Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Prase v divadle (No. 0/2)

    Dobrý večer podruhé,

    v uplynulých minutách se na hrací ploše, stále velmi hezky vyleštěných parketách (účinkující se opravdu velmi snaží svou plochu neznehodnotit), odehrálo nečekané drama a nebyl to, vážení diváci, čtenáři a posluchači, ani malý ptáček ani nahý recidivista… bylo to echo. Ano, jakési něco způsobilo echo v přijímačích, což zaktivizovalo právě vás, milí čtenáři atd., začali jste se ozývat, že vám to znepříjumňuje pohodlný poslech, což zas zaktivizovalo organizátory dnešního večera a ti vtrhli mezi účinkující hledajíce zdroj této nepříjemnosti.

    Ale už je to dobré a my se můžeme ponořit do libých tónů violoncella.

    Myslím, že je na čase pohovořit o atmosféře v ochozech – tak atmosféra je řídká, osvětlená žárovkami a čekající na věrné fans. Ti ale asi dnes zůstali v parcích s kelímky piva a užívali posledních záchvěvů letošního léta.

    V této chvíli (19.09)  nastal také první zvrat v představení – Studio Školská se spojilo se Stanicí Žilina – umeleckou laboratorí, jak by se řeklo dnes velmi užívanou česko-slovenštinou… a myslím, že to bylo spojení velmi dobré. Někteří diváci je doprovodili vřelým úsměvem…

    A pozor – netrvalo to ani čtyři minuty a na hrací ploše se objevil nový hráč, tedy pardon, herec, ne, opravdu se omlouvám – herečka. Resp. režisérka divadélka pro děti z Hlaváku (okraj Šervůdu, Praha, hlavní město ČR, tedy Praha). A zatím to vypadá, že dění na ploše odpovídá i všem předpředstaveníovým prognozám – tedy že UMENIE… národy spojuje. Jak to bude s uměním se snad brzy dozvíme nejen my tady přímo v dějišti, ale i vy u vašich televizních, počítačových, telefonních, i-phonových, i-padových, i-podových a dalších velmi chytrých hladicích obrazovek.

    Rozhodnutí, že národy nepochybně spojují koleje, zůstalo nezvikláno.

    A paní režisérka právě (19.22) opouští hrací plochu s otázkou, proč se to jmenuje Rádio Bolehlav a zda to souvisí s tím, že poblíž je psychiatrická léčebna, což tvůrcům trochu zamotalo hlavu, snad je i zabolela, ale nakonec se stejně ozvalo srdečné ČAUKY!

    A můžeme se těšit na druhou třetinu…

    Dovi…

    ///

    Ostatní díly přímé reportáže z programu Rádia Bolehlav Na čo umenie? najdete zde:

    Prase v divadle (No. 0/1)

    Prase v divadle (No. 0/3)

    Prase v divadle (No. 0/4)


    Komentáře k článku: Prase v divadle (No. 0/2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,