Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Petr Matásek nebyl jen scénograf

Petr Matásek jako absolvent scénografie na loutkářské katedře DAMU zahájil profesionální kariéru v plzeňském divadle ALFA spoluprací s Jiřím Středou a Karlem Brožkem. Ti – s nemnohými v té době – překračovali tehdy převládající chápání loutkového divadla jako především výchovného hraní s pimprlaty pro nejmenší děti. Nejspíše proto Matásek brzy vyslyšel výzvu režiséra Josefa Krofty a vytvořil s ním a s kolektivem divadla Drak v Hradci Králové řadu pozoruhodných projektů, přesahujících naše hranice.

Po roce 1992 se stal stále vyhledávanějším partnerem převážně činoherních režisérů. Nejspíše to bylo proto, že v jeho přístupu ke scénografii byla zřetelná snaha po vytvoření adekvátního prostoru pro společné sdělení v jakési společné orchestraci s režií, herci a hudbou a přitom s takovou výtvarnou podobou, která neilustruje, nepopisuje, ale podněcuje. Kleistova Katynka z Heilbronnu ve Stavovském divadle (1992, režie Ivan Rajmont) byla založena na nekonečných schodech do neexistujícího nebe. V řadě inscenací spolupracoval s režisérem Radovanem Lipusem, přičemž vždy jiný výchozí textový materiál, jiný soubor vyžadovaly rozdílné postupy. Ale lze v nich prokázat jisté společné rysy jako vícefunkční objekt, zmnožované rámování, detail místo celku s promítaným pozadím atd. Připomeňme si: pro Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě Stříbrný vítr (1995), Romance pro křídlovku (1998), Cyrano z Bergeracu (2000), Intermezzo (2002), dále Clavijo (Moravské divadlo v Olomouci, 2003), Arkádie (Stavovské divadlo ND Praha, 2006), Pýcha a předsudek a Denní dům, noční dům (Slovácké divadlo, Uherské Hradiště, 2007 a 2011), Měsíc na vsi (Švandovo divadlo, Praha, 2008), Dobrodružství (Divadlo Rokoko, Praha, 2010), Dvojitý agent (Divadlo na Vinohradech, Praha, 2013). Často Petr Matásek pracoval také s Jiřím Nekvasilem (Cardillac, Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava, 2011; Faust a Markéta, Karlovarské městské divadlo, 2001), Michalem Dočekalem (Tragická historie o Faustovi, Divadlo komedie, Praha, 2001; Projekt Bouda, ND Praha v rámci PQ) a řadou dalších režisérů (Miroslav Bambušek, Viktor Polesný, David Czesany, Petr Tyc, Thomas Zielinski, Juraj Nvota, Arnošt Goldflam a další).

Věnoval se také operním dílům Veronika (Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava, 1990), Prodaná nevěsta (Národní divadlo, Praha, 2008). V zahraničí vedle projektů s režisérem Josefem Kroftou samostatně pracoval na inscenacích jako Fantom opery (Odenseteater, Odense, 1992), Avalon (Reykjavík, 1999) a jiné.

Vladimír Polák a Gabriela Mikulková v Romanci pro křídlovku (režie Radovan Lipus, premiéra 6. 6. 1998 v Divadle Jiřího Myrona) FOTO JOSEF HRADILVladimír Polák a Gabriela Mikulková v Romanci pro křídlovku (režie Radovan Lipus, premiéra 6. 6. 1998 v Divadle Jiřího Myrona) FOTO JOSEF HRADIL

Velký ohlas vyvolaly inscenace a projekty s Josefem Kroftou v divadle Drak (Cirkus unikum – dnes naposled, Zlatovláska, Sen noci svatojánské, Píseň života, Prodaná nevěsta, Pinokio), mezinárodní projekty v různých divadlech po celém světě (Kalevala, Královna Dagmar, Babylonská věž) a projekty Studia Beseda v Hradci Králové na počátku osmdesátých let, zvláště inscenace …na Candida, Pastýřka putující k dubnu, Lituji, že nejsem básník.

Všechny připomenuté inscenace by neměly onu obdivovanou fantazii, jasnou stylizaci a vypovídací gesto, kdyby nevyrůstaly z komplexního Matáskova pojetí prostoru a z použití divadelní materie ke komunikaci, k vypovídací funkci divadla, kterou on vždy považoval za hlavní a jíž chtěl v tom nejlepším slova smyslu sloužit, avšak vždy tak, aby to bylo hodné i estetické pozornosti, a tedy vedlo k hlubšímu zapamatování.

Konkrétní podíl Petra Matáska na vzniku a výsledku mezinárodního divadelního projektu můžeme doložit na příkladu zrodu a realizace společné inscenace divadla Drak a dánského divadla v Odense na téma české královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I.

J. Kainar a J. Krofta: Zlatovláska (premiéra 17. 10. 1981 ve Východočeském loutkovém divadle DRAK, Hradec Králové) FOTO ARCHIV divadlaJ. Kainar a J. Krofta: Zlatovláska (premiéra 17. 10. 1981 ve Východočeském loutkovém divadle DRAK, Hradec Králové) FOTO ARCHIV divadla

Existoval náčrtek výchozího textu a při společné rozpravě režiséra, dramaturga, scénografa a hudebníka se probírala různá prostředí, v nichž se příběh odehrává. Stále chyběla nějaká jednotící svorka. Matásek spíše kreslil, skládal papíry, až najednou položil knihu na stůl, rozevřel ji do pravého úhlu hřbetem k sobě a na straně k ostatním nakreslil okno – řekl jen: interiér. Otočil útvar o 180° a okno nakreslil na druhou stranu – exteriér. Pak z pravého úhlu udělal loď, když knihu postavil na hřbet, pravítkem vytvořil nástupní molo pro vojáky, kteří jdou do války, vůz, ve kterém jede Waldemar za umírající Dagmarou… Co ještě potřebujeme? Vznikl výčet prostředí, které jeden základní objekt umí ve svých modifikacích evokovat. Znamenalo to zajet do Kunštátu za Ludvíkem Kunderou a požádat ho, aby výčet prostředí ve svém textu respektoval. Stalo se, protože nabídka byla velmi názorná a přesvědčivá.

Podobně přišel Matásek s nápadem, co dostane Dagmara na cestu jako památku na rodnou zem – loutky. Maličké loutky. Ty pak usnadnily komunikaci mezi jen dánsky nebo jen česky hovořícími herci, navíc při hraní si s loutkami roztály prvotní ledy ve vztazích obou stran.

Možná tento příklad může vysvětlit, proč a čím byl jako scénograf Petr Matásek vyhledávaný a svým způsobem jedinečný. Byl uvnitř společného proudu a snažil se k jeho splavnosti přispět nejen vykonáváním, naplňováním, ale především aktivními podněty, které inspirovaly ostatní.

Cítím povinnost i potřebu jeho kreativitu zaměřenou na společné dílo připomenout.

MILOSLAV KLÍMA

  • Autor: DN
  • Publikováno: 06. září 2017

Komentáře k článku: Petr Matásek nebyl jen scénograf

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,