. Od sezóny 2008/2009 je uměleckým šéfem Klicperova divadla v Hradci Králové.

    V Národním divadle zatím režíroval jednou – ve Stavovském divadle komedii F. F. Šamberka Jedenácté přikázání (prem. 21. 11. 2013), momentálně pro Laternu Magiku připravuje Podivuhodné cesty Julese Verna, jež budou mít premiéru 19. 2. 2015.

    ///

    Ivan Krejčí. FOTO archiv ČT

    Ivan Krejčí. FOTO archiv ČT

    Ivan Krejčí (9. 4. 1966 Opava)

    v letech 1992 až 1997 vystudoval režii na DAMU v Praze. Následně působil jako režisér ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti (1997–1998) a jako režisér a umělecký šéf v Městském divadle v Karlových Varech (1999–2001). Od sezony 2005/2006 vede ostravský soubor Komorní scény Aréna, která v březnu 2014 obdržela v rámci Cen Alfréda Radoka cenu nejvyšší a byla vyhlášena Divadlem roku 2013. Od roku 2009 je členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, od března 2014 je jejím předsedou.

    V Národním divadle zatím nepracoval.

    ///

    Daniel Špinar. FOTO archiv

    Daniel Špinar. FOTO archiv

    Daniel Špinar (7. 7. 1979, Praha)

    V roce 2004 absolvoval činoherní herectví a v roce 2008 činoherní režii na pražské DAMU. V letech 2002–2005 byl zakládajícím členem a režisérem Divadla VALMET, o. s., v letech 2008–2010 byl kmenovým režisérem Divadla na Vinohradech, kde se proslavil zejména inscenací Büchnerova Vojcka, jež získala Cenu Alfréda Radoka jako inscenace roku 2009. V letech 2010-2014 byl režisérem na volné noze, režíroval v pražských Švandově divadle, A-Studiu Rubín či na LSS, v Městském divadle Kladno, Klicperově divadle Hradec Králové, v Divadle Reduta Národního divadla Brno, Divadle Petra Bezruče Ostrava ad. Od roku 2014 je kmenovým režisérem Národního divadla v Praze.

    S Národním divadlem spolupracoval čtyřikrát: podílel se na projektu Bouda Bondy s inscenací Návštěva expertů (2007), dále zde režíroval Anglickou milenku Marguarete Durassové (2007, Divadlo Kolowrat), v roce 2011 ve Stavovském divadle černou komedii Nicka Whitbyho Být, či nebýt a v červnu tohoto roku uvedl ve stejném divadle hru bratří Čapků Ze života hmyzu.

    ///

    Více na i-DN:

    Rozhodnutí je na mně

    Tři kandidáti na post uměleckého šéfa činohry ND

    Změna musí přijít

    Vytvořit z ND moderně řízenou instituci

    • Autor:
    • Publikováno: 29. listopadu 2014

    Komentáře k článku: Proč ano, proč ne šéfem činohry ND?

    1. Josef Herman

      Josef Herman

      Asi bych měl začít…
      1. Co bych od nového šéfa čekal: aby uměl činohru co nejvíc osamostatnit (do budoucna úplně!) a dát jí novou tvář, která se rozloučí se zbytky naivních resuscitací obrozenství. Aby uměl činohře naordinovat jednoznačně současnou jevištní estetiku. Jinak řečeno, aby uměl zkoncentrovat zatím trochu roztříštěné národnědivadelní ambice. Abych si rýpnul – právě to jsem čekal od nového obsazení opery…
      2. Když šéf sám bude výtečný kumštýř, tím lépe, ale není to nezbytné, hlavně musí vědět, co chtít a s kým toho a jak dosáhnout. Nejspíš ovšem profesí režisér, který by k tomu všemu měl mít nejblíž.
      3. Z oněch tří jmen mi dle uvedené definice nejlíp vychází Ivan Krejčí vzhledem k výsledkům Komorní scény Aréna, kterou považuji za jedno z divadel, která našla svůj čas a místo – o to v divadle jde nejvíc, a v tom myslím ND zaostává! Kdyby si k sobě přizval správné lidi a nebál se říznout do národního pozlátka.
      4. Zásadně mi tu chybí Dušan D. Pařízek, který přesně to prokázal v Komedii a pro mne by byl jednoznačným favoritem. Ze zkušenějších Vladimír Morávek, na druhý pokus, myslím, že by také dobře věděl, kudy na to. Nakonec třeba i Martin Glaser. Bylo by těch jmen víc, ale z uvedených myslím lze vybrat hodně dobře.
      5. Ve vybraných mi žádné jméno nepřebývá, pro mě velmi regulérní kandidáti i kumštýři.
      6. Hlasuji: Ivan Krejčí.

      02.11.2014 (11.03), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Prvotní je
      přesně definovat, co od funkce uměleckého šéfa obecně a Národního divadla zvlášť chtít. Předpokládám, že být uměleckým šéfem znamená formovat především umělecký program, a to z jedné strany vzhledem k potřebám souboru a scén (prostoru) a z druhé k divákům a dlouhodobému dramaturgickému směrování. Nutně to tedy nemusí být režisér, mohl by to být teatrolog, herec či dramaturg (ostatně v letech 1997-2002 byl um. šéfem ND Josef Kovalčuk) či – teoreticky – jiná silná osobnost. Asi by to vždy měla být uznávaná autorita, a to jak souborem (uvnitř divadla) tak veřejností (navenek), což ale někdy může vzniknout až spoluprací a vzájemným poznáváním (Ivan Rajmont se zdál svého času skvělým tipem, praxe však až taková nebyla). (Ne)správnost volby se tedy vždy ukáže až v reálu, do té doby to je jen odhad. Odhad daný předchozí praxí.
      A odtud by se mělo podle mne vyvíjet hledání vhodné osobnosti. Považujeme-li ND za vrcholné těleso (jakési „národní mužstvo“), měl by um. šéfem jakéhokoli souboru být fundovaný a v oboru a této funkci zkušený člověk. Současně asi člověk na vrcholu uměleckých i fyzických sil, vždyť zvládnout tak velké těleso vyžaduje obrovské úsilí a velkou diplomacii.
      Z tří oficiálně oslovených nevyhovuje všem požadavkům podle mne žádný. Každý má své silné i slabé stránky, a bude-li jmenován, půjde do značné míry o velký risk, který může, ale nemusí vyjít.
      David Drábek je vyhraněný tvůrce, dosud všude prosazující výhradně své vidění a pojetí divadla (což např. v Minoru byla velká chyba, v KD HK mu to však vychází). Má za sebou již poměrně dlouhou kariéru, tedy zkušenosti s vedením souboru by mít měl. Je pro tuto funkci v ideálním věku. Dle jeho dosavadní praxe, bych se obával, že je až příliš konfliktní a sebestředný, málo racionální. Bude tedy velmi záležet na tom, jakou dramaturgii bude ve svém programu prosazovat, jaké režiséry a herce si pozve a bude akceptovat.
      Ivan Krejčí v ND zatím nepracoval, což je obávám se pro jeho jmenování velmi na závadu, neb není vůbec jasné, jak si bude se souborem i hracími prostory ND rozumět. Vlastně nemá téměř žádné zkušenosti s velkým divadlem. Nemýlím-li se, v tak velkém divadle režíroval pouze dvě opery v NDM Ostrava. KS Arénu však vede výborně, což je ale malé divadlo. A je činný též v poitice, což ale je spíše na závadu (dobré politické zázemí je důležité, ale je to úkol ředitele divadla, um. šéf by se měl soustředit především na dramaturgii a soubor). Dovedu si jej představit jako um. šéfa v NDM, v DJKT v Plzni či v KD HK a obdobných divadlech, ale jeho jmenování bych považoval za úlitbu jeho politickým aktivitám. Současně si dovedu představit, že tato volba vyjde, neb Krejčí má jednu velkou výhodu – nezdá se, že je sebestředný a autoritativní, a nebude mu proto „proti srsti“ do ND zvát kvalitní tvůrce, nebude prosazovat především sám sebe a své estetické vidění, což u ostatních dvou hrozí. Opět tedy bude velmi záležet na jeho programu, s nímž by do ND chtěl jít. A doufám, že aspoň ten „vítězný“ bude zveřejněn.
      Daniel Špinar je ze tří kandidátů výrazně nejmladší, nemá žádnou zkušenost s vedením souboru. Přes krátkou kariéru však prokázal pozoruhodnou schopnost propojit „vysoké umění“ (Vojcek, Heda Gabler, Racek, Hamlet…) s divácky vstřícnými inscenacemi (Zkrocení na LSS, Miláček, Žebrácká opera…), výborně pracuje jak na velkém „klasickém“ prostoru tak na malých scénách (Rubín), má silný režijní rukopis. Je v ND v angažmá, tedy je tam (snad) herci i vedením akceptovaný.
      Z tří vytipovaných mi nejlépe vychází právě on. Byl by to velký (ale sympatický) risk vzhledem k jeho věku a nezkušenosti s vedením, ale dle jeho – byť krátké – kariéry se Špinar zdá velmi pragmatický, věcný, schopný na vysoké divadelní úrovni dobře zvládat různé úkoly a funkce. Pravděpodobně by pokračoval v linii Michala Dočekala.
      Ale…
      nejvhodnější typ režiséra, který téměř dokonale splňuje požadavky na funkci um. šéfa ND, je podle mne ze současných českých tvůrců jen a jedině Dušan David Pařízek. Jasně to prokázal svým vedením Pražského komorního divadla (Divadla Komedie) i Zahradní slavností v ND. Myslím, že by si k sobě dokázal přizvat kvalitní současné tvůrce (režiséry, herce, hudebníky, výtvarníky) a zvolit repertoár. Mohl by vytvořit výraznou epochu v historii ND.
      V úvahu – o kom by se mělo uvažovat – přichází ještě podle mne Vladimír Morávek, jehož éry v KD HK a Huse jsou neopominutelné a kvalifikují jej na velkou scénu zcela jednoznačně. S ND několikrát spolupracoval a je stále ještě ve věku, kdy má dostatek sil a vizí.
      Dalším, o kom by se mělo uvažovat, je Hana Burešová (případně Štěpán Otčenášek), kteří též v ND několikrát pracovali a jejich éra v Divadle v Dlouhé prokazuje velkou schopnost formovat dramaturgii i soubor. Otázka je, jak jsou na tom s – nejen uměleckými – silami.
      A třetím v řadě (last but not least) je Miroslav Krobot. O jeho schopnosti pracovat v ND snad není pochyb (Rok na vsi) a jeho um. vedení Dejvického divadla je snad až příkladné. Diskvalifikuje jej snad jedině jeho věk (nar. 1951).
      Je pravděpodobné, že aspoň někdo z nich byl vedením ND osloven, ale odmítl. V takovém případě bych se nebál ohlédnout v cizině, a to jak západní Evropě (především v německojazykové oblasti) tak i bývalé východní (především Polsko a Maďarsko, které jsou divadelně před námi). Byl by to jistě také riskantní krok, ale ambcióznější a pro budoucnost ND coby tělesa evropského formátu vhodnější než tři vytipovaní režiséři mírného pokroku v mezích českého divadla.

      02.11.2014 (14.01), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Jaromír Roubal

      Vážený pane Hulče,

      necítím se jako prachobyčejný divák, byť poučený, tak nevzdělaný v divadelní vědě, oprávněn vést polemiku o tom, kdo se má stát šéfem činohry ND. Měl bych jenom poznámku k větě, že je třeba ohlédnout se po šéfovi v německojazyčných zemích. Mám zásadní výhradu k tomu, jakým způsobem kritická obec včetně Vás adoruje po nabyté umělecké i kritické svobodě německojazyčné divadlo a snaží se tuto estetiku naroubovat na poměrně statný kmen, který jsa odstíněn od německých vzorů nejprve dobrovolně, posléze odnětím svobody, se vyvíjel samostatně po mnoho desetiletí, a který vytvořil několik plodných a úspěšných etap. České divadlo by se mělo odkazovat ke kořenům slovanským, tedy k ruským, slovenským, polským divadelním vzorům. Vaše snaha o podporu růstu z tohoto štěpu, který není českému divadlu vlastní, je po zásluze neplodná a výsledkem jsou pouze mizerné formální napodobeniny německé divadelní estetiky (vyjma Pařízkovy éry v Komedii – ten asi jediný uměl jít „na dřeň“ a výsledkem byly pro určitý okruh diváků zajímavý divadelně estetický přínos, ale lze mít jej za to nejlepší z českého divadla s ambicí divácky plnit několik desítek repríz v budovách ND?). Navzdory tomuto se navíc snažíte původní kmen zaříznout, aby tento sotva živořící roub měl více živin. Je to zavrženíhodná a zkázotvorná snaha, která dusí české divadlo. Vy jste ti, kteří dostali to právo určovat, co má růst a co nikoliv. Vy jste ti, kteří nesou tu obrovskou zodpovědnost. Nicméně se obávám, že tyto mocné otěže netřímají správní kočí. Závěrem – vedení ND přeju hodně štěstí při výběru a osobně si přeji, aby mělo odvahu angažovat šéfa s oblibou v divadle založeném na dramatických situacích, silných konfliktech, přesvědčivých hereckých výkonech a prostém nesmyslných scénických či hereckých exhibic.

      10.11.2014 (14.31), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Bylo by dobře
        tu debatovat o tom, kdo má vést činohru Národního divadla a proč, prosím nezavádějme další témata. Pokud si je chceme prodiskutovat, zaveďme novou debatu, vámi navrhovaná je možná docela nosná.
        Podle vás činohru Národního divadla mé tedy vést zřejmě někdo vyšlý z tradic českého (slovanského) divadla, nikoli německého, chápáno samozřejmě v rovině estetiky. Obávám se však, že polské i ruské divadlo se německým jevištním postupům už dlouho v lecčems blíží, nakonec i české. Větší roli než preference kritiků hrají vize tvůrců ve vztahu k jejich divákům.
        Ale možná jinak – má podle vás ND hrát české klasiky? Potažmo ruské a polské? A můžete uvést inscenace, které se v ND za posledních řekněme deset let opravdu povedly a rád byste na ně pravidelně chodil? Protože takové by asi měl produkovat i nový šéf.
        A to hlavní: preferujete tedy někoho? Potažmo proč? Vyhovují tři nominovaní?
        Hlavně však dík za otevřený názor!!

        10.11.2014 (16.11), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Pane Roubale,
      Váš názor je ryzí, sytě podaný, vážím si jej. Nicméně dle mého názoru je funkce Národního divadla dnes jiná, než bývala před sto nebo sedmdesáti lety, na něž svým důrazem na směrování Národního (a zřejmě vůbec českého) divadla ke „kořenům slovanským, tedy k ruským, slovenským, polským divadelním vzorům“, odkazujete. Divadlo je dnes – nejméně od 60. let minulého století – globální a Národní divadlo (potažmo jakékoli české) by se mělo snažit být na špici právě v kontextu takového (tedy globálního) divadla a vyhledávat aktuální celospolečenská témata bez ohledu na národnost. Aspoň to je můj názor.
      Proto bych – pokud bychom se ohlíželi do zahraničí – hledal uměleckého šéfa právě v zemích, které na té špici jsou a současně mají k typu divadla a způsobu jeho provozování u nás blízko (neohlížel bych se tedy zatím do Asie, Ameriky či Afriky, což by se možná dalo v případě hledání šéfdirigenta České filharmonie).
      Zajímavou a asi věčnou otázkou je, pro jakého diváka Národní divadlo je. Zda má a musí být „divácky vstřícné“, anebo především umělecky náročné. A jaký má mít repertoár. Zda převážně „národní“ (tedy českou klasiku a současné české autory) a historicky prověřený (světovou klasiku), anebo současné texty a témata. V tomto ohledu je dramaturgie Dočekalovy éry dle mého příkladná mixujíc českou a světovou klasiku v mnohdy experimentujcím způsobu podání se současnými texty zpracovanými naopak spíše tradičními inscenačními prostředky.
      Ale berme tuto diskusi jako při o konkrétní jména, byť do faktického výběru nikdo z nás nemá možnost vstoupit. I mne by zajímalo, koho byste si (anebo kdokoli, kdo tuto diskusi sleduje) představoval jako nového uměleckého šéfa, kdo by podle Vás mohl naplnit Vámi vytyčené požadavky. Zda někdo ze tří oslovených (kdo a proč), či někdo jiný (kdo a proč).

      11.11.2014 (0.04), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Josef Herman

      Josef Herman

      Přišlo mi divné,
      že jsme pár slov o novém šéfovi činohry ND pronesli jen tři. Poptal jsem se – a s údivem zjistil, že je to lidem od fochu buď jedno, nebo že se o takových věcech nechtějí bavit veřejně, že prý dnes se to už nějak nenosí. Možná proto chodí většina zdejšího divadla pořád ve starých nepadnoucích kabátech.

      22.11.2014 (9.47), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    6. Jana Malá-Rusnoková

      Dobrý den,
      nepatřím mezi ty pravé fundované teoretiky a znalce divadla, já prach-sprostá divačka opravdu jsem. Proto se ptám Vás, známých kritiků, protože nevím, kam jinam dotaz směřovat:
      Myslíte, že může mít na vliv výběru nového šéfa činohry ND fakt, že pan Krejčí je politicky činný? Myslela jsem vždycky, že divadelníci bývají vesměs politicky neangažovaní. V případě režisérů či dramatiků (potažmo herců) jen zrcadlením dané politické situace… Není to trochu výhoda? Něco jako v tom smyslu – my vám, ČSSD, dohodíme parťáka na významný kulturní post a vy nám za to pomůžete přilít trochu peněz?
      Je to opravdu jen dotaz a není v něm žádný postranní úmysl.
      Děkuji, Jana

      24.11.2014 (18.50), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    7. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Vážená paní Malá-Rusnoková,
      nejsem divadelní historik – tím je ve zdejší diskusi spíše Josef Herman – ale podle mne politická angažovanost uměleckého šéfa nemusí být nutně na závadu, pokud není jeho post „trafikou“ či vypočítavým gestem vedení směrem k politické garnituře. Umělecký šéf by vždy měl mít v souboru respekt a autoritu a v žádném případě by neměl být závislý na aktuálním politickém dění. Je třeba, aby byl ve své funkci na základě svých uměleckých, případně i organizačních (šéfování vyžaduje velkou míru diplomacie a autority v domluvách s umělci i s vedením) schopností a kvalit.
      Máte však podle mého soudu oprávněné obavy, že (a už jsem to sem psal) Ivan Krejčí zatím tyto premisy dostatečně nenaplnil a jeho případné jmenování by mohlo být vnímáno jako do velké míry politický tah současného vedení ND. Pokud by jej opravdu chtělo, mělo by mu – podle mne – nejprve nabídnout velkou činoherní režii a se jmenováním nejméně sezonu počkat.

      25.11.2014 (3.40), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Národní divadlo
        bylo vždycky politikum, ale tak jednoznačné politické vazby v minulosti běžné nebyly. Není to však ani tak věc samotného divadla jako spíše obecnějších trendů ve společnosti, nesmyslné zpolitizování divadel a jejich řízení bohužel spíš posiluje. Také si proto myslím, že to může a bude hrát roli při rozhodování o šéfovi činohry.

        27.11.2014 (15.34), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    8. Vojtěch Varyš

      Vojtěch Varyš

      K otázce Josefa Hermana:
      diskutovalo se o tom, víckrát a porůznu, neřekl bych, že se o tématu mlčí; dobré odpovědi přinesli pánové Falář, Hubert Krejčí a Váša v anketě DN.

      Osobně se domnívám, že šéfem činohry ND se stane Ivan Krejčí, ne proto, že by byl nejlepší, ale protože s ním určitě nebudou žádné problémy – vyjde se souborem, s ředitelem i s politiky, dělá divadlo tzv. poctivé, avšak nikoli výstřední atd.

      Myslím,že povolání šéfa činohry ND je za současných podmínek poněkud sebevražedná mise. Považme: dosavadní šéf Michal Dočekal v ND zůstává (!) a to navíc jako de facto nadřízený šéfa činohry (!!), v ND stále hrají silnou roli odbory a umělecký šéf bude muset primárně vyjít s olbřímím hereckým souborem, z něhož nebude moci v podstatě ani nikoho vyhodit – doufejme, že to bude mít snazší alespoň co do plánování repertoáru či redukce přebujelého dramaturgického aparátu.

      Ten hlavní důvod, proč by do toho nikdo rozumný nešel, je ovšem v nejasném politickém krytí a osekané tvůrčí svobodě, kterou by umělecký šéf ke svému zdárnému působení potřeboval minimálně stejně tolik jako vkus a odvahu.
      ¨

      26.11.2014 (17.45), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Proto jsem připomněl,
        že se hodně opakuje situace z 30. let, kdy nakonec post dostal Otokar Fischer, který neměl svůj jednoznačný program (jen dramaturgický) a hlavně dokázal nějak vyjít se všemi.

        27.11.2014 (15.36), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Vladimír Hulec

        Vladimír Hulec

        Nevím,
        zda umělecký šéf potřebuje „politické krytí“. Podle mne je potřebuje ředitel. Umělecký šéf potřebuje respekt, důvěru a perspektivu dlouhodobé kontinuální práce. V ND asi těžko lze vytvářet extrémně svobodné, stylotvorné divadlo, to by tam asi muselo existovat více tvůrčích skupin po vzoru kdysi Barrandova třeba. Tuto možnost však zdá se Jan Burian „vyhnáním“ Štěpána Kubišty z Nové scény zatípl. Pozice Michala Dočekala jeví se vskutku kuriózní, taková trafikoidní.
        Ale s tím v podstatě mlčením české divadelní ergo kulturní veřejnoti kolem jmenování do tak – aspoň dřív – důležitých postů je to myslím dost tristní. Nejde myslím ani tak o to, že by se jmenování nového šéfa mohlo nějak výrazně ovlivnit, na to jsou pánové Burian+Dočekal příliš pevní ve svých kramflecích, jako spíš o diskusi samu – skrze toto téma zamýšlet se a přít nad současným divadlem a jeho podobami. Myšlení je zdravé. Pro všechny.

        29.11.2014 (4.46), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    9. petr jansky

      http://petrjansky.blog.idnes.cz/c/446766/Daniel-Spinar.html

      03.02.2015 (15.46), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,