Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

O střední Evropě

Střední Evropa existuje a my v ní, ale nemáme to jednoduché. Pás zemí zhruba od Pobaltí a Polska na jih má složitou minulost. Renesance jej zasáhla jen okrajově a epocha zámořských objevů, která učinila Západ tím, čím je, Středoevropany neinspirovala. Zato utrpěli vyčerpávajícím zápasem s osmanskou expanzí. Za to, že ve Vídni, v Budapešti, v Bratislavě nestojí mešity, nýbrž kostely, divadla, galerie, se zaplatilo draze. Těžkou formativní zkušeností byl společný pád střední Evropy po roce 1918 do „pásma rozpadu“. Po zbytek 20. století se hroutily, obnovovaly, přesouvaly a přejmenovávaly státy, hranice i obyvatelstvo. Jistě to souviselo se zběsilou velmocenskou politikou, ale také s explozí netolerantních, až genocidně orientovaných lokálních ideologií. Tu tragickou dějinnou smršť si dodatečně zpříjemňujeme vyprávěními, jak jsme hrdinsky bojovali a vítězili. Ale v podvědomí si všichni neseme drastické kolektivní zkušenosti, někteří víc, jiní méně. Takže své představy o budoucnosti zatěžujeme hluboce vžitou nedůvěrou. Z té pramení občas i politika států V4. Od podzimu 1989 jsme se vesměs všestranně obohatili. Avšak naše úzkosti s námi zůstaly. Je to dobře patrné na výsledcích mnoha průzkumů veřejného mínění, občas i na lehce hysterickém tónu médií.

Divadelník FOTO MAGDA HUECKEL

Poměrně mělké národní kultury se dlouhá desetiletí soustřeďovaly na výchovu k boji proti všemožným nepřátelům. Nyní se nabízí neproblematicky sobecký senzualismus. Užívej si, co to dá. Akutní rozpoložení nám však extrémní freudiánství, jež obsahy lidských životů redukuje na řízný sex, nezlepší. A taky se stále potýkáme s tradičními sklony ke kolektivistickému rovnostářství, jež je dnes posilováno módním tvrzením, že každý a každá musí být ve všem všudy roven každému a každé. Což podporuje jakousi permanentní rozjitřenost. Zanedbáno zůstává hlubší existenciální zakotvení našich individuálních existencí. Odtud, obávám se, náš nepokoj.

Žádné společenství nemůže úspěšně fungovat bez přirozené vnitřní diferenciace a rozličnosti, podporované zákony a svobodnou kritikou. Fungující společenskou soustavu, bohužel, nelze vymyslet. Ta je odrazem kulturních hodnot, jimž společnost aktuálně důvěřuje. Žijeme z pestré změti představ, připomínající bazar použitého nábytku. Tu kousek poděděný po osvícencích, něco z pozůstalosti po TGM, trochu vzpomínek válečných hrdinů, tuhle křeslo po tetičce z Vídně, úlomky křesťanských zásad, něco „východní moudrosti“, tam ruský samovar, pak zas plakát z výzdoby anarchistického squatu, bolest politických vězňů pomíchaná s nacionalistickou zraněností a k tomu ještě fascinace údajnou digitální všemohoucností. Je divné, že se leckdy cítíme všelijak? Zakopáváme o propletený myšlenkový nepořádek. Nevíme, kudy vedou hlavní směry a kudy vedlejší komunikace. V tomto stavu neočekávejme nic moc od politiků. Ti ať se starají alespoň o měnu, rozpočet, bezpečnost, zdravotnictví atd. Ale věřím, že časem by nás mohly trochu přeléčit trpělivé, od pýchy jakžtakž oproštěné kulturní iniciativy.

Pavel Švanda
spisovatel a novinář

  • Autor: DN
  • Publikováno: 05. října 2017

Komentáře k článku: O střední Evropě

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,