Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2018

ročník 25
13. 11.–26. 11. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Moša je idealista

    Rockeři Deny (Stanislav Slovák), Bas (Jiří Mach) a Jerry (Dušan Vitázek) si lehkovážně užívají života: holky, chlast, dobré jídlo. Pak ale Deny hodně naštve multimilionáře Hurta a náhle jsou všichni tři muzikanti uvězněni v jakémsi podivném klášteře a přesvědčováni, že jejich životní hodnoty jsou pomýlené. Mají si tu projít očistcem.

    Očistec

    Ivana Vaňková a company FOTO JEF A TINO KRATOCHVILOVÉ

    V roce 2008 autorská dvojice Stanislav Moša – Zdenek Merta premiérovala v Městském divadle Brno muzikál Peklo. A Očistec je druhým dílem plánované trilogie s názvem Osudová komedie. Jsou tu sice jiné postavy a jiný příběh, nicméně souvislost je evidentní. Peklo, rozuměj duševní muka, připravil hrabě Sebastian von Steinberg sochaři Davidovi, když ho uvěznil v obřím akváriu a málem připravil o rozum, jak před ním nechal ožívat sochu milované mrtvé dívky v reálnou bytost. Ale pomsta nevyšla: zasáhla totiž láska.

    Podle církevní tradice se má v očistci duše osvobodit od pozemských hříchů a zapomenout na veškeré tělesné slasti, aby mohla vstoupit do věčného ráje. Stejně jako peklo, i očistec připravují lidem jiné lidé, žádné nadpřirozeno. Naši tři rockeři jsou nuceni držet půst a příslušníci podivné sekty jim přehrávají obrazy z historie jako důkaz, kam vede obžerství (příběh hraběnky Báthory), sexuální nezřízenost (znuděný Maharádža z Dáhrí) či touha po moci (Hitler, Stalin). Řádové sestry Lenka (Hana Holišová), Hanka (Andrea Březinová), Terka (Mária Lalková) a Anděla (Svetlana Janotová) se ale nakonec přidají na stranu rockerů a na troskách kláštera se všichni radují ze svobodného, plného života – z hudby hrané nejen na bílých (jako ta klášterní), ale i černých klávesách.

    Pánové Moša a Merta prostě tvrdí: nikdo nemá právo násilím předělávat lidi kolem sebe. A věří: vše překoná síla lásky. A síla hudby. Nic nového? Ano, je to tak, Stanislav Moša říká věci, které řeklo již mnoho lidí před ním. A říká je dosti neobratně – celá situace je hodně vykonstruovaná, příklady z historie naivně ilustrativní, okázale poetické strofy kontrastují s banálními dialogy jakoby vytrženými ze špatných amerických seriálů. A Mertova stylově a melodicky pestrá hudba nakonec dílu nepomáhá právě proto, že se skladatel velmi empaticky drží emotivní a myšlenkové struktury textu.

    Jistě je možno nad Očistcem mávnout rukou jako nad banalitou. A třeba si alespoň užít skvělé interprety v rozpoutaných rockových scénách a dalších efektních číslech: tři rockery, jak společně rozezní obří varhany, Terku a Divouse (Jaroslav Záděra), jak se domluví vášnivým bubnováním do stolu, Base proměnivšího se ve snu v televizní soutěži v hladového psa atd. Možná lze litovat, že alespoň režii nesvěřil Moša někomu jinému – někomu, kdo by zvláště dialogy inscenoval s nadsázkou. Ale na druhou stranu: je fascinující, s jakou důvěrou interpreti zcela vážně říkají a zpívají všechna ta slova. A nakonec možná přeci jen Mošovo poselství svou sílu má: snaží se ho totiž sdělit s takovou urputností a nehranou opravdovostí, že je to dojemné, ba odzbrojující.

    Městské divadlo Brno – Zdenek Merta, Stanislav Moša: Očistec. Režie Stanislav Moša, hudební aranžmá Zdenek Merta, Dan Kalousek, Martin Kostaš, Igor Vavrda, hudební nastudování Dan Kalousek, sbormistr Karel Škarka, scéna Jaroslav Milfajt, kostýmy Andrea Kučerová, choreografie Hana Kratochvílová, Aneta Majerová. Premiéra 19. ledna 2013. (Psáno z reprízy 6. 2. 2013.)


    Komentáře k článku: Moša je idealista

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,