Postmoderní variance na shakespearovské téma, tak se dá nejvýstižněji nazvat hříčka Emo drink z Elsinoru, kterou představili studenti z občanského sdružení Napříč působící při fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Na třetí přeplněné repríze jsem s úžasem sledoval, kolik jejich současníků dychtí po této notně zkomprimované výpravě za nejdelším Shakespearovým textem. Mnozí se do sálu brněnské Vaňkovky ani nedostali. Původní divadelní hra Josefa Prokeše, který si zahrál také jednu z hlavních rolí, odkazuje na cestu, po níž se vydala, už názvem. V zaplivaném laciném nočním klubu Elsinor pracuje Hamlet jako barman, ve figuře jménem Technocoura poznáte nejen díky květinkovému monologu Ofélii. Stejná dívka si po své sebevraždě „střihne“ na závěr ještě i královnu Gertrudu! Horacia zde transformovali do figury jménem Emo-boy. Aby toho postmoderního přeskupování a hraní si nejen s životními a hudebními styly dnešní mládeže nebylo málo: otec Hamleta zde vystupuje jako tajemný host. A má navíc psa, který se z jeviště po celou dobu nepohne.

Bude dobré přiznat, že nejde o divadlo v pravém slova smyslu. Poněkud klopotný text, v němž je Shakespeare záminkou pro zobrazení generačního konfliktu, není příliš originální inventurou příběhu kralevice dánského. Je to vlastně guláš, z něhož vyplouvají napovrch možná pikantní (vulgarismy ani chlastem se tady nešetří), jindy ztučnělá sousta (otcova mudrosloví vzdychají nad životem a časem, jindy demonstrují v narážkách sečtělost autora a orientaci v brněnském kulturním terénu). Vlastně i režie a herecké výkony mají spíše ochotnický punc. Po čase není ani jasné, zda si tvůrci z toho v karikatuře uslzeného chlapce s černou „emo“ parukou a líčením dělají legraci a k čemu tahle karikatura vůbec slouží. Budete se marně tázat po existenci či alespoň nějaké stopě Hamletovy vzpoury. A zašmodrchaný závěr vše dorazí. Nic nezachrání punkový vzhled hlavního hrdiny, který je jen vnějškovou „nálepkou“ rozzlobeného princátka. A přece má celý tento kostrbatý výlet za Shakespearem smysl. Vysokoškolský pedagog Prokeš připravuje studentské divadlo jako svérázný předmět a vlastně i psychoterapii pro své svěřence. Zanícení herců je nepřehlédnutelně nakažlivé, snad nejen proto, že je lemováno studijními kredity. Divadelní soubor působící na Fakultě informatiky už od roku 1998 je svérázným uměleckým ostrůvkem v moři suchopárné vědy. Zit ci nezit, čte bez diakritiky v sms zprávě do mobilu tento Hamlet. Právo na život Emo drink určitě má.