Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Perikola aneb Klamavá reklama v Brně

Opera Národního divadla v Brně zve publikum všech věkových kategorií na Offenbachovu Perikolu: starší ocení operetní esprit a podívanou a mladší můžeme nalákat na exotickou atmosféru nabitou milostným vzrušením a rychlým dějovým spádem. Na premiéře jsem nezaznamenala nic z toho. Jana Wallingerová, Ondřej Koplík, Jan Šťáva i další sólisté své party solidně odzpívají, ale o operetní lehkosti a jiskřivosti hovořit těžko. Mluvené pasáže jsou upovídané a těžkopádně se vlečou, zvláště když interpreti nesnesitelně zpěvavě štěbetají, nepřirozeně deklamují. Režisér Tomáš Studený je tentokráte nedovedl k přesné herecké stylizaci, a tak přehrávají, upadají do šarží. V symbolickém prostoru členěném různě skládanými obřími písmeny se hraje hodně vousaté divadlo.

Jan Šťáva (Don Andrés) a Jana Wallingerová (Perikola) FOTO JANA HALLOVÁ

Dramaturg Jakub Kruliš ve spolupráci s režisérem sepsal nové libreto – „volně na motivy“ původního. V originále místokrál v převleku obhlíží, jak lid oslavuje jeho narozeniny, v Brně zajde do Národního kabaretu zkontrolovat, kam to vlastně míří štědrá státní dotace. Zpěváci Perikola a Piquillo si tu nezoufají hlady, ambiciózní Perikola od svého milého odchází prostě za kariérou. Perikola jako aktuální společenské divadlo? Proč ne, je to jedna z cest, kterou v poslední době při inscenování tohoto díla šli i v zahraničí. Jenže v Brně chybí odvaha k opravdu razantnímu autorskému gestu: zůstalo u jednotlivých (někdy poněkud nejapných) narážek na politikaření, korupci, úplatnost, nespolehlivost koaličních partnerů… K vytvoření výmluvného obrazu dnešní společnosti mají brněnští inscenátoři / autoři mentálně daleko. Hrdě hlásají, že nová inscenace nabídne divákům unikátní možnost, totiž rozhodnout o tom, jaký bude závěr příběhu! Ano, diváci skutečně o pauze hlasují, zda si má Perikola vybrat Piquilla či místokrále. Mohlo by to být inspirativní, kdyby skutečně existovala dvě zcela různá vyústění – a o osudu postav i celého království by rozhodli diváci. Jenže tady dva různé konce spočívají zřejmě jen v tom, že se Perikola na konci mechanicky přitočí k jednomu či druhému muži. Příznačné – v této pohříchu povrchní inscenaci je opravdu jedno, koho si vybere.

Národní divadlo Brno – Jacques Offenbach: Perikola. Hudební úprava a dirigent Caspar Richter, režie Tomáš Studený, scéna Eva Jiříkovská, kostýmy Kateřina Kerndlová, sbormistr Josef Pančík, choreografie Hana Košíková, dramaturg Jakub Kruliš. Premiéra 6. ledna 2012 v Janáčkově divadle.

  • Autor: Lenka Šaldová
  • Publikováno: 6. Únor, 2012

Komentáře k článku: Perikola aneb Klamavá reklama v Brně

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2014

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


25. 6.-8. 7. 2014

Číslo 13/2014 (25. 6.-8. 7. 2014)

Obsah čísla 13/2014

Komentář

Divadla patří těm, kteří...

Hlásal Emil František Burian v...

Osobnost měsíce

Tomáš Suchánek

ředitel festivalu Dream Factory Ostrava

Jak já to vidím

Gustav Řezníček, herec...

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Inspirace divadlem

Svět podle Samodivy

Koho by napadlo, že se při hledání...

Kronika

28. května—9. června

28. května Novou knihu Nahoru, dolů...

Kritika

Je šest hodně, nebo málo?

Teprve šestý ročník Dream Factory...

Jak pan Vok ohluchl

Ostravská opera nezklamala...

Jak Jeník opravil motorku

Novým nastudováním Prodané nevěsty...

Vrtěti krocanem

Docela často se objevují povzdechy,...

Češi jsou vidláci

Sezonu Divadla Komedie zakončila...

Hmyzí říše na městském...

Daniel Špinar patří k režisérům,...

Myš jí sluší

Černé lidské myši stojí v šeru,...

Kafkovské pašije

Kafka táhne… mohlo by být další z...

Mikuláškova spektrální...

Tvůrčí skupina soustředěná kolem...

Kritický žebříček 13/2014

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Je šest hodně, nebo málo?

Teprve šestý ročník Dream Factory...

Rozhovor

Marie Spurná: Nevím o...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kauza

Kontext

Ypsilonská padesátka

Studio Ypsilon v průběhu dvou let...

Burza

Berme to vážně

Dva skladatelé, dva Magoři

3SES3

V Normandii, se při příležitosti...

Krize českého dabingu

Herecká asociace informuje

Městské divadlo Zlín

Divadla na hranici

Rejžek píše Justovi

Koncem května se v Knihovně Václava...

Rozloučení

Vážení čtenáři, milí přátelé,...

Zahraničí

Vítejte na Broadwayi! aneb...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Políbil jsem ruku ománské...

Arabský deník Vladimíra Morávka

Ohlasy

ohlasy: AD O kavalíru páně...

Knihu jsem zatím nečetl. Nevím, zdali...

ohlasy: AD Pokus o portrét...

Pane Karle Králi, k polemice...

Za klinický neúspěch ČRo...

V žertovném(?) textu Český rozhlas...

Polemiky

ohlasy: AD O kavalíru páně...

Knihu jsem zatím nečetl. Nevím, zdali...

ohlasy: AD Pokus o portrét...

Pane Karle Králi, k polemice...

Za klinický neúspěch ČRo...

V žertovném(?) textu Český rozhlas...

Zemřeli

Zemřeli

Antonín Viktora (29. 5. 1943 Hodonín...

Paměti, záznamy, deníky

Sbližování těla s duší...

Když se přibližovaly poslední...

Dědova mísa

Dědova mísa

Málokdo dnes ví, že dávno před...

Příloha

Velký rozhovor s Petrem...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2014



Obsah,