Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin ráno. Belgické divadlo Theater De Spiegel cílí své Bubnuj! na děti od jednoho roku do čtyř let, a tak ve foyer Malého divadla šveholilo několik desítek dětí z mateřských škol. Pak se spořádaně vzaly za ruce a následovaly dva muzikanty do sálu, kde stála kostra obřího stanu z bubnů, bubínků, samotných blán či zas jen rámů. Tajuplný, magický prostor. V něm a kolem něj nás Joeri Wens a Nicolas Ankoudinoff usadili. A na pětačtyřicet minut ho rozžili hudbou (kromě bubnů ještě flétna a saxofon), stínohrou a dalšími kouzly, při nichž jako by v bubnu bublala voda a v prostoru tančily červené balonky. Bubínky se v rukou muzikantů proměnily v pálky – i ping-pong může být hudbou! Stejně jako kuličky, když utíkají v drážkách nad hlavami diváků. Na představení, které jsem spoluprožila, sledovaly děti dění s půvabným zaujetím a úžasem – a po jeho skončení samy zvědavě ovládly a rozezněly prostor.

Belgická inscenace Bubnuj! okouzlila děti i dospělé FOTO JOSEF PTÁČEK

Inscenace Bubnuj! získala dvě z osmi cen 24. ročníku festivalu Mateřinka – přehlídky loutkového divadla určeného nejmenším. Oceněni byli Karel Van Ransbeeck za koncept a režii, Wim Van de Vyver za výpravu, dvojice muzikantů obdržela ještě čestné uznání. Lépe dopadla jen domácí inscenace Čechy leží u moře s třemi cenami (Barbora Jakůbková za výpravu, Vít Peřina za dramaturgii a autorský podíl na scénáři a Michaela Homolová za režii a rovněž za autorský podíl na scénáři), k tomu dvě čestná uznání – za hudbu a za kolektivní herecké provedení. S belgickým projektem má liberecká poetická koláž to nejpodstatnější společné – slovy festivalové poroty: …svobodnou plavbu na vlnách fantazie. I v Naivním divadle se hraje se světlem a stíny, s výtvarnými objekty z papíru, dřeva a látky, které dostávají v rukou herců nové významy. Navíc tu odehrají i útržky konkrétních příběhů a netematizují jen lidskou hravost a fantazii, ale vypovídají o lidech, jejich setkáních a hledání. Skutečně výjimečná inscenace.

První klíčový poznatek z letošní Mateřinky: výtvarná a hudební imaginace, která zavede děti do zázračného světa snů a představ, zmůže mnohem víc než jakákoli slova. Dánský Teater Blik také na festivalu odehrál představení, které programově nestaví na slově, ale na objevování možností skrytých ve věcech kolem nás. V originále Wow!, v překladu Jejda!, si ale herečka Gertrud Exner oblíbila: Páni! a Co je to? – Z poskládaného papíru vzniknou sukénka, sluníčko, harmonika, vodopád, do velké papírové krabice je možné se schovat, nebo z ní vytáhnout menší, z té ještě menší atd. Hravé, leč oproti dvěma oceněným inscenacím je tu neočekávaných momentů a odvázané fantazie výrazně méně. Ale stejně je to zjevně účinnější cesta nežli vyprávět a vyprávět a vyprávět.

A že se na Mateřince tentokrát vyprávělo hodně. Především pohádky. V horším případě herci vyprávěli či hráli příběh a jen ilustrovali slova akcí loutek, či dokonce spíše hraček. Jana Vyšohlídová z královéhradeckého Divadla U staré herečky v Ošklivém káčátku nebo slovinské Lutkovno gledališče Ljubljana Houseti medvědem přitom nepředvedly žádnou zvláštní divadelní invenci, ani loutkářský um, ani schopnost navázat intenzivnější kontakt s publikem.

A to už je druhý klíčový poznatek z letošní Mateřinky: v případě malých dětí je – více nežli jindy – důležitý přímý kontakt. Ví to Tomáš Machek z Divadla ToTeM, který pohádku O Smolíčkovi alespoň pravidelně přerušoval otázkami typu: Copak zraje v lese v létě? Co všechno můžeme vyrobit ze švestek? Kontakt s dětmi byl bezpečně navázán a udržen, leč mám dojem, že v dětské paměti nakonec ulpí místo originálních loutek a příběhu právě tyto otázky, které s pohádkou nemají moc společného… V jihočeském Malém divadle zase do inscenace Radovanovy radovánky režisér a scenárista Jiří Jelínek zařadil žížalí závod, kterého se účastní celé hlediště. Inscenace je pozoruhodná tím, že na rozdíl od většiny ostatních rezignuje na vyprávění příběhu, jen se v ní kupí (rádoby) komické situace. Obávám se ale, že hlavní sdělení, že se máme všichni co možná nejvíce radovat, se v té změti scének poněkud ztratí. Stejně tak si nejsem jistá, jestli za vším tím urputným popisováním putování Malého pána v inscenaci pražského Divadla B nakonec nezanikne, že na konci najde, co mu chybělo, totiž kamaráda.

A ještě třetí klíčový poznatek z letošní Mateřinky: i tam, kde slova hrají důležitou roli, jim to bezpečně natře každá divadelní akce. A to i v inscenacích her tak důvtipné a vtipné autorky, jakou je Iva Peřinová. Během představení Kolíbá se velryba z plzeňské Alfy (režie Tomáš Dvořák) už bylo dětské publikum při dialozích loutek trochu netrpělivé, zato jednoznačně zabraly groteskní „předscény“ klaunské dvojice Josef Jelínek a Petr Vydarený. A jakkoli získal Filip Jevič cenu za dramatizaci pohádky Boženy Němcové Bajaja, v padesátiminutovém představení Studia Damúza stejně nejvíc působily dramatické souboje s drakem.

Ovšem ať mám k jednotlivým inscenacím jakékoli výhrady, i když jsem se někdy bavila více, někdy méně, stejně jako dětské publikum, které své pocity ostatně dává nekompromisně najevo, Mateřinka 2017 každopádně nabídla velmi inspirativní pohled na loutkové divadlo pro nejmenší. A minimálně tři představení, které patří k tomu nejlepšímu, co jsem v divadle, nejen tom loutkovém, kdy viděla – k dvěma výše zmíněným (Bubnuj! a Čechy leží u moře) ještě doplňuji nesoutěžní (určenou pro dospělé publikum) inscenaci Filipa Homoly, jež je uváděna v Naivním divadle: Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých.

  • Autor: Lenka Šaldová
  • Publikováno: 27. června 2017

Komentáře k článku: Plavba na vlnách imaginace

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 15/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


19. 9.–2. 10. 2017

Číslo 15/2017 (19. 9.–2. 10. 2017)

Obsah čísla 15/2017

Slovo ...

Kazatelna jevištěm

Jest jeden divadelní prostor, u...

Sukces měsíce

Collectif Malunés: Forever,...

Belgie, Francie. Režijní dohled...

Dotazník

Markéta Dvořáková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

O návštěvě ministra...

Ve čtvrtek 7. září přijel do...

Fejeton

Tři a

Když mě redakce těchto novin...

Názor

Otevřené dopisy ministru...

V Praze 11. září 2017 Vážený pane...

Anketa

Kronika

Jednou větou

V areálu bývalé papírny ve Vraném...

Kritika

Absurdní cesta k domácímu...

Make no Noise je paradoxní název pro...

Z borůvčí do hrobky

Několik glos k Theatrum Kuks, 23.–27....

Ach, ti muži

Odumírání vztahu v manželství má...

Cosi shnilého ve městě...

Jako poslední premiéru minulé sezony...

Není co vzkázat, ale je o...

Jak vývoj divadelního jazyka na...

Ovčáček se vrací

Když v listopadu loňského roku...

Všelidové divadlo – Cirkus...

Divadelní avantgardy 20. století snily...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 15/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Vladimír Polívka: Jen se...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Lenka Dombrovská...

Starý operní kritik Josef Herman se...

Kauza

Kontext

O talentu a kontaminaci hnusem

Ačkoli se neustále mluví o potřebě...

Středověk dnes

Úvahy filmové

Židé v moderních českých ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Kolegyně a kolegové!

Herecká asociace informuje

Podoby – Většina...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Hudební divadlo Karlín

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Od dekonstrukce k příběhu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

René Tuček – pěvec se...

(8. 1. 1936 Praha – 26. 8. 2017...

Vladimír Brabec byl chlap...

(15. 5. 1934 Praha – 1. 9. 2017 Nová...

Výročí

Výročí 16.−30. září

Kožíšková Kristina, korepetitorka...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (V)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Pan Papírek… (II)

Ako to bolo za komunizmu

Letos 7. listopadu uplyne sto let od...

Fagi a divadlo

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 15/2017



Obsah,