Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Petr Váša

Dívám se z okna a vidím, že podzim je už opravdu v plném proudu. Svědčí o tom i rýma, která mě vítá hned po probuzení a jejíž následky na sobě vidím při letmém pohledu do zrcadla. Podívám se tedy raději do jedné ze svých nejoblíbenějších knih z poslední doby, Atlasu lidského těla Pierluigiho Diana, kapitola o imunitě, aby bylo jasné, co se ve mně děje. Kniha je tvořena téměř pouze fotografiemi. Jenom si ji prolistovat je životní zážitek! Všechny ty ohromně zvětšené části těla, orgánů… Makrofág pohlcující bakterii vypadá jako z nějaké opravdu vzdálené planety, o bakterii ani nemluvě, celá scéna pak jako dílo vrcholného abstraktního expresionismu. Přitom se něco podobného odehrává jen kousek pod povrchem toho, co jsem zvyklý považovat za své „já“, a pokud řeknu, že jsem to tedy taky já, makrofág by mohl protestovat, jaképak taky, raději tu argumentaci nebudu domýšlet. A abstrakce? Těžko si představit něco konkrétnějšího než fotografii řekněme chuťových pohárků na jazyku, patřičně zvětšenou. A ty neurony! Mí nejoddanější přátelé, co se jen nadřou, abych dopsal tuhle větu, a jak noblesně to přecházejí mlčením a nechají mě žít v iluzi o „já“, kterou v mé hlavě tak obratně sestavují, abych mohl žít v relativním klidu, tedy dokud neotevřu Atlas lidského těla.

Což mi připomíná knihu Lidský mozek Rity Carterové, úžasnou, fantastickou. Mé dosavadní představy o mnoha věcech, mimo jiné také o kráse, rychle berou za své. Musím se nutit, abych četl něco jiného než pořád tohle.

V létě jsem se konečně přiměl k systematické četbě časopisu UNI. Dotáhl jsem to až na několik kompletně přečtených ročníků a musím říct, že mě kromě všech těch zajímavostí a překvapení z oblasti hudby, literatury, výtvarného umění a antropologie připadá skvělá sama existence takového měsíčníku a lidí, kteří ho drží při životě. Konečně vím, co je to ta Alternativa!

Taky jsem se po čase znova vypravil do hudebního oddělení brněnské Mahenovy knihovny a kromě pár desítek jiných lahůdek jsem zhltnul všechno, co tam mají od Jeanna-Philippa Rameaua, nejen opery, pročetl si všechny buklety, nadchnul se pro tenhle výkon francouzského ducha snad ještě víc, než jsem čekal. Nádhera. Hostina bohů. Nekonečný večírek.

Na různých letních festivalech jsem ocenil hodně dobré hudby, divadla i večírků, nejvíc mě možná nadchla skupina WWW v Boskovicích, konečně původní hiphop bez jakýchkoliv otravných klišé, a Geisslers Hofcomedianten v Hronově – tomu tedy říkám nadčasové baroko! A zcela okouzlený jsem už půl roku úspěchem Christophera Nolana, nejen filmu Počátek. Myslím, že toto je opravdu husarský kousek, proniknout do samého srdce Hollywoodu s takovou náloží nezávislého vidění a donutit davy lidí, aby chodily do kina přemýšlet – kdo by to čekal?

Nedávno jsem byl v Divadle Husa na provázku na premiéře Maestra a Markéty a kromě výhrady k řekl bych zbytečnému křiku některých herců ve druhé části jsem strávil celý následný večírek chválením všech myslitelných složek inscenace, až to některým přítomným začalo být podezřelé. Jistě, i chválit je třeba s mírou, zejména když to je jedna z věcí, které mluvčího baví ze všeho nejvíc. Vracím se tedy zpátky k oknu a stěžuji si na podzim a na rýmu, hlavně na to jejich otřepané spojení. Některé neuronové okruhy dávají vědět, že pokud toto má být konec článku, lze si stěžovat na opomenutí celé řady kulturních jevů, které také zaslouží hlasitou chválu. Výstava Básníci v ulicích! Poslední Hellboy!

Jiná veličenstva mě ale lákají k úvaze, kdo, co a hlavně čím vidí, když se řekne, jak já to vidím. Je o tom zajímavá pasáž v Thagardově Úvodu do kognitivní vědy, ještě si to jednou projdu, abych zjistil, zda aspoň trochu chápu, co se tady vůbec děje.

  • Autor: Petr Váša
  • Publikováno: 9. Prosinec, 2010

Komentáře k článku: Petr Váša

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2015

Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literáního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


23. 6.-6. 7. 2015

Číslo 13/2015 (23. 6.-6. 7. 2015)

Obsah čísla 13/2015

Komentář

Po sjezdu spisovatelů

Ve dnech 5. a 6. června se v Praze...

Osobnost měsíce

Marek Cpin

autor výprav k inscenacím Viktor aneb...

Dotazník

Halka Třešňáková (1972)

Herečka, performerka, choreografka a...

K věci

Evaluovat?

Evaluace coby systémové hodnocení...

Kronika

Bylo & bude 13/2015

Bylo BRUNDIBÁR I DNES UŽITEČNÝ...

Reportáž

Kritika

Maňásci na útěku

Nejenom na prknech mladoboleslavského...

Faust a jeho sušenky

Zakladatel a spiritus agens Zetel se se...

Kafkův hovnivál zpívá a...

Adaptování Kafkových textů pro...

Návrat nacisty

Do Prahy se vrátil po třiasedmdesáti...

Mlhy nad Českým Krumlovem

I přes vstřícnost, jakou jen mohu...

Macbeth na čtvrt plynu

Lady Macbeth patří k tomu...

Kámen úrazu aneb Dům v...

Biblický kámen úrazu představuje...

Viktor a ti druzí za sklem

Básník, dramatik, surrealista,...

Misantrop na výstavě

Třetímu českému angažmá...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2015...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Lukáš Brutovský / Miro...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kontext

Sbohem, náčelníku

Náčelník Černý pardál se sehnul...

Divadlo jako záminka aneb...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby: Čech se venku...

Český malíř S. navštívil v Kanadě...

3LO3

Loučíme se s touto rubrikou. Tedy na...

Ministerské povzbuzení

Herecká asociace informuje

Rejžek píše Justovi

Milý Vladimíre, tak jest nám zřejmě...

Divadlo Bez zábradlí

Divadla české Broadwaye

Zahraničí

Desatero a ďábel ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jo Strømgren: Nechte divadlo...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Iva Němcová (1980–5. 6. 2015 Praha)...

To je ten, co se nebojí...

Zemřel Josef Topol

Paměti, záznamy, deníky

Životy Ladislava Zemana –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Příloha

Hledání v paměti (Velký...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2015



Obsah,