Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Oživlé mrtvoly pod Palmovkou

Téměř před čtyřmi lety měla v Jihočeském divadle premiéru inscenace Fuk! režiséra Petra Zelenky. Její reprízu jsem zhlédl na Nové scéně v březnu 2012 a tehdy jsem o ní mimo jiné napsal: Nedotaženost střídá nedotaženost. Derniéru měl Fuk! v červnu 2013 a nyní ho resuscitovali v Divadle pod Palmovkou. Režie znovu Petr Zelenka, týž inscenační tým (změna pouze na postu dramaturgie), identická scéna (změna pouze v obrazech na zdech), tíž herci (změna pouze na postu Jardy v podání Jiřího Langmajera) a týž recenzent s prakticky stejným názorem jako před lety.

Setkání přátel po letech nemusí být jen legrace FOTO VIKTOR KRONBAUER

Setkání přátel po letech nemusí být jen legrace FOTO VIKTOR KRONBAUER

Stává se, že se čas od času některé inscenace po letech obnoví. Motivace je asi různá, nejčastější, řekl bych, je nový úhel pohledu, pokušení zkusit to znovu, jinak, lépe. Proč ale dělat totéž stejným způsobem a se stejnými lidmi? Že by dramaturgická impotence znovu oživené Palmovky? V médiích se objevilo vysvětlení, že jelikož tři ze čtyř herců z Jihočeského divadla jsou nyní v angažmá v Divadle pod Palmovkou, dohodli se ředitelé obou divadel, že se inscenace v Praze obnoví.

Ač je inscenace téměř identická, přece jen pár poznámek. Homose­xuál­ní zaměstnanec radnice Petr (Martin Hruška) miluje výtvarné umění, a tak si ze sbírky radnice obstará osm obrazů, které po něm nyní radnice chce zpět. Část jich už ale nemá, zbytek dát nechce. Právně to zjevně není zcela čisté. Na pomoc přicházejí postupně jeho přátelé z dob, kdy měli kapelu a byli si blíž než kdokoli jiný. Jarda, budoucí ministr (Jiří Langmajer), Tom, zkrachovalý právník na drogách (Ondřej Volejník), a Martin, alternativní divadelní režisér (Zdeněk Kupka). Jenže po letech už má každý svůj život a pomoc příteli není pro každého prioritou. Petrův byt je přesto středobodem vyprávění. Jarda zrovna opustil rodinu a u Petra přespává. Když jde ale do tuhého, dá ruce pryč, bude z něj přece ministr. Toma zrovna pustili z blázince a i jeho se Petr ujal. Když jde ale do tuhého, jde si šňupnout. Martin souloží s Jardovou dcerou a do Petrova bytu si chodí vyslechnout, že jeho inscenace nikdo z přátel vlastně nemá rád. Když jde do tuhého, zůstává s Petrem.

Oproti inscenaci uvedené v Jihočeském divadle nevisí na stěnách bytu, v němž se představení odehrává, obrazy připomínající smrt Marata, ale obrazy mnohem abstraktnější, smrt ve vaně připomínající velice vzdáleně. Je to škoda, příběh Petra je v kontextu příběhu o Maratovi aspoň zajímavým druhým plánem děje. Sečtělejší divák si může zapřemýšlet, neznalý aspoň dokáže identifikovat podobnosti vi­zuál­ní. Abstraktní malby použité na Palmovce toho neříkají o mnoho víc, než že jejich majitel je fanouškem umění. Toto vítězství ilustrativnosti nad metaforou rozhodně vřelejšímu přijetí inscenace nepomáhá.

V Českých Budějovicích hrál Jardu Jan Dvořák, nyní ho ztvárňuje Jiří Langmajer. A vytvořil z něj nejvtipnější postavu na jevišti. Způsob, jakým mluví a jedná, hořekuje nad ztrátou rodiny, koketuje se striptérkou, jíž nerozumí ani slovo, dodává inscenaci humor, který v ní zoufale chybí, i když by v ní zjevně být měl. Je důležitým osvěžením, které dělá z Fuk! koukatelnější dílo, než bylo před lety. Také bych nyní už nenapsal, že nedotaženost střídá nedotaženost. Celek působí kompaktně, hlavní dějová linka nemizí pod tíhou nejrůznějších odboček a podzápletek. Jednání všech postav mají svůj smysl a divák chápe, co se děje. Přesto to celé působí ploše a ne-uvěřitelně. Chybí bod zlomu, kdy měl přijít obrat k emoci – když ne na jevišti, tak aspoň na cestě do hlediště. Pokud je pro diváka zajímavější řešit právní kličky než tragické osudy lidí, tak není něco v pořádku.

Na Palmovce je to sice o něco větší sranda, než byla v Českých Budějovicích, pořád ale nerezonuje základní sdělení, že osobní prospěch je v hodnotovém žebříčku vždy na prvním místě. Že přátelství je jen slovo. Že každý tak trochu podvádí, ale ne každý je za to souzen. To všechno jsou motivy, které tu mají nevyužitý potenciál, končí v náznaku.

Divadlo pod Palmovkou: Maria Goos: Fuk! Překlad Tereza Šimůnková, úprava a režie Petr Zelenka, scéna Nikola Tempír, kostýmy Vladimíra Formínová, dramaturgie Daria Ullrichová. Premiéra 18. prosince 2015.

  • Autor: Dominik Melichar
  • Publikováno: 19. ledna 2016

Komentáře k článku: Oživlé mrtvoly pod Palmovkou

  1. Jiří Z.

    A tenhle výplach vy považujete za kritiku?

    29.01.2016 (8.45), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

  2. Martina Rohlíková

    Byla jsem
    na představení na Palmovce. Bohužel. Představení s jedním vtipem. Jinak o ničem. Chtěla jsem na konci začít pískat, ale diváci tleskali. Asi proto, že už to konečně skončilo.

    10.05.2016 (18.15), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Jiří Havelka koncem loňského roku...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,