Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

O sochaři, jehož zabil Stalin?

Říkalo se mu „fronta na maso“. Obludný Stalinův pomník byl na pražské Letné slavnostně odhalen v roce 1955 a následujících sedm let kamenný „vožď“, provázený devíti postavami – dělníka, sovětského vojáka, partyzána, družstevnice a bůhví koho ještě –, hrozivě shlížel dolů na Vltavu. Do povětří byl vyhozen v rámci kampaně proti tzv. kultu osobnosti, jíž se českoslovenští soudruzi opožděně přihlašovali k Chruščovovu projevu na XX. sjezdu jeho rodné komunistické strany. Architektonická soutěž byla vypsána už v roce 1949 a zúčastnit se jí museli pod hrozbou nejrůznějších sankcí všichni tehdejší sochaři a architekti. Také Otakar Švec, autor futuristické sochy motocyklisty a magické dvojbusty Voskovce a Wericha. Prý záměrně vytvořil projekt ošklivého naddimenzovaného sousoší a prý za pomoci pouhých dvou lahví vodky – v naději, že tak v tom vynuceném sochařském klání nemůže vyhrát. Zmýlil se. Vysoce postavení soudruzi měli zvrhlý vkus. „Vernisáže“ svého díla se nedožil, pár měsíců před ní spáchal sebevraždu. Zda ze žalu nad předchozí sebevraždou své ženy, zda vinou stále se stupňujícího tlaku vysokých funkcionářů a všudypřítomné Státní bezpečnosti, je otázka, na niž neznáme odpověď. Neodpovídá na ni ani Rudolf Cainer, jemuž tato strohá fakta posloužila k napsání poutavého příběhu Žulový Stalin.

Soudím, že právě tento román byl inspirací Viktoru Polesnému pro film Monstrum, jejž Česká televize premiérovala v neděli 28. května. Polesný je zkušený filmař a už jeho Smyčka podle předlohy Pavla Kohouta či Zločin v Polné, oceněný letošním Českým lvem, přesáhly běžný standard současné původní televizní tvorby. Monstrum ale nabízí i jiný „přesah“. Film pečlivě sleduje Švecovo rodinné i společenské drama. Brutální vytržení z intimity „buržoazní“ vily plné avantgardních obrazů do veřejného šedivého světa socialistického realismu. Švecovy úniky k milence a k alkoholu, drobné konflikty s manželkou a velké konflikty s panující mocí. Stále se stupňující strach a stále větší ochotu ke kompromisům. Poznání životního krachu, který jej nakonec přiměje k radikálnímu řešení. Atd. Atd. Zásadní, přesahující hodnotou tohoto filmu je však to, že jeho „sdělení“ nezůstává uvězněno v historii. Je to obecně platná, skoro bych chtěl napsat všeplatná zpráva o tom, jak zničit talent, jak rozbít lidskou osobnost na prvočinitele, jež ona sama už nikdy nedokáže dát dohromady. A „oscarové“ herectví Jana Novotného (Otakar Švec) a Zuzany Stivínové (Vlasta Švecová) je další přidanou hodnotou tohoto snímku. Všem filmařům, kteří snad někdy budou čerpat z temné historie našich padesátých let minulého století, neváhám doporučit, aby do případné role velkého manipulátora, ministra kultury a informací Václava Kopeckého pokaždé obsadili uměleckého šéfa vinohradského divadla Juraje Deáka. Jiného tak přesvědčivého představitele proslulého tlučhuby hned tak nenajdou.

Ještě malé zpřesnění Švecovy cesty sochařstvím: Wikipedie tvrdí, že Otakar Švec byl též autorem jednoho pomníku T. G. M. Stál v Lounech, za protektorátu byl zbořen a po listopadu 1989 obnoven. Švecovy sochy našeho prvního prezidenta však existují dvě. Ta druhá, umístěná v parku před základní školou v Sušici, přečkala německou i sovětskou okupaci. Jen státníkovo jméno bylo až do listopadu ’89 na podstavci vyškrábáno.

  • Autor: Jan Kolář
  • Publikováno: 15. června 2017

Komentáře k článku: O sochaři, jehož zabil Stalin?

  1. Petr Feyfar

    Bezpochyby vynikající film,
    výborné herecké výkony – podepisuji. Co mě ale rušilo, byl příliš současný jazyk. Žádný člověk by tehdy, kdy se film odehrává (tedy v padesátých letech), neřekl např.: „Oni to mají v genech!“. Tehdy o genech sotva kdo něco věděl – a rozhodně geny nepatřily do hovorového jazyka. A tak by spíš řekl: „Ti to mají v krvi.“

    26.06.2017 (14.50), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 20/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


28. 11.–11. 12. 2017

Číslo 20/2017 (28. 11.–11. 12. 2017)

Obsah čísla 20/2017

Slovo ...

Senioři jsou top!

Napsat úvodník pro Divadelní noviny...

Sukces měsíce

Husa na provázku – Dobru,...

Husa na provázku – Dokumentární...

Dotazník

Bohdana Pavlíková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Katalog uměleckých prací

Nový Katalog prací začne platit od 1....

Fejeton

Když hrají PH pro PP

Když hrají perfektní herci pro...

Názor

Operou obchází strašidlo

Strašidlo režisérismu. Píše Rudolf...

Glosa

Pamětní Rusalka v Národním

Večerní představení Dvořákovy...

Anketa

Video: Ceny Divadelních novin...

Podívejte se na celý záznam z...

Ceny DN 2016/2017: Ve znamení...

Divadelní noviny udělily včera ve...

Kronika

Jednou větou

Tým učitelů Jazykového gymnázia...

Kritika

Slepý výstřel

Divadlo LETÍ představilo v české...

Podnikatelka na dně

Před pár lety Petr Zelenka napsal hru...

Nejde o život, ale o...

Národní divadlo představilo na...

Břit bez ostří

Inscenace Tajný deník Adriana Molea ve...

Ministerstvo máklých kroků

Přední pražská skupina současného...

Tváří v tvář teroru

Terorista unese dopravní letadlo se 164...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 20/2017...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Opera 2017 – hudební...

Letošní 13. ročník festivalu...

Rozhovor

Rostislav Novák ml.: Chci v...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Katharina Schmitt: Přízraky...

Rozhovor s libretistkou a režisérkou...

Kontext

Kulturní populismus Hradu

ÚVAHY VÝTVARNÉ

Sněhulák, čtverec a...

Ve filmovém přepisu románové krimi...

Moderní operní režie jako...

Hlavní sdělení této knihy je...

Burza

OPERA 2017 – ceny Libušky

Cena kritiků za nejlepší inscenaci...

Nominace na Ceny Thálie v...

Herecká asociace informuje

Podoby – Návrat

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

Londýnské doteky

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vilmos Vajdai: Útlak divadlu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karin Dor (22. 2. 1938 Wiesbaden,...

Výročí

Výročí 1.−15. prosince

Boudová Nela, herečka (1. 12. 1967)...

Paměti, záznamy, deníky

Divadlo v kostce

Myslíte si, že lze za jeden den a...

Knihovnička

Došlo do redakce

Iva Němcová: Osobnosti české...

Obrazem

Fagi a divadlo

Iva Němcová

V Galerii Českých center v Rytířské...

Pan Papírek… (VI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 20/2017



Obsah,