Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

O sochaři, jehož zabil Stalin?

Říkalo se mu „fronta na maso“. Obludný Stalinův pomník byl na pražské Letné slavnostně odhalen v roce 1955 a následujících sedm let kamenný „vožď“, provázený devíti postavami – dělníka, sovětského vojáka, partyzána, družstevnice a bůhví koho ještě –, hrozivě shlížel dolů na Vltavu. Do povětří byl vyhozen v rámci kampaně proti tzv. kultu osobnosti, jíž se českoslovenští soudruzi opožděně přihlašovali k Chruščovovu projevu na XX. sjezdu jeho rodné komunistické strany. Architektonická soutěž byla vypsána už v roce 1949 a zúčastnit se jí museli pod hrozbou nejrůznějších sankcí všichni tehdejší sochaři a architekti. Také Otakar Švec, autor futuristické sochy motocyklisty a magické dvojbusty Voskovce a Wericha. Prý záměrně vytvořil projekt ošklivého naddimenzovaného sousoší a prý za pomoci pouhých dvou lahví vodky – v naději, že tak v tom vynuceném sochařském klání nemůže vyhrát. Zmýlil se. Vysoce postavení soudruzi měli zvrhlý vkus. „Vernisáže“ svého díla se nedožil, pár měsíců před ní spáchal sebevraždu. Zda ze žalu nad předchozí sebevraždou své ženy, zda vinou stále se stupňujícího tlaku vysokých funkcionářů a všudypřítomné Státní bezpečnosti, je otázka, na niž neznáme odpověď. Neodpovídá na ni ani Rudolf Cainer, jemuž tato strohá fakta posloužila k napsání poutavého příběhu Žulový Stalin.

Soudím, že právě tento román byl inspirací Viktoru Polesnému pro film Monstrum, jejž Česká televize premiérovala v neděli 28. května. Polesný je zkušený filmař a už jeho Smyčka podle předlohy Pavla Kohouta či Zločin v Polné, oceněný letošním Českým lvem, přesáhly běžný standard současné původní televizní tvorby. Monstrum ale nabízí i jiný „přesah“. Film pečlivě sleduje Švecovo rodinné i společenské drama. Brutální vytržení z intimity „buržoazní“ vily plné avantgardních obrazů do veřejného šedivého světa socialistického realismu. Švecovy úniky k milence a k alkoholu, drobné konflikty s manželkou a velké konflikty s panující mocí. Stále se stupňující strach a stále větší ochotu ke kompromisům. Poznání životního krachu, který jej nakonec přiměje k radikálnímu řešení. Atd. Atd. Zásadní, přesahující hodnotou tohoto filmu je však to, že jeho „sdělení“ nezůstává uvězněno v historii. Je to obecně platná, skoro bych chtěl napsat všeplatná zpráva o tom, jak zničit talent, jak rozbít lidskou osobnost na prvočinitele, jež ona sama už nikdy nedokáže dát dohromady. A „oscarové“ herectví Jana Novotného (Otakar Švec) a Zuzany Stivínové (Vlasta Švecová) je další přidanou hodnotou tohoto snímku. Všem filmařům, kteří snad někdy budou čerpat z temné historie našich padesátých let minulého století, neváhám doporučit, aby do případné role velkého manipulátora, ministra kultury a informací Václava Kopeckého pokaždé obsadili uměleckého šéfa vinohradského divadla Juraje Deáka. Jiného tak přesvědčivého představitele proslulého tlučhuby hned tak nenajdou.

Ještě malé zpřesnění Švecovy cesty sochařstvím: Wikipedie tvrdí, že Otakar Švec byl též autorem jednoho pomníku T. G. M. Stál v Lounech, za protektorátu byl zbořen a po listopadu 1989 obnoven. Švecovy sochy našeho prvního prezidenta však existují dvě. Ta druhá, umístěná v parku před základní školou v Sušici, přečkala německou i sovětskou okupaci. Jen státníkovo jméno bylo až do listopadu ’89 na podstavci vyškrábáno.

  • Autor: Jan Kolář
  • Publikováno: 15. června 2017

Komentáře k článku: O sochaři, jehož zabil Stalin?

  1. Petr Feyfar

    Bezpochyby vynikající film,
    výborné herecké výkony – podepisuji. Co mě ale rušilo, byl příliš současný jazyk. Žádný člověk by tehdy, kdy se film odehrává (tedy v padesátých letech), neřekl např.: „Oni to mají v genech!“. Tehdy o genech sotva kdo něco věděl – a rozhodně geny nepatřily do hovorového jazyka. A tak by spíš řekl: „Ti to mají v krvi.“

    26.06.2017 (14.50), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Jiří Havelka koncem loňského roku...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,